Pevná měřidla

Pravítka

Ocelová pravítka

Jsou to měřítka s ryskami (s čárkovou stupnicí).

Přesnost čárkové stupnice je dána mezní chybou na celou délku.

Přesnost měření je ovlivněna správnou polohou měřítka (nulového bodu) a správným odečítáním ze stupnice (kolmo na stupnici).

Přesnost odečítání je dána vzdáleností dvou sousedních rysek - nejčastěji 1 mm, v některých případech 0,5 mm.

Rozsah měření běžně používaných ocelových měřítek je od 150 mm do 600 mm.

Ocelová měřítka se používají k měření a orýsování - s ohledem na přesnost.

Nožová pravítka

Měřicí hrana je zkosená (nejčastěji pod úhlem 60⁰), kalená, broušená a velmi jemně lapovaná.

Rozsah stupnice nejčastěji 50 mm až 500 mm.

Používají se převážně ke kontrole přímosti a rovinnosti - na průsvit. Prostým okem můžeme rozpoznat odchylku mezi kontrolním břitem a součástí již od 1 µm.

Obr. 1: Nožové pravítko

Koncové měrky

Koncové měrky (Základní rovnoběžné měrky) patří k nejdůležitějším délkovým mírám. Mají velkou přesnost a jejich používání je poměrně jednoduché. Jsou to čtyřboké hranoly (destičky), jejichž funkční plochy jsou přesně rovinné a rovnoběžné. Rozměr měrky je dán vzdáleností dvou funkčních ploch. Následkem vysoké jakosti povrchu dojde při nasunutí měrek funkčními plochami na sebe k jejich přilnutí (způsobené molekulárními silami).

Koncové měrky se vyrábějí ze speciální oceli popřípadě keramických materiálů - teplotní stálost a odolnost proti opotřebení, keramické měrky jsou navíc odolné proti přilnutí.

Přesnost měrek je až 0,000 1 mm.

Vyrábějí se ve 4 třídách přesnosti:

K - etalony ke kalibrování základních měrek a nastavování přesných měřicích přístrojů (pro laboratorní účely, v běžné praxi se nepoužívají)

0 - pro metrologická střediska a kalibrační laboratoře jako etalony pro kalibraci koncových měrek třídy přesnosti 1 a 2,  pro kalibraci přesných délkových měřidel (třmenových mikrometrů apod.)

1 - pro kontrolní pracoviště k nastavování měřicích přístrojů, pro kontrolu přesných výrobních a kontrolních přípravků. Patří k nejčastěji používaným koncovým měrkám.

2  - pro kontrolní pracoviště s menšími nároky na přesnost - nastavování dílenských délkových měřidel, kontrolních přípravků apod.

 Koncové měrky jsou dodávány v sadách, kde jsou jejich rozměry odstupňovány tak, aby bylo možné složit požadované rozměry z co nejmenšího počtu měrek (maximálně 4 - 5). Styková chyba při složení dvou měrek k sobě může být 0,000 2 mm (podle stupně přesnosti) a přikládáním dalších měrek se tato chyba zvětšuje.

    

Obr. 2: Sady koncových měrek

Příklad sady koncových měrek

 Příklad sestavy koncových měrek

Rozměr 9,545 mm lze složit z těchto měrek:

1,005 mm, 1,04 mm, 1,5 mm, 6 mm

 Při skládání rozměru z koncových měrek se postupuje tak, že se nejprve složí měrky nejmenších rozměrů a k nim se po stranách přidávají měrky větších rozměrů.

V případě použití krycích měrek (jmenovitá hodnota 1 mm, 1,5 mm, 2 mm) se umístí po stranách složeného bloku, aby chránily ostatní koncové měrky před opotřebením - o jejich rozměr se pak musí zmenšit rozměr složeného bloku.

 

Obr. 3: Držák sestavy koncových měrek

Zásady práce s koncovými měrkami

Pro zachování přesnosti měření a prodloužení životnosti měrek je třeba dodržovat pravidla týkající se čistoty a konzervace měrek, přikládání měrek k sobě a jejich odsouvání, používání příložných (krycích) měrek, dodržování teploty při měření apod. Ocelové měrky by neměly být k sobě přiloženy dlouho, aby nedošlo k jejich studenému svaru.

 Kalibry

Kalibry jsou kontrolní měřidla, kterými kontrolujeme vyráběný rozměr nebo tvar. Umožňují rychlou kontrolu často se opakujících rozměrů nebo tvarů.

Kalibry rozdělujeme na rozměrové a tvarové.

Rozměrové kalibry

Dělí se na sadové a mezní.

