Třída: MLŽI
Mlži jsou dvoustranně (bilaterálně) souměrní, výhradně vodní měkkýši. Tělo je tvořeno nohou a útrobním vekem. Hlava je redukována, radula chybí. Svalnatá noha slouží k pohybu nebo hrabání, u přisedlých forem je redukována. Žábry kromě dýchání slouží i k filtraci potravy (planktonu) z vody. Je známo kolem 25 000 druhů mlžů, z toho 20 u nás.
Charakteristika:
-
tělo - dvoustranně souměrné (ze stran zploštělé)
-
párové žábry umístěné v plášťové dutině
-
v noze bývá byssová žláza:
-
vylučuje tekutinu, která tuhne ve vlákna (byssová vlákna)
-
funkce přichycení k podkladu
-
-
tvorba perel
-
otvor přijímací (voda a v ní rozpuštěný kyslík a částečky potravy) a vyvrhovací (voda a nestrávené zbytky)
-
otvory ústní a řitní jsou uvnitř mezi lasturami
-
živí se mikroskopickou potravou (filtrace z vody)
-
smyslové orgány:
-
mají osfradia - chemoreceptory, registrují kvalitu vody
-
statocysta
-
hmatové buňky
-
Stavba těla:
-
hlava – redukovaná (pouze ústní otvor)
-
útrobní vak – uloženy orgány
-
noha – svalnatý orgán, rytí do dna - vyhrabávání potravy
-
plášť - dvouchlopňový, vylučuje pravou a levou lasturu
-
schránka = lastura - dvoudílná
- spojení lastur:
- pružný vaz (ligamentum)
- svaly - svěrače (zavírání a otevírání lastury)
- zámek (cardo) - systém do sebe zapadajících jamek a zubů na okraji lastur
- spojení lastur:
Obr. 1: Stavba těla mlže - podélný průřez.
Rozmnožování:
-
především gonochoristé
-
vývoj většinou nepřímý (larva):
-
larva veliger – mořské druhy
-
larva glochidium – sladkovodní druhy (např. škeble, velevrub), ektoparazit - žábry ryb
-
Zástupci:
sladkovodní:
-
škeble rybničná
-
spíše ve stojatých vodách
-
nemá zámek
-
-
velevrub malířský
-
lastury silnější a opatřeny zámkem
-
v ulitách se rozmíchávaly barvy
-
obývá proudící vody
-
-
perlorodka říční
-
ohrožená, chráněná (dožívá se až 90 let)
-
čisté horské potoky - Šumava (Otava, Blanice…)
-
tvorba perel
-
mořští:
-
ústřice jedlá
- je chována ve velkochovech, např. ve Francii
-
perlotvorka mořská
- obývá tropická a subtropická moře
-
slávka jedlá
- žláza nohy produkuje tzv. byssová vlákna, kterými se přichycuje k podkladu
-
šášeň lodní
- dlouhý, skořápkami rozrušuje trámy budov a lodě
-
srdcovka jedlá
-
na mělčinách všech evropských moří
-
ve Francii a Itálii je součástí jídelníčku
-
-
kyjovka šupinatá
- hnědá, tenká, křehká, ve Středozemním moři
-
zéva obrovská
-
žije v Indickém a Tichém oceánu
-
zbarvení způsobeno symbiotickými řasami
-
největší žijící mlž (váha až 300 kg, délka až 1,3m)
-
chytí-li člověka za nohu, může ho utopit
-
-
střenka jedlá
-
ryje v bahně a písku
-
má protáhlou schránku ve tvaru střenky nože
-
-
hřebenatka svatojakubská
-
mají nesouměrné lastury
-
pohybuje se rychlým uzavíráním a otevíráním lastur
-
Obr. 4: Hřebenatka svatojakubská
Zdroje
BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.
HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.
PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.
SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2.
ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.
Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz
Obrázky:
Obr. 1: Stavba těla mlže - podélný průřez. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.ddmorlova.cz/sites/default/files/medium.jpg
Obr. 2: Stavba těla mlže - příčný průřez.[online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_mlzrez.gif
Obr. 3: Tvorba perel.[online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.zshsaliby.szm.com/m4.jpg
Obr. 4: Hřebenatka svatojakubská. online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http: http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200208%20mekkysi/Obr.020836a.hrebenatka%20svatojakubska.LJ.jpg
Doplňující učivo
Obr. 2: Stavba těla mlže - příčný průřez
Čti také
TVORBA PEREL
Jedná se o obranný mechanismus. Po vniknutí cizorodé částice (parazit, zrnko písku) mezi perleťovou vrstvu schránky a plášť dojde k podráždění a následnému povlékání vrstvami perleti.
Dnes jsou téměř ze 100% perly pěstovány na tzv. perlových farmách. Doba vypěstování perly je od dvou do pěti let.
Obr. 3: Tvorba perel
Kontrolní otázka
Tvorba perel je typická pro 2 druhy mlžů: ....................................................................................?
Za největšího mlže je pokládána ..........................................................?
Na rozmíchávání barev se dříve používala lastura .............................................................?