Podkmen: PLÁŠTĚNCI (Tunicata)
Charakteristika:
-
výhradně mořští živočichové
-
je známo přes 2 tisíce druhů
-
měří od 0,3 mm do 30 cm, vytváří však i mnohametrové kolonie
-
pokožka vylučuje na povrch těla plášť (tunica), tvořený polysacharidem tunicinem (složením blízký celulóze)
-
projevuje se u nich ontogenetická regrese = k vývojově vyšším strunatcům mají blíže jejich larvy než dospělci
-
jako jediní strunatci mají otevřenou cévní soustavu!
Rozmnožování:
- hermafrodité s vývojem nepřímým
- larvy jsou pohyblivé, zatímco dospělci žijí přisedlým (bentičtí) nebo vznášivým způsobem života
- nepohlavní rozmnožování pučením
Systém:
-
Třída: Sumky
-
Třída: Salpy
- Třída: Vršenky
Třída: Sumky
-
přisedlí mořští živočichové, často pestře zbarvení
-
žijí solitérně (jednotlivě) nebo tvoří kolonie (až několik metrů)
-
ontogenetická regrese - larva má složitější stavbu těla než dospělý jedinec:
- larva má strunu hřbetní (chordu) a nervovou soustavu
- plovoucí larva připomíná pulce, měří jen několik mm
- dospělec nemá chordu, má jen nervovou uzlinu
Obr. 1: Stavba těla sumky.
Trávicí soustava:
- trubicovitá
-
voda s rozpuštěnými látkami přichází do těla ústním otvorem, přes hltanožaberní vak, zde filtrace vody, kdy částečky potravy jsou zachyceny a pokračují do další části trávicí trubice a voda odchází otvory do obžabení dutiny a ven z těla, potrava dále pokračuje do jícnu, žaluduk a do střeva, řitní otvor vyúsťuje v obžaberní dutině, odtud ven z těla
-
hltanožaberní vak = rozšířený hltan se žaberními štěrbinami, funkce: příjem potravy a dýchání
- obžaberní dutina – zde vše vyúsťuje (voda, střevo, gonády) pak vše odchází řitním otvorem z těla ven
Cévní soustava:
- otevřená, krev se vylévá mezi tkáně
Nervová soustava:
- larva má nervovou trubici, dospělec má pouze 1 nervovou uzlinu
Obr. 2: Sumka obecná
Třída: Salpy
-
mořští plovoucí živočichové, často tvoří kolonie
-
chorda pouze v larválním stadiu = regresivní vývoj
-
soustavy podobné jako u sumek
Obr. 2: Salpa
Třída: Vršenky
-
nejvyspělejší skupina pláštěnců
-
planktonní pelagičtí živočichové
-
chorda i nervová trubice po celý život (pouze v ocásku)
-
kolem těla mají síť s filtry k zachycování potravy (jako rybářská síť, dříve se jí říkalo "vrš")
Zdroje
BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.
GAISLER, Jiří a Jan ZIMA. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 978-802-0014-849.
HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.
PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.
SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2.
ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.
Obrázky:
Obr. 1: Stavba těla sumky. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.eamos.cz/amos/kat_inf/externi/kat_inf_40281/Sumka_stavba.jpg
Obr. 2: Sumka obecná. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://nd03.jxs.cz/728/128/6818b405e2_65059436_o2.jpg
Obr. 3: Salpa. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://galeria.sengym-moodle.sk/albums/userpics/10001/normal_salpa8.jpg
Víte, že ...
Vědecký název Tunicata je z lat. tunica = plášť, obal; řec. oura = ocas.
Tento název odráží přítomnost chordy pouze v ocasní části.
Základní pojmy
struna hřbetní (chorda dorsalis) pevná a pružná tyčinkovitá výztuha těla, která se vyvinula s entodermu (vychlípením prvostřeva) probíhá podélně tělem nad trávicí soustavou a pod nervovou trubicíDoplňující učivo
bentos
= společenstvo organismů žijících na dně vod
pelagiál
= oblast volné vody v moři, jezerech i ve větších nádržích.