HMYZ II
Hmyz s proměnou nedokonalou (Hemimetabola)
Skupina zahrnuje řády hmyzu patřící do podtřídy KŘÍDLATÍ, kteří mají vývoj nepřímý s proměnou nedokonalou. Vývojová stádia jsou celkem tři: vajíčko, larva (nymfa), dospělec (imago).
Řád: ROVNOKŘÍDLÍ
Často jsou místo řádu rovnokřídlí uváděny řády kobylky (Ensifera) a saranče (Caelifera), zde uváděny, jako podřády. Jsou dravci a býložravci. Naši zástupci bývají často zeleně nebo hnědě zbarveni (maskují se barvou těla). Vědecký název skupiny Orthoptera je z řec. orthos = rovný, pteron = křídlo.
-
křídla (skládají střechovitě na zadeček):
-
1. pár - kožovité krytky
- 2. pár - blanitá
-
-
ú.ú.- kousavé
-
nohy - 3. pár uzpůsoben ke skákání (skok je obranou proti dravcům)
-
stridulace = vrzavé zvuky samců (komunikace)
-
nymfy - velmi podobné dospělcům, jen menší a bez křídel
Podřád: KOBYLKY
-
dlouhá tykadla (většinou delší než tělo)
-
masožravé
-
stridulují třením křídel o sebe (kobylky, cvrčci)
-
samičky mívají dlouhé kladélko
Zástupci:
-
kobylka zelená
- naše největší, nížiny, sušší louky
Obr. 1: Kobylka - stavba těla
-
cvrček polní
-
leskle černý
-
obývá díry v zemi, lze ho těžko spatřit, ale slyšet je velmi dobře
-
-
krtonožka obecná
-
přední pár nohou = nohy hrabavé
-
žije v půdě (chodby), škodí - porušuje kořínky rostlin
-
užitečná - loví hmyz (masožravá)
-
Podřád: SARANČE
-
krátká tykadla
-
býložravá
-
samci stridulují třením 3. páru noh o křídla
-
samičky nemají kladélko, říkáme jim luční koníci
- 2. pár křídel často výrazně zbarvený (zastrašení nepřítele)
Zástupci:
-
saranče vrzavá
- 2. pár křídel – červená barva, za letu vrže (striduluje)
-
saranče stěhovavá
-
až 6 cm, tvoří obrovská stěhovavá hejna
-
likvidují porosty rostlin, dostávají se až na jih Evropy
-
Řád: VŠI
-
asi 300 druhů, u nás asi 25 druhů
-
ektoparazité savců
-
drobní asi 1 - 6mm
-
tělo - ploché, druhotně bez křídel
-
ú.ú. - bodavě sací (sají krev)
-
nohy uzpůsobené k přichycení (srst, vlasy), oči redukované
-
samičky přilepují vajíčka (hnidy) na srst
Zástupci:
-
veš dětská
-
naše nejběžnější veš, ve vlasech (zejména dětí)
-
přenos kontaktem mezi lidmi
-
léčí se insekticidními šampony
-
-
veš šatní
- v záhybech šatstva, prádla, povlečení (dezinfekce horkou parou)
-
veš muňka
- lidově zvaná „filcka“, v ochlupení pohlavních orgánů
Řád: STEJNOKŘÍDLÍ
Dnes už nepoužívaný řád je nahrazen řádem Hemiptera. Možné nové pojetí systému člení tuto skupinu na 3 podřády. Viz doplňující učivo.
