Hmyz II

HMYZ II

Hmyz s proměnou nedokonalou (Hemimetabola)

Skupina zahrnuje řády hmyzu patřící do podtřídy KŘÍDLATÍ, kteří mají vývoj nepřímý s proměnou nedokonalou. Vývojová stádia jsou celkem tři: vajíčko, larva (nymfa), dospělec (imago).

Řád: ROVNOKŘÍDLÍ

Často jsou místo řádu rovnokřídlí uváděny řády kobylky (Ensifera) a saranče (Caelifera), zde uváděny, jako podřády. Jsou dravci a býložravci. Naši zástupci bývají často zeleně nebo hnědě zbarveni (maskují se barvou těla). Vědecký název skupiny Orthoptera je z řec. orthos = rovný, pteron = křídlo.

  • křídla (skládají střechovitě na zadeček):

    • 1. pár - kožovité krytky

    •  2. pár - blanitá
  • ú.ú.- kousavé

  • nohy - 3. pár uzpůsoben ke skákání (skok je obranou proti dravcům)

  • stridulace = vrzavé zvuky samců (komunikace)

  • nymfy - velmi podobné dospělcům, jen menší a bez křídel

Podřád: KOBYLKY

  • dlouhá tykadla (většinou delší než tělo)

  • masožravé

  • stridulují třením křídel o sebe (kobylky, cvrčci)

  • samičky mívají dlouhé kladélko

Zástupci:

  • kobylka zelená

    • naše největší, nížiny, sušší louky

obrazek

Obr. 1: Kobylka - stavba těla

  • cvrček polní

    • leskle černý

    • obývá díry v zemi, lze ho těžko spatřit, ale slyšet je velmi dobře

  • krtonožka obecná

    • přední pár nohou = nohy hrabavé

    • žije v půdě (chodby), škodí - porušuje kořínky rostlin

    • užitečná - loví hmyz (masožravá)

Podřád: SARANČE

  • krátká tykadla

  • býložravá

  • samci stridulují třením 3. páru noh o křídla

  • samičky nemají kladélko, říkáme jim luční koníci

  • 2. pár křídel často výrazně zbarvený (zastrašení nepřítele)

Zástupci:

  • saranče vrzavá

    • 2. pár křídel – červená barva, za letu vrže (striduluje)
  • saranče stěhovavá

    • až 6 cm, tvoří obrovská stěhovavá hejna

    • likvidují porosty rostlin, dostávají se až na jih Evropy

Řád: VŠI

  • asi 300 druhů, u nás asi 25 druhů

  • ektoparazité savců

  • drobní asi 1 - 6mm

  • tělo - ploché, druhotně bez křídel

  • ú.ú. - bodavě sací (sají krev)

  • nohy uzpůsobené k přichycení (srst, vlasy), oči redukované

  • samičky přilepují vajíčka (hnidy) na srst

Zástupci:

  • veš dětská

    • naše nejběžnější veš, ve vlasech (zejména dětí)

    • přenos kontaktem mezi lidmi

    • léčí se insekticidními šampony

  • veš šatní

    • v záhybech šatstva, prádla, povlečení (dezinfekce horkou parou)
  • veš muňka

    • lidově zvaná „filcka“, v ochlupení pohlavních orgánů

Řád: STEJNOKŘÍDLÍ

Dnes už nepoužívaný řád je nahrazen řádem Hemiptera. Možné nové pojetí systému člení tuto skupinu na 3 podřády. Viz doplňující učivo.

  • suchozemský hmyz

  • vyskytuje se hlavně v suchých teplých oblastech

  • křídla: 2 páry blanitých křídel, v klidu je skládají střechovitě na zadeček

  • ú.ú. - bodavě sací, živí se sáním šťáv z rostlin (škůdci rostlin)

  • často bývají bezkřídlí, tvarově jsou rozmanití

  • mají složité vývojové cykly

Zástupci:

  • cikáda sedmnáctiletá

    • dospělec žije krátce (1-2 měsíce), americký druh

    • nymfa se vyvíjí 17 let v půdě (saje na kořenech rostlin)

    • samečkové cikád vydávají silný zvuk (stridulace - rozechvíváním membrán v prvním zadečkovém článku)

  • cikáda viničná

    • vyskytuje se vzácně na jižní Moravě, naše největší (rozpětí až 6 cm)

    • nymfy sají na kořenech vinné révy

  • pěnodějka obecná

    • žije na travnatých místech

    • larvy žijí v pěnovém obalu (ochrana i před vyschnutím)

  • molice skleníková

    • sají na skleníkových a doma pěstovaných rostlinách
  • mšice

    • drobný hmyz

    • na zadečku mívají voskové žlázy (chrání tělo před vysycháním)

