Brusky na díry

Brusky pro vnitřní broušení slouží k broušení vnitřních rotačních a čelních ploch. Obrobky se neupínají mezi hroty, ale do sklíčidla nebo na magnetickou desku. Proto nemá stroj koník. Obrobek a brousící kotouč mají opačné smysly otáčení. Protože díry různých průměrů vyžadují vřetena různých velikostí, má bruska vyměnitelná vřetena. Malé průměry brousících kotoučů vyžadují vysoké otáčky (10 000 - 120 000 min^-1).

Tyto stroje jsou určeny k přesnému broušení válcových a kuželových děr v sériové výrobě.

Dělení brusek na díry:

Brusky s otáčejícím se obrobkem

Vhodné pro broušení souosých děr s vnějším válcovým povrchem. Pracovní posuv u velkých obrobků koná brousící nástroj, u malých součástí koná posuv obrobek.

 

Brusky běžného provedení mají brusný vřeteník přestavitelný na příčných saních, upevněných na stole pojíždějícím po vedení lože. Posuvem příčných saní se nastavuje brusný kotouč na hloubku řezu. Podélný posuv brusného vřeteníku je hydraulický. Otočný pracovní vřeteník umožňuje broušení i vnitřních kuželových ploch.

Obr. 1: Bruska na díry

Planetové brusky

• Používají se k broušení děr v rozměrných obrobcích nepravidelného tvaru.
• Všechny pohyby vykonává nástroj. Je to rotační pohyb kolem své osy a kolem daného průměru a zároveň vykonává posuv, který je rovnoběžný s osou otvoru.

Planetové brusky pro vnitřní broušení mají zvláštní konstrukci brusného vřeteníku. Brusné vřeteno je totiž výstředně uloženo ve dvou pozdrech. Natáčením vnitřního pouzdra se mění výstřednost osy vřetena vzhledem k ose vnějšího pouzdra, které se při práci pomalu otáčí, takže vřeteno dostává planetový pohyb.

Brousící vřeteno těchto brusek koná všechny tři pohyby: hlavní pohyb a oba pohyby vedlejší. Způsob broušení válcové díry v dutině se provádí tak, že se brusné těleso ustaví do takové polohy, aby se brusný kotouč dotýkal vnitřní plochy v dutině. Vzdálenost mezi osou dutiny (R) a osou brusného vřetena (r)  je excentricita e = R - r. Po spuštění brusky se otáčí vřeteno rychle kolem své osy (hlavní řezný pohyb). Přitom pomalu obíhá kolem osy dutiny (otáčivý pohyb) a posouvá se přímočarým vratným pohybem (přímočarý posuv). Protože brousící vřeteno těchto brusek koná pohyb jako planeta (oběžnice), říkáme mu planetové vřeteno. Toto vřeteno může být buď svislé, nebo vodorovné.

Brusky se svislým planetovým vřetenem se používají k broušení čepů, které jsou vsazeny do jiných součástí. Těmiti bruskami lze brousit i válcové plochy na povrchu obrobku. V tom případě je vzdálenost mezi osou brousícího vřetena a osou broušené plochy e = R + r. Je-li brousící vřeteno souosé s pouzdrem, lze brousit rovinnou plochu, protože se vřeteno jen otáčí.

Bruskami s vodorovným planetovým vřetenem se brousí vnitřní válcové plochy válců parních strojů, kompresorů, čerpadel, spalovacích motorů, atd.

Obr. 2:. Bruska na díry

Zdroje

• HLUCHÝ, Miroslav. Strojírenská technologie: učebnice pro 1. ročník SPŠ strojnických, studijní obor: strojírenská technologie. 2., opr. vyd. Praha: SNTL, 1986.

• HLUCHÝ, Miroslav. Strojírenská technologie: pro SPŠ nestrojnické. 1. vyd. Praha: SNTL, 1981.

• NĚMEC, Dobroslav. Strojírenská technologie 2: učeb. pro 2. roč. stř. prům. šk. strojnic., stud. obor: strojírenská technologie 1. vyd. Praha SNTL, 1985.

• ŘASA, Jaroslav a Vladimír GABRIEL. Strojírenská technologie 3, metody, stroje a nástroje pro obrábění 1. díl. Praha: Scientia, 2005 ISBN 80-7183-337-1

Obrázky:

• Pokud není uvedeno jinak, autorem  obrázků a videí je Ing. Petr Jalůvka.