-
suchozemský hmyz
-
vyskytuje se hlavně v suchých teplých oblastech
-
křídla: 2 páry blanitých křídel, v klidu je skládají střechovitě na zadeček
-
ú.ú. - bodavě sací, živí se sáním šťáv z rostlin (škůdci rostlin)
-
často bývají bezkřídlí, tvarově jsou rozmanití
-
mají složité vývojové cykly
Zástupci:
-
cikáda sedmnáctiletá
-
dospělec žije krátce (1-2 měsíce), americký druh
-
nymfa se vyvíjí 17 let v půdě (saje na kořenech rostlin)
-
samečkové cikád vydávají silný zvuk (stridulace - rozechvíváním membrán v prvním zadečkovém článku)
-
-
cikáda viničná
-
vyskytuje se vzácně na jižní Moravě, naše největší (rozpětí až 6 cm)
-
nymfy sají na kořenech vinné révy
-
-
pěnodějka obecná
-
žije na travnatých místech
-
larvy žijí v pěnovém obalu (ochrana i před vyschnutím)
-
-
molice skleníková
- sají na skleníkových a doma pěstovaných rostlinách
-
mšice
-
drobný hmyz
-
na zadečku mívají voskové žlázy (chrání tělo před vysycháním)
-
sají šťávu z rostlin, střídají hostitele (na podzim dřeviny, v létě byliny)
-
typická pro ně je heterogonie = střídá se partenogeneze s pohlavním rozmnožováním
-
střídají se generace okřídlené (migrace za hostiteli) a bezkřídlé, žijí a sají hromadně na rostlinách
-
nestrávené sladké šťávy (tzv. medovice) vycházejí z těla, lízají je mravenci a včely (určitá symbióza)
-
u nás žije asi 800 druhů:
-
mšice maková, vlnatka krvavá, mšice zelná
-
-
puklice švestková
-
patří mezi červce, kryje své tělo štítkem z vosku
-
škůdce ovocných stromů
-
Řád: PLOŠTICE
-
žijí na souši i ve vodě, mohou být buď dravé, býložravé, nebo cizopasné
-
tělo - ploché
-
křídla:skládá naplocho, 1.pár = polokrovky
-
ú.ú. - bodavě sací, sají rostlinné šťávy nebo tělní tekutiny živočichů (přenos chorob)
-
zápašné žlázy - vylučují páchnoucí látky (znehodnotí plody - maliny)
vodní ploštice
-
dýchají z mimotělní vzduchové bubliny udržované mezi chloupky těla
-
krátká tykadla, dravé, nohy upravené
-
splešťule blátivá
- na dně stojatých vod, na konci zadečku dýchací trubičku (sifon), loupeživé přední nohy (lov)
-
jehlanka válcovitá
- na dně vod, na zadečku dlouhý sifon
-
znakoplavka obecná
- plave břišní stranou vzhůru, napadajá i rybí plůdek a malé pulce
ploštice na vodní hladině:
-
pohybují se na povrchové blance vodní hladiny
-
loví např. topící se hmyz
-
vodoměrka štíhlá
- jemné tělo, pomalu pohybuje při okrajích rybníků
-
bruslařka obecná
- robustnější, „bruslí“ po hladině díky brvám na nožních článcích
suchozemské ploštice
-
dlouhá tykadla
-
pestře zbarvené, dravé nebo býložravé
-
ruměnice pospolná
- hojný výskyt, červenočerná barva, asi 1cm, všežravá (pod lipami)
Obr. 2: Ploštice (ruměnice pospolná) - stavba těla
-
kněžice zelná
-
výrazně zapáchají - plaší nepřítele
-
škůdce brukvovitých rostlin a obilí
-
-
štěnice domácí
-
parazit, živí se krví savců (člověka) a ptáků
-
bezkřídlá, kosmopolitní (okolo 5 mm)
-
Zdroje
BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.
HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.
PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.
SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2.
ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.
Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz
Obrázky:
Obr.1: Kobylka - stavba těla [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné zhttp://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/16_300.jpg
Obr. 2: Ploštice - stavba těla [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné zhttp://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/16_500.jp
Obr. 3: Larva pěnodějky [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://vesmir.msu.cas.cz/Pavel/SP/images/SP200310_04.jpg
Víte, že ...
stridulace
= vrzavé zvuky samců, sloužící ke komunikaci, vznikají:
- třením křídel o sebe (kobylky, cvrčci)
- třením 3. páru noh o křídla (sarančata)
stridulují i cikády (vydávají zvuk rozechvíváním membrán v prvním zadečkovém článku)
Kontrolní otázka
Kobylka je:
a/ býložravá
b/ masožravá
Dlouhá tykadla má:
a/ kobylka
b/ saranče
Doplňující učivo
Řád: HEMIPTERA
Možné nové pojetí systému člení této skupinu na 3 podřády.
Podřády: Sternorrhyncha (mšice, mery, molice, červci)
Podřád: Cicadomorpha = Auchenorrhyncha = křísi (cikády, pěnodějky)
Podřád: Heteroptera (ploštice)
Doplňující učivo
Larvy pěnodějek žijí v pěnovém obalu (ochrana také před vyschnutím)
Obr. 3: Larva pěnodějky
Otestuj se
- Zakroužkuj býložravý hmyz
a) saranče
b) cvrček
c) kobylka - Nohy hrabavé má
a) škvor
b) šváb
c) krtonožka - Po vodní hladině se nepohybuje
a) pěnodějka
b) bruslařka
c) vodoměrka - Mezi parazity nepatří
a) škvor
b) veš
c) štěnice - Sají šťávu z rostlin
a) kobylky
b) švábi
c) mšice - Polokrovky jsou typické pro
a) ploštice
b) brouky
c) kobylky - Hnidy jsou vajíčka
a) štěnic
b) blech
c) vší