    • sají šťávu z rostlin, střídají hostitele (na podzim dřeviny, v létě byliny)

    • typická pro ně je heterogonie = střídá se partenogeneze s pohlavním rozmnožováním

    • střídají se generace okřídlené (migrace za hostiteli) a bezkřídlé, žijí a sají hromadně na rostlinách

    • nestrávené sladké šťávy (tzv. medovice) vycházejí z těla, lízají je mravenci a včely (určitá symbióza)

    • u nás žije asi 800 druhů:

    • mšice maková, vlnatka krvavá, mšice zelná

  • puklice švestková

    • patří mezi červce, kryje své tělo štítkem z vosku

    • škůdce ovocných stromů

Řád: PLOŠTICE

  • žijí na souši i ve vodě, mohou být buď dravé, býložravé, nebo cizopasné

  • tělo - ploché

  • křídla:skládá naplocho, 1.pár = polokrovky

  • ú.ú. - bodavě sací, sají rostlinné šťávy nebo tělní tekutiny živočichů (přenos chorob)

  • zápašné žlázy - vylučují páchnoucí látky (znehodnotí plody - maliny)

vodní ploštice

  • dýchají z mimotělní vzduchové bubliny udržované mezi chloupky těla

  • krátká tykadla, dravé, nohy upravené

  • splešťule blátivá

    • na dně stojatých vod, na konci zadečku dýchací trubičku (sifon), loupeživé přední nohy (lov)
  • jehlanka válcovitá

    • na dně vod, na zadečku dlouhý sifon
  • znakoplavka obecná

    • plave břišní stranou vzhůru, napadajá i rybí plůdek a malé pulce

ploštice na vodní hladině:

  • pohybují se na povrchové blance vodní hladiny

  • loví např. topící se hmyz

  • vodoměrka štíhlá

    • jemné tělo, pomalu pohybuje při okrajích rybníků
  • bruslařka obecná

    • robustnější, „bruslí“ po hladině díky brvám na nožních článcích

suchozemské ploštice

  • dlouhá tykadla

  • pestře zbarvené, dravé nebo býložravé

  • ruměnice pospolná

    • hojný výskyt, červenočerná barva, asi 1cm, všežravá (pod lipami)

obrazek

Obr. 2: Ploštice (ruměnice pospolná) - stavba těla

  • kněžice zelná

    • výrazně zapáchají - plaší nepřítele

    • škůdce brukvovitých rostlin a obilí

  • štěnice domácí

    • parazit, živí se krví savců (člověka) a ptáků

    • bezkřídlá, kosmopolitní (okolo 5 mm)

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6. 

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr.1: Kobylka - stavba těla [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné zhttp://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/16_300.jpg

Obr. 2: Ploštice - stavba těla [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné zhttp://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/16_500.jp

Obr. 3: Larva pěnodějky [online]. [cit. 2015-01-02]. Dostupné z: http://vesmir.msu.cas.cz/Pavel/SP/images/SP200310_04.jpg

Víte, že ...

stridulace

= vrzavé zvuky samců, sloužící ke komunikaci, vznikají:

  • třením křídel o sebe (kobylky, cvrčci)
  • třením 3. páru noh o křídla (sarančata)

stridulují i cikády (vydávají zvuk rozechvíváním membrán v prvním zadečkovém článku)

Kontrolní otázka

Kobylka je:

a/ býložravá

b/ masožravá

Dlouhá tykadla má:

a/ kobylka

b/ saranče

Doplňující učivo

Řád: HEMIPTERA

Možné nové pojetí systému člení této skupinu na 3 podřády.

Podřády: Sternorrhyncha (mšice, mery, molice, červci)

Podřád: Cicadomorpha = Auchenorrhyncha = křísi (cikády, pěnodějky)

Podřád: Heteroptera (ploštice)

Doplňující učivo

Larvy pěnodějek žijí v pěnovém obalu (ochrana také před vyschnutím)

Obr. 3: Larva pěnodějky

Otestuj se
  1. Zakroužkuj býložravý hmyz
    a) saranče
    b) cvrček
    c) kobylka
  2. Nohy hrabavé má
    a) škvor
    b) šváb
    c) krtonožka
  3. Po vodní hladině se nepohybuje
    a) pěnodějka
    b) bruslařka
    c) vodoměrka
  4. Mezi parazity nepatří
    a) škvor
    b) veš
    c) štěnice
  5. Sají šťávu z rostlin
    a) kobylky
    b) švábi
    c) mšice
  6. Polokrovky jsou typické pro
    a) ploštice
    b) brouky
    c) kobylky
  7. Hnidy jsou vajíčka
    a) štěnic
    b) blech
    c) vší