Obojživelníci

Třída: OBOJŽIVELNÍCI (Lissamphibia)

Obojživelníci jsou přechodnou skupinou mezi vodními a plně suchozemskými obratlovci. Jako první obratlovci se z části vymanili z vodního prostředí.

První suchozemští čtvernožci, vývojově blízcí obojživelníkům, vznikli pravděpodobně uvnitř skupiny vějířoploutvých ryb (Rhipidistia), kteří jsou již vymřelí, v devonu, asi před 360 miliony let.

Všichni obojživelníci jsou chráněni zákonem. Obojživelníci jsou citliví na prostředí, a proto slouží jako bioindikátory. Žijících druhů je okolo 5 700.

Názory na fylogenezi a systematiku obojživelníků jsou nejednotné a neustále se mění. Recentní druhy obojživelníků je možné rozdělit do tří řádů: ocasatí (mloci), červoři a žáby.

Charakteristika:

  • nejprimitivnější čtvernožci

  • dospělci:

    • žijí na souši, dýchají vzdušný kyslík

    • rozmnožováním vázáni na vodu

  • larvy

    • pulci žijí ve vodě (vývoj nepřímý)

  • tělesná teplota je