Posuvná měřidla

Představují rozsáhlou skupinu jednoduchých měřidel, která slouží k přímému měření délkových rozměrů. Patří zde posuvná měřítka, posuvné hloubkoměry, posuvné výškoměry, posuvná měřítka na měření tloušťky zubu u ozubených kol, na měření tloušťky stěn, na měření zápichů a jiné.

Zobrazení naměřené hodnoty:

• pomocí nonia - přesnost odečítání 0,1 mm, 0,05 mm nebo 0,02 mm
• číslicová posuvná měřidla mají elektronický odměřovací systém s krokem 0,01 mm

Posuvné měřítko (Posuvka)

Posuvná měřítka jsou v průmyslové výrobě nejrozšířenější dílenská měřidla. Jsou univerzální, slouží k měření průměrů hřídelů a děr, vzdáleností, roztečí a hloubek, k měření geometrických úchylek.

Běžné posuvné měřítko má rovnoběžné rovinné měřicí plochy jak na pevné, tak na posuvné měřicí části, které umožňují měření vnějších rozměrů. Dále může být vybaveno měřicími břity pro měření vnitřních rozměrů a měřicí tyčinkou uloženou v hlavním ramenu pro měření hloubek. Na pevné části měřidla je milimetrová stupnice, na posuvné části je přesná noniová stupnice. Nonius umožňuje odečítání s přesností 0,1 mm, 0,05 mm nebo 0,02 mm - dle typu noniové stupnice.

Měřicí rozsahy posuvek se pohybují v širokém rozsahu: od 160 mm do cca 2 000 mm.

Obr. 1 a, b: Posuvná měřítka

Postup při měření

Součást vložíme mezi měřicí hroty co nejblíž hlavnímu rameni. Pohybem posuvné části přitiskneme součást mezi čelisti a aretační pružinou zajistíme polohu pohyblivé čelisti proti uvolnění. Nejprve odečteme na pevné stupnici rozměr v celých milimetrech - odečítáme od nuly po rysku kryjící se s počátkem nonia. Potom zjišťujeme, který dílek noniové stupnice se kryje s dílkem na hlavní stupnici. Tento údaj pak připočteme k hodnotě na hlavní stupnici. Na obr. 2 má měřidlo rysky nonia vzdáleny o 1/50 mm (0,02 mm). Zobrazený údaj je pak 26,34 mm (na pevné stupnici 26 mm, na noniové stupnici se kryje 2. dílek za hodnotou 3).

 

Obr. 2: Odečítání na stupnici posuvného měřítka

 

Posuvné měřítko s kruhovým číselníkem

Usnadňuje odečítání měřených hodnot. Dělení stupnice kruhového číselníku je 0,1 mm, 0,05 mm, 0,02 mm nebo 0,01 mm.

Tato měřidla mají jemný ozubený hřeben s převodem na ukazatel.

Obr. 3: Posuvné měřítko s kruhovým číselníkem

Digitální posuvné měřítko

Měřená hodnota se odečítá na displeji s číslicovým krokem 0,01 mm.

 

Obr. 4: Digitální posuvné měřítko

Zásady měření pomocí posuvných měřítek

• pravidelná kontrola posuvného měřítka
• obě měřicí ramena musí k sobě v nulové poloze doléhat bez průsvitu
• měřit s citem - správný tlak při měření
• při měření se musí měřicí rameno posouvat bez vůle
• drážky a zápichy měřit břity měřicích ramen
• správná poloha měřicích ramen vůči měřeným plochám

Přesnost posuvného měřidla

Přesnost posuvného měřidla se ověřuje při základní teplotě 20 ⁰C a nevztahuje se na okrajové pásmo šířky 0,2 mm měřené od okraje měřicí plochy (kromě plochy pro vnitřní a vnější měření v místech, kde jsou měřící plochy  zeslabeny). Přesnost posuvného měřidla je dána dělením na posuvném noniu. Dílek tohoto nonia je buď 0,1 mm,  0,02 mm, 0,05 mm,  (u digitálních 0,01 mm).

Celková chyba posuvky zahrnuje především:

• úchylky měřicích ploch
• dílčí chyby způsobené nepřesností stupnic
• vůli mezi měřítkem (pevná část) a posuvnou částí

   Největší dovolená chyba pro posuvná měřidla s nonickou diferenciací 0,05 mm a pro 1. tř.přesnosti s nonickou diferenciací 0,1 mm je: ± (50 + 0,1 x L) µm, kde L - měřící rozsah v mm.   Pro posuvná měřidla s nonickou diferenciací 0,02 mm je velikost chyby ± (20 + 0,05 x.L) µm.

Posuvný hloubkoměr

Hloubkoměr je posuvné měřítko bez pevného ramene. Dorazová plocha má tvar můstku - při měření se přitlačí na obrobek a poté se vysouvá měřicí dotyk (tyčinka), který může mít různý tvar.

  

Obr. 5: Posuvné hloubkoměry

Posuvný výškoměr

Slouží k měření a orýsování délkových rozměrů součástí.

Odečítání nejčastěji analogové pomocí nonia nebo digitální.

            

Obr. 6: Posuvné výškoměry

Zdroje

• NENÁHLO, Čeněk. Měření vybraných geometrických veličin. Praha: Česká metrologická společnost, 1999.
• FRISCHHERTZ, Adolf a Herbert PIEGLER. Technologie zpracování kovů 2, Odborné znalosti. Vyd. 3. Praha: Wahlberg, 1994. 280 s. ISBN 80-901657-2-9.

Obrázky:

• Obr. 1a - Dostupné z: http://www.unimetra.cz
• Pokud není uvedeno jinak, autorem obrázků je Ing. Oldřich Fojtek.