Materiál a pilník

Při volbě vhodného pilníku pro určitou práci je třeba dbát, aby druh a vzdálenost jeho seků dobře vyhovovaly vlastnostem obráběného materiálu. Např. u materiálu z konstrukční oceli a hliníku budeme porovnávat hladkost povrchu obou obrobků při použití pilníku s křížovým sekem.

Ačkoli se pilník do velmi měkkého hliníku lépe zařezává, brzy se ukazuje, že odebírá méně třísek, kterými se pilník velmi zanáší, a ty následně povrch hliníku poškrabávají. U ocelového materiálu tomu tak není, při poměrně menším oddělování třísek zůstává pilník čistý a odebírá při každém zdvihu nové třísky.

Pilník s křížovým sekem je vhodné používat jen k obrábění tvrdších materiálů, např. oceli. U hliníkových materiálů a různých barevných kovů je vhodné použít pilníky jednosekké s hrubým sekem, aby se nám pilník nezanášel. Množství odebíraných třísek bude velké, prostor pro třísky se nebude zanášet a povrch bude hladký.

U vláknitých materiálů, např. dřeva, kůže, plastů je nebezpečí zanešení prostoru pro třísky ještě větší než u měkkých kovů. Zpravidla zde pilníky jednosekké selhávají, proto používáme pilníky zvané rašple.

 

 

 

Zdroje

• BENDIX, Friedrich. Učíme se pracovat s kovem. Praha 1:SNTL- Nakladatelství technické literatury, 1968. ISBN 04-234-68.
• FIALOVÁ, Dana a Vladislav GRADEK. Technologie zámečnické práce a údržba, 1díl. Praha: PARTA,2013. ISBN 978-80-7320-195-1