Základní pojmy metrologie

Metrologie - věda zabývající se měřením.

Metrologie má v technické praxi důležité místo. Je nezbytná zvláště při kontrole a řízení jakosti.

Průmyslová metrologie zabezpečuje jednotnost a správnost měření ve výrobě, zkušebnictví. Zajišťuje činnosti spojené s kalibrací etalonů a pracovních měřidel.

Základní pojmy metrologie jsou dány v ČSN 01 0115 - Mezinárodní slovník základních a všeobecných termínů v metrologii.

Veličina - vlastnost jevu, tělesa nebo látky, kterou lze kvalitativně rozlišit a určit (například délka, hmotnost, teplota).

Měřicí jednotka - blíže určená veličina, se kterou jsou porovnávány jiné veličiny stejného druhu (např. metr - m, kilogram - kg, ampér - A).

Hodnota veličiny - velikost blíže určené veličiny obecně vyjádřená jako měřicí jednotka násobená číselnou hodnotou (např. 12,7 m; 5,5 kg; 150 V).

Měření - souhrn činností s cílem stanovit hodnotu veličiny.

Měřicí metoda - sled po sobě následujících činností, které jsou používány při měření.

Měřicí postup - soubor popsaných činností, které jsou používány při měřeních podle určité metody.

Výsledek měření - hodnota získaná měřením přisouzená měřené veličině.

Přesnost měření - těsnost shody mezi výsledkem měření a pravou hodnotou měřené veličiny.

Chyba měření - výsledek měření mínus pravá hodnota měřené veličiny.

Měřicí přístroj - zařízení určené k měření samotné nebo ve spojení s přídavným zařízením.

Analogový měřicí přístroj - výstupní signál nebo údaj je spojitý (např. ručičkový otáčkoměr, rtuťový teploměr).

Číslicový (digitální) měřicí přístroj - poskytuje digitalizovaný signál nebo zobrazení.

Stupnice - uspořádaný soubor značek spolu s očíslováním, tvořící část zobrazovacího zařízení.

Rozsah stupnice - hodnoty stupnice mezi krajními značkami stupnice.

Etalon - slouží k realizaci a uchovávání jednotky určité veličiny a přenosu na měřidla nižší přesnosti (např. etalon hmotnosti 1 kg, etalonová koncová měrka).  Etalony a pracovní měřidla se kalibrují.

Mezinárodní etalon - etalon uznávaný mezinárodní dohodou k tomu, aby sloužil v mezinárodním rozsahu jako základ pro stanovení hodnot jiných etalonů předmětné veličiny.

Národní etalon - etalon uznaný národním rozhodnutím k tomu, aby sloužil v dané zemi jako základ pro stanovení hodnot jiných hodnot předmětné veličiny.

Referenční etalon - má nejvyšší metrologické kvality, které jsou k dispozici v dané organizaci.

Pracovní etalon - je používán pro kalibraci nebo kontrolu měřicích přístrojů.

Návaznost měřidel - zařazení daných měřidel do nepřerušované posloupnosti přenosu hodnoty veličiny počínaje etalonem nejvyšší metrologické kvality pro daný účel až po pracovní měřidla.

Pracovní měřidla - jsou to měřidla běžně používaná ke kontrole a měření.

Kalibrace - soubor úkonů, kterými se stanoví vztah mezi hodnotami veličin, které jsou indikovány měřicím přístrojem a odpovídajícími hodnotami, které jsou realizovány etalony (např. kalibrace mikrometrů). Kalibrací se garantuje, že měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Při kalibraci pracovního měřidla se jeho metrologické vlastnosti porovnávají zpravidla s etalonem. Měřidlo se pak opatřuje úřední značkou. Lhůty kalibrace přístrojů jsou stanoveny.

• ČSN 01 0115. Mezinárodní slovník základních a všeobecných termínů v metrologii. Praha: Český normalizační institut, 1996.