Mlži

Třída: MLŽI

Mlži jsou dvoustranně (bilaterálně) souměrní, výhradně vodní měkkýši. Tělo je tvořeno nohou a útrobním vekem. Hlava je redukována, radula chybí. Svalnatá noha slouží k pohybu nebo hrabání, u přisedlých forem je redukována. Žábry kromě dýchání slouží i k filtraci potravy (planktonu) z vody. Je známo kolem 25 000 druhů mlžů, z toho 20 u nás.

Charakteristika:

  • tělo - dvoustranně souměrné (ze stran zploštělé)

  • párové žábry umístěné v plášťové dutině

  • v noze bývá byssová žláza:

    • vylučuje tekutinu, která tuhne ve vlákna (byssová vlákna)

    • funkce přichycení k podkladu

  • tvorba perel

  • otvor přijímací (voda a v ní rozpuštěný kyslík a částečky potravy) a vyvrhovací (voda a nestrávené zbytky)

  • otvory ústní a řitní jsou uvnitř mezi lasturami

  • živí se mikroskopickou potravou (filtrace z vody)

  • smyslové orgány:

    • mají osfradia - chemoreceptory, registrují kvalitu vody

    • statocysta

    • hmatové buňky

Stavba těla:

  • hlava – redukovaná (pouze ústní otvor)

  • útrobní vak – uloženy orgány

  • noha – svalnatý orgán, rytí do dna - vyhrabávání potravy

  • plášť - dvouchlopňový, vylučuje pravou a levou lasturu

  • schránka = lastura - dvoudílná

    • spojení lastur:
      • pružný vaz (ligamentum)
      • svaly - svěrače (zavírání a otevírání lastury)
      • zámek (cardo) - systém do sebe zapadajících jamek a zubů na okraji lastur

obrazek

Obr. 1: Stavba těla mlže - podélný průřez.

Rozmnožování:

  • především gonochoristé

  • vývoj většinou nepřímý (larva):

    • larva veliger – mořské druhy

    • larva glochidiumsladkovodní druhy (např. škeble, velevrub), ektoparazit - žábry ryb

Zástupci:

sladkovodní:

  • škeble rybničná

    • spíše ve stojatých vodách

    • nemá zámek

  • velevrub malířský

    • lastury silnější a opatřeny zámkem

    • v ulitách se rozmíchávaly barvy

    • obývá proudící vody

  • perlorodka říční

    • ohrožená, chráněná (dožívá se až 90 let)

    • čisté horské potoky - Šumava (Otava, Blanice…)

    • tvorba perel

mořští:

  • ústřice jedlá

    • je chována ve velkochovech, např. ve Francii
  • perlotvorka mořská

    • obývá tropická a subtropická moře
  • slávka jedlá

    • žláza nohy produkuje tzv. byssová vlákna, kterými se přichycuje k podkladu
  • šášeň lodní

    • dlouhý, skořápkami rozrušuje trámy budov a lodě
  • srdcovka jedlá

    • na mělčinách všech evropských moří

    • ve Francii a Itálii je součástí jídelníčku

  • kyjovka šupinatá

    • hnědá, tenká, křehká, ve Středozemním moři
  • zéva obrovská

    • žije v Indickém a Tichém oceánu

    • zbarvení způsobeno symbiotickými řasami

    • největší žijící mlž (váha až 300 kg, délka až 1,3m)

    • chytí-li člověka za nohu, může ho utopit

  • střenka jedlá

    • ryje v bahně a písku

    • má protáhlou schránku ve tvaru střenky nože

  • hřebenatka svatojakubská

    • mají nesouměrné lastury

    • pohybuje se rychlým uzavíráním a otevíráním lastur

hřebenatka svatojakubská

Obr. 4: Hřebenatka svatojakubská

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6. 

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr. 1: Stavba těla mlže - podélný průřez. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.ddmorlova.cz/sites/default/files/medium.jpg

Obr. 2: Stavba těla mlže - příčný průřez.[online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_mlzrez.gif

Obr. 3: Tvorba perel.[online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.zshsaliby.szm.com/m4.jpg

Obr. 4: Hřebenatka svatojakubská. online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http: http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200208%20mekkysi/Obr.020836a.hrebenatka%20svatojakubska.LJ.jpg

Doplňující učivo

http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_mlzrez.gif

Obr. 2: Stavba těla mlže - příčný průřez

Čti také

TVORBA PEREL

Jedná se o obranný mechanismus. Po vniknutí cizorodé částice (parazit, zrnko písku) mezi perleťovou vrstvu schránky a plášť dojde k podráždění a následnému povlékání vrstvami perleti.

Dnes jsou téměř ze 100% perly pěstovány na tzv. perlových farmách. Doba vypěstování perly je od dvou do pěti let.

Obr. 3: Tvorba perel

Kontrolní otázka

Tvorba perel je typická pro 2 druhy mlžů: ....................................................................................?

Za největšího mlže je pokládána ..........................................................?

Na rozmíchávání barev se dříve používala lastura .............................................................?