Sadové kalibry

Vyrábějí se v odstupňovaných sadách, u nichž se postupně zvětšuje měřený rozměr.  Jsou to například spároměry, měrky na měření tloušťky plechu nebo drátu, měrky na trysky, měřicí dráty, měřicí čepy apod. Jako sadové kalibry můžeme použít i koncové měrky.

Spároměry

Spároměry (Listové měrky) jsou ocelové listy v odstupňovaných tloušťkách uložené v sadách, které mají různé měřicí rozsahy. Požadovaný rozměr lze složit z více listů.

Například sada o rozsahu 0,03 mm - 1 mm (nejtenčí a nejtlustší měrka) obsahuje 22 měrek. Používají se buď jednotlivě, nebo jako kombinace více měrek.

Slouží ke kontrole vůle kluzných vedení, ventilů apod.

 

   

Obr. 4: Listové měrky

 

Obr. 5: Použití listových měrek

 

 

Obr. 6: Měřicí dráty

 

     

Obr. 7: Měrky na trysky                                                       

 

      

Obr. 8: Kalibr pro měření průměru drátu a tloušťky plechu    

 

Mezní kalibry

Mají dvě funkční části sloužící ke kontrole mezních rozměrů hřídelů a děr

• HMR - horní mezní rozměr
• DMR - dolní mezní rozměr

Dobrá strana musí projít dírou (přes hřídel), zmetková nesmí. Zmetková strana bývá odlišena, případně ještě označena červenou barvou.

Podle účelu použití se mezní kalibry dělí na:

• dílenské - používané ve výrobě
• porovnávací - sloužící ke kontrole dílenských kalibrů

Konstrukční provedení mezních kalibrů na díry

Mezní kalibry na díry:

• válečkové trny do ø 100 mm (jednostranné, oboustranné)
• ploché kalibry od 80 mm do 250 mm (jednostranné, oboustranné)
• odpichy s kulovými konci do 800 mm

Mezní válečkové kalibry

Používají se ke kontrole vnitřních rozměrů - děr.

Dobrá část - DMR - musí projít dírou, zmetková - HMR - nesmí. Délka zmetkové části je u oboustranných kalibrů o třetinu kratší než dobré části.

 

Obr. 9: Válečkové kalibry

 

Obr. 10: Ploché kalibry

Mezní kalibry pro hřídele:

• mezní kontrolní kroužky
• mezní třmenové kalibry (jednostranné, oboustranné)

Mezní třmenové kalibry

Používají se ke kontrole vnějších rozměrů - hřídelů.

Dobrá strana - HMR - musí projít přes hřídel, zmetková - DMR - nesmí.

 

               

Obr. 11: Třmenové kalibry

 

 

Obr. 12 a, b: Kontrolní kroužky

 

Zásady práce s mezními kalibry

Při kontrole musí válečkový kalibr svou vlastní tíhou projít dobrou stranou do díry, u třmenových kalibrů přes hřídel.

Kontrola zmetkovou stranou se musí provádět s citem.

Kalibry podléhají opotřebení, proto se musí jejich rozměry pravidelně kontrolovat.

 

 Obr. 13: Použití třmenového kalibru

 

Tvarové kalibry (šablony)

Pomocí tvarových kalibrů se kontroluje tvar součástí na principu průsvitu světla mezerou mezi měrkou a kontrolovaným povrchem.

Jsou to například úhelníky, poloměrové šablony (rádiusové měrky) pro kontrolu vnějších a vnitřních rádiusů, závitové hřebínkové měrky, šablony ke kontrole úhlů břitů nářadí, často se opakujících úhlů nebo tvarů apod.

                                                                

   

Obr. 14: Úhelník 90⁰ 

 

Obr. 15: Úhelník 135⁰

 

               

Obr. 16: Šablona ke kontrole úhlů břitů nářadí

 

     

 

Obr. 17: Rádiusové měrky

Jsou to ocelové destičky s odstupňovaným poloměrem, který je na každé měrce uveden.

 

Závitové hřebínkové měrky

Každá měrka v sadě představuje profil závitu o určitém stoupání.

 

Obr. 18: Závitové hřebínkové měrky

Zdroje

• FISCHER, Ulrich a kol. Základy strojnictví. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2004. 290 s. ISBN 80-86706-09-5.
• NENÁHLO, Čeněk. Měření vybraných geometrických veličin. Praha: Česká metrologická společnost, 1999.
• MARTINÁK, Milan. Kontrola a měření pro 3. ročník středních průmyslových škol strojnických. Praha: SNTL, 1989.
• Dostupné z: http://www.unimetra.cz/cz/katalog/

Obrázky:

• Obr. 4, 7, 8, 12 a, 16: Dostupné z: http://www.unimetra.cz
• Pokud není uvedeno jinak, autorem obrázků je Ing. Oldřich Fojtek.