Podkmen: KORÝŠI (Crustacea)

Korýši jsou druhově velmi početnou a rozmanitou skupinou. Převážně mořští nebo sladkovodní členovci, jen málo druhů je suchozemských (vlhké prostředí). Rozšíření je kosmopolitní (po celém světě). Končetiny jsou často rozeklané (dvouvětevné), je jich velký počet a jsou různě modifikované. Zahrnuje asi 52 000 druhů.

Charakteristika:

• povrch těla: kutikula z chitinu je prostoupena CaCO₃ - krunýř

• tělo kryto štítem (karapax) nebo dvouchlopňovou skořápkou (např. hrotnatka)

• vnější kostra - zabraňuje plynulému růstu → svléká se

• tělo: hlavohruď + zadeček

• mají 2 páry tykadel

• různý počet tělních článků ( 10 - 70, především u primitivních skupin)

• každý tělní článek nese jeden pár končetin:

  • končetiny různě pozměněné (různá funkce)

  • dvouvětevné rozeklané (1větev- žábry)

Stavba těla:

Části těla:

• hlava (cephalon):

  • 2 páry tykadel, funkce: smyslová, pohybová

  • 1 pár kusadel (mandibuly)

  • 2 páry čelistí (maxily)

    • funkce: příjem a rozmělňování potravy

• hruď (thorax):

  • tvoří ji různý počet článků (rakovci 8)

  • nese končetiny, které mají různý tvar a funkce:pohyb (většina korýšů), nesení žaberních lupínků (dýchání), přihánění a zpracování potravy (čelistní nožky)

• zadeček (abdomen):

  • různý počet článků s končetinami (např. rak) nebo bez nich

  • zadečkové končetiny - funkce: např.pohybová

  • poslední článek (telson) – je vždy bez končetin, liší se tvarem: ukončen vidličkou (furkou) u primitivnějších skupinnebo ploutvičkou (rakovci)

Dýchací soustava:

• žábry na hrudních a zadečkových končetinách

• celým povrchem těla (buchanky)

Cévní soustava:

• otevřená, trubicovité srdce s nasávacími otvůrky (ostie), těmi nasávána krvomíza do srdce

Vylučovací soustava:

• metanefridie – modifikované:

  • tykadlové (antenální) žlázy (rakovci) vyúsťují u tykadel

  • maxilární žlázy – vyúsťují u čelistí (ostatní)

Nervová soustava:

• uzlinová (gangliová), velká nadhltanová uzlina

Smyslové orgány:

• 2 typy očí:

  • složené oči - 1 pár, u dospělců

  • jednoduchá pohárkovitá očka = naupliové očko (nepárové) - typické pro larvy

• mechanoreceptory a chemoreceptory (hlavně na tykadlech)

Obr. 1: Rak říční - stavba těla

Rozmnožování:

• většinou gonochoristé

• pohlavní rozmnožování

• častá partenogeneze (viz perloočky)

• vývin nepřímý (většina) - vajíčko - larva - dospělec

  • larva nauplius – nižší korýši
  • larva zoëa – vyšší korýši (rakovci, např. krab)
• vývin přímý (raci)

Význam:

• podstatná složka biomas (plankton)

• součástí potravních řetězců

Systém:

Systematické třídění korýšů je velmi složité a zatím neustálené. Pro studijní účely uvádíme zjednodušené rozdělení na nižší a vyšší korýše. Moderně jsou dnes považováni za blízké příbuzné hmyzu.

nižší korýši - perloočky, buchanky, žábronožky, listonožky

vyšší korýši - rakovci (rak, krab, kreveta, garnát, langusta, blešivec)

nižší korýši

Patří sem především ty druhy, které tvoří potravu ryb (planktonní druhy klanonožců a perlooček), podílejí se na čistotě (přesněji průhlednosti) vody (perloočky) nebo parazitují (mnohé buchanky).

perloočky

• planktonní korýši

• výskyt – sladké vody severní polokoule, tzv. vodní vši

• hrotnatka obecná - typický zástupce perlooček a nižších korýšů

  • tělo je průhledné, ze stran zploštělé, má hrotitý výběžek

  • tělo uloženo v dvouchlopňové schránce, zakončeno vidličkou (furka)
  • na hlavě nápadné 1 složené oko, 1. pár tykadel (antenuly) - malé, zakrnělé, 2. pár tykadel (antény) - mohutné, rozvětvené, pohyb
  • na hrudi 5 párů nožek s žaberními lupínky
  • rozmnožování: samička má plodovou komůrku na hřbetě (vývoj vajíček a zárodku), efipia = oplozená vajíčka v obalech, přežívají zimu
  • střídá se partenogeneze a pohlavní rozmnožování

Obr. 2: Hrotnatka

buchanky

• mořští i sladkovodní, drobní (několik mm) korýši

• vyskytují se celoročně (i pod ledem, na rozdíl od perlooček)

• bez skořápky, bez žaber a srdce → dýchají celým povrchem těla

• zadeček mají zakončený vidlicí (furka)

• významná složka planktonu (hlavně moře) - potrava pro ryby

• jsou mezihostitelem škulovce širokého a vlasovce medinského

Zástupci:

• buchanka obecná - samička po stranách těla 2 hroznovité váčky s vajíčky, 1 oko (kyklops)

Obr. 3: Buchanka obecná

• vznášivka obecná - samička má 1 váček s vajíčky

žábronožky

• plavou hřbetem dolů

• žábronožka sněžní - obývá periodické tůně, „zoologova sněženka“

• žábronožka solná – snáší vysoké koncentrace solí ve vodě

listonožky

• plochý hřbetní štít; dravci (potravou i pulci)

• listonoh jarní - vyskytují se v periodicky vysýchajících tůňkách v jarním období, měří až 10 cm

 

vyšší korýši

Podtřída: Rakovci

• evolučně nejvyspělejší korýši

• převážně mořští, méně sladkovodní a suchozemští

Řád: Desetinožci

• tělo kryté krunýřem

• mají stálý počet tělních článků (21 článků: 6 hlava, 8 hruď, 7 zadeček)

• hrudní nožky mohou být rozlišeny: 

  • čelistní nožky (uchopování a přidržování potravy)

  • 5 párů kráčivých končetin - slouží k pohybu

• končetiny jsou vyvinuty také na zadečku

• složené oči – dobře vidí, možnost vidění barevného (často na stopkách)

• většinou nepřímý vývoj (kromě raků) - larva zoëa

• 2 tělní typy:

  • rak - štíhlé, protáhlé tělo

  • krab – široké a krátké tělo, malý zadeček zasunut pod tělo

Zástupci:

ve sladké vodě žijící:

• rak říční

  • žije v čistých, tekoucích a prokysličených vodách, noční živočich, vzácný, chráněný

  • rostlinná i živočišná potrava (vodní hmyz, obojživelníci, potěr, mršiny), čistí vodu

  • tělo je olivově zelené, asi 15 cm, velmi vysoká regenerační schopnost

  • tělo: hlavohruď a zadeček, zadeček je rovný, zakončen vějířovitým telsonem (únik vzad)

  • 5 párů = kráčivé nohy (desetinožci) - první pár – zakončen mohutnými klepety

  • krunýř (karapax) inkrustován Ca²⁺ solemi, krunýř omezuje raka v růstu → svlékání (řízeno hormonálně)

  • rakůvky = tělíska u žaludku (zásoba Ca solí pro zpevnění nového krunýře)

  • žábry uloženy v dutině pod krunýřem (po stranách těla)

  • vývoj přímý

• rak kamenáč - horské potoky; drobný 8 cm, široká klepeta, nejvzácnější

• rak bahenní - odolnější než rak říční (potoky a rybníky s bahnitým dnem), štíhlejší klepeta, není u nás původní - je introdukovaný (u nás vysazen) z JV Evropy

v moři žijící:

• rak poustevníček - symbióza se sasankou (ochrana), nemají na zadečku krunýř (měkký), úkryt hledají v prázdné ulitě, (na ulitu si „usadí“ sasanku)

• humr evropský - mohutný krunýř, nestejně silná klepeta

• langusta obecná - nemá klepeta, dlouhá tykadla, chutné maso

• krab pobřežní - nejrozšířenější evropský druh, pohyb do boku

• krab říční - jediný krab žijící u nás, k nám zavlečen z východní Asie lodí, chlupatá klepeta, žije ve sladké vodě, rozmnožuje se v moři

• velekrab japonský - červený, největší členovec, 60cm tělo, rozpětí nohou přes 3 m

• krevety, garnáti – bez inkrustace, význam - konzumace

Řád: Stejnonožci

• suchozemští (stínka, svinka), sladkovodní či mořští, končetiny stejného tvaru, chybí pevný štít

• beruška vodní - naše sladkovodní, býložravá, 1 cm, dorzoventrálně zploštělá

• stínka zední - suchozemská, zploštělé (dorzoventrálně) tmavošedé tělo, žije na vlhkých místech

• svinka obecná - sušší stanoviště, silně vyklenuté tělo, svinka se při nebezpečí stáčí do kuličky

Řád: Různonožci

• končetiny různého tvaru

• blešivec obecný

  • tělo ze stran zploštělé (12-15 mm), bez krunýře

  • žije ve sladké tekoucí vodě (potrava pstruhů a lipanů)

  • na zadečku 3 páry plovacích a 3 páry skákacích končetin (plave bokem, skáče)

  • bioindikátory kvality vod – výskyt pouze ve vodách čistých

• blešivec hřebenatý - střední úseky řek

Obr: 7: Blešivec hřebenatý

 

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6. 

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

POSPÍŠIL, Tomáš. Výukový materiál zpracovaný v rámci Projektu "Zkvalitňování výuky chemie a biologie na GJO "  CZ.1.07/1.1.26/01.0034 . Zdroj: http://chemiebiologie.gjo.cz/PLbiologie/Bi54.pdf    

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr. 1: Rak říční - stavba těla [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://img9.rajce.idnes.cz/d0901/6/6663/6663972_242b3cf711ec03a7be3e09650a60e59e/images/36.Rak_ricni_-_stavba_tela.jpg

Obr. 2: Hrotnatka [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:https://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/Daphnia-X/daphnia-galeata/image_preview

Obr. 3: Buchanka obecná [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://leccos.com/pics/pic/buchanky-_buchanka_obecna.jpg

Obr. 4: Velekrab japonský. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a7/Macrocheira_kaempferi.jpg/270px-Macrocheira_kaempferi.jpg

Obr. 5: Larva nauplius [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0CAcQjRw&url=http%3A%2F%2Fen.wikipedia.org%2Fwiki%2FCrustacean_larvae&ei=-bDSVLivBof5Usf9gbAN&psig=AFQjCNFpZGjQMFpH7OL0q8SVdU8xtioFFQ&ust=1423180372364805

Obr. 6: Larva zoëa [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z:http://www.tamug.edu/schulze/Images/Critters/zoea.jpg

Obr: 7: Blešivec hřebenatý. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/Gammarus_roeselii.jpg

Obr. 8: Stínka zední. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://cloporte66.free.fr/01_PYRENEES%20ORIENTALES/Porcellio%20violaceus%20sp%20Llo/Porcellio%20violaceus%20(4).jpg

 

Přílohy