Třída: OPASKOVCI
Opaskovci jsou většinou sladkovodní nebo půdní živočichové. Nemají parapodia ani přívěsky na přídi těla, dospělci (u pijavic pouze v době rozmnožování) mají opasek. Ontogenetický vývoj je přímý, tj. bez larválního stádia. Vyvinuli se přechodem některých mnohoštětinatců ze slané vody do sladké a na souš.
Charakteristika:
-
dýchají celým povrchem těla
-
opasek = zduřelé tělní články + kožní žlázy (v přední třetině těla)
Obr. 1: Žížala - opasek.
-
funkce opasku:
-
výměšky opasku umožňují přenos spermií při kopulaci
-
vytvoření kokonu (pouzdra) kolem kladených vajíček
-
-
hermafroditi
-
pohlavní rozmnožování: výměna spermií mezi 2 jedinci
-
vývin přímý
Systém:
Podtřída: MÁLOŠTĚTINATCI
Na tělních článcích jsou většinou málo početné štětiny ve svazečcích. Opasek se vytváří v dospělosti a přetrvává do konce života. Máloštětinatci jsou sladkovodní nebo půdní živočichové.
Zástupci:
-
žížala obecná
-
žije v půdě a nejvíc jich je asi do 1m hloubky
-
na článcích těla mají většinou 4 skupinky štětinek (usnadňují pohyb)
-
kruhovitý průřez těla
-
hlavová část je užší, zadní část je širší, hřbetní strana je tmavší
-
pokožka prokrvená (funkce dýchání)
-
pokožka obsahuje:
-
světločivné buňky (rozlišují světlo a tmu), žížaly jsou fotofóbní
-
hmatové buňky
-
-
potrava - tlející listí, půda
-
do jícnu vyúsťují vápenaté žlázy (neutralizace huminových kyselin obsažených v tlejícím listí)
-
ve střevě je řasa (typhlosolis), která zvětšuje plochu pro trávení a vstřebávání
-
schopnost regenerace poškozených částí těla
-
hermafrodit, samooplození (autogamii) brání proterandrie (nejprve dozrávají spermie a vajíčka až později), přímý vývoj
-
význam:
-
provětrává a převrstvuje půdu
-
je součástí potravního řetězce
-
přispívá k tvorbě humusu a zúrodňování půdy
-
-
-
žížala hnojní – k ekologickému zpracování komunálního odpadu
-
žížala podhorská – světélkující sliz
-
nitěnka obecná – sladkovodní, z rourky v bahně vysunuje pouze záď = dýchací pohyby, červené zbarvení, je potravou ryb
Obr. 3: Nitěnka obecná
Podtřída: PIJAVICE
Živočichové žijící většinou ve sladké vodě (některé na souši). Pijavice se živí sáním krve sladkovodních, mořských i suchozemských obratlovců (ektoparaziti), nebo jsou dravé. Opasek u pijavic pouze v době rozmnožování.
Charakteristika:
-
tělo je dorzoventrálně zploštělé
-
bez štětin a parapodií
-
zmnožená povrchová segmentace
-
nízká regenerační schopnost
-
2 přísavky:
-
přední na začátku trávicí trubice
-
zadní slouží k přidržení
-
-
přizpůsobení ektoparazitických pijavic:
-
chitinové čelisti (uprostřed přední přísavky, narušují pokožku hostitele)
-
svalnatý sací hltan
-
žlázky vylučující hirudin = látka zabraňující srážení krve
-
střevo má vychlípeniny, v nichž se hromadí nasátá krev
-
Zástupci:
-
pijavka lékařská
-
živí se krví, saje na savcích a ptácích
-
dříve se používala v lékařství k odsátí krve (např. vysoký krevní tlak), pomáhá i ke vstřebání hematomu (krevní sraženiny)
-
Obr. 4: Pijavka lékařská
-
chobotnatka rybí
-
má velké ploché přísavky
-
cizopasí na žábrách i kůži ryb (přenáší choroby na ryby)
-
-
pijavka koňská
- dravá, živí se drobnými bezobratlými živočichy, nesaje krev
-
hltanovka bahenní
-
dravá, živí se drobnými bezobratlými živočichy, nesaje krev
-
Zdroje
BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.
HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.
PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.
POSPÍŠIL, Tomáš. Výukový materiál zpracovaný v rámci Projektu "Zkvalitňování výuky chemie a biologie na GJO " CZ.1.07/1.1.26/01.0034 . Zdroj: http://chemiebiologie.gjo.cz/PLbiologie/Bi54.pdf
SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2.
ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.
Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz
Obrázky:
Obr. 1: Žížala - opasek. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://files.pancelcino.webnode.cz/200000340-15410163b6/zizala.jpg
Obr. 2: Rozmnožování žížal. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://media1.webgarden.cz/images/media1:51052c96b5a7e.jpg/%C5%BE%C3%AD%C5%BEala%20obecn%C3%A12.jpg
Obr. 3: Nitěnka obecná [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200207%20krouzkovci/Obr.%20020710.nitenky.OS_zmensenina.jpg
Obr. 4: Pijavka lékařská [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200207%20krouzkovci/Obr.%20020713.pijavka%20lekarska.VB_zmensenina.JPG
Přílohy
Doplňující učivo
Obr. 2: Rozmnožování žížal
Rozšiřující pojmy
hirudin = látka zabraňující srážení krve Když pijavka prokousne kůži své oběti, potřebuje, aby se krev nesrážela, ale plynule přitékala do rány. Vylučuje proto hirudin, látku bránící srážení krve... Zobrazit víceKontrolní otázka
Tělo žížaly je složené z………………………………..?
V přední části těla má žížala…………..…........…….., který slouží k rozmnožování.
Na povrchu těla má žížala………………..…………, když leze po papíře – šustí.
Otestuj se
TEST KROUŽKOVCI
- Žížala nepatří mezi
a) mnohoštětinatce
b) máloštětinatce
c) opaskovce - Žížala dýchá
a) žábry
b) plicním vakem
c) celým povrchem těla - Cévní soustava kroužkovců je
a) otevřená
b) uzavřená
c) nemá ji - Kde žije nitěnka obecná
a) na souši
b) ve vodě
c) je parazit - Mezi pijavice patří
a) nereidka
b) chobotnatka
c) pískovník