Třída: KRUHOÚSTÍ (Cyclostomata)

Charakteristika:

• vodní obratlovci s jednoduchou tělní organizací – bez čelistí a bez párových končetin

• mají protáhlý tvar těla

• mají nepárový ploutevní lem sloužící k pohybu

• živí se filtrací nasávané vody nebo paraziticky (dravě)

• po celý život zachovanou chordu

• mají tzv. pololebku – mozek je shora kryt pouze vazivovou blánou

• kůže je hladká, bez šupin; pokožka je několikavrstevná a její žlaznaté buňky vylučují slizovitý h l e n (ochrana)

Systém:

• Podtřída: Sliznatky

• Podtřída: Mihule

Podtřída: Sliznatky

• mořští bezčelistnatci

• velmi primitivní znaky (tělesná stavba primitivnější nežli stavba mihulí)

• nevytvářejí přísavný terč

• tělo protáhlé, hadovité (délka 1 m)

• oči jsou přerostlé kůží a druhotně redukovány

• výkonné slizotvorné žlázy => sliz se vylučuje jako ochranný obal sliznatek

• jsou masožravé a živí se často mrtvými a umírajícími živočichy

• rozmnožují se vícekrát za život

• vývoj přímý (larva není)

Podtřída: Mihule

• vývoj probíhá přes larvu - m i n o h a

• minoha se živí filtrováním potravy

• po 3 – 4 letech se mění v dospělce

• typický zástupce mihule potoční, žijící v horských potocích

mihule potoční

• tělo:  je válcovitého tvaru, mají ocasní a hřbetní ploutev, cca 15 cm

• za hlavou má po stranách těla 7 v řadě ležících žaberních otvorů

• na předním konci těla se nachází přísavná nálevka s ústním otvorem

Obr. 2: Mihule potoční

Povrch těla:

• kůže je lysá

Trávicí soustava (TS):

• široká savá ústa na dně přísavné nálevky – přichycují se ke kořisti, kamenům, lodím

• v ústní dutině se nacházejí rohovité zuby  a jazyk

• v dospělosti mihule potoční již žádnou potravu nepřijímá a její trávicí soustava zakrňuje

Nervová soustava (NS):

• mozek je malý ( 5 částí: prodloužená mícha, mozeček, střední mozek, mezimozek , koncový mozek)

Smyslové orgány (SS):

• po stranách těla proudový orgán, jenž obdobou postranní čáry ryb – reakce na proudění a tlak vody

Cévní soustava (CS):

• srdce: 1síň + 1komora = tzv. venózní srdce – proudí jím pouze odkysličená krev, jež se okysličí na žábrách

Dýchací soustava (DS):

• 7 párů žaberních oblouků

• žábry jsou bohatě prokrveny vlásečnicemi

Vylučovací soustva (VS):

• prvoledviny; nacházejí se v zadní polovině těla

Rozmnožovací soustava (RS):

• gonochoristi

• vývoj nepřímý (stádium larvy)

• rozmnožují se jednou za život a po spáření obě pohlaví umírají

další zástupci:

• mihule říční 

  • počátkem 20. století v našich řekách 

  • larvy žijí ve sladkých vodách

  • dospělec žije v moři a ke tření se přemisťuje do řek

• mihule mořská - měří až 1 metr, žije v Atlantském oceánu

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

GAISLER, Jiří a Jan ZIMA. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 978-802-0014-849.   

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.  

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr. 1: Kruhovitá přísavka mihule. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/IMG/GAL/20723.jpg

Obr. 2: Mihule potoční. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/foto01/foto_007.jpghttp://www.guh.cz/edu/bi/biologie_obratlovci/foto01/foto_007.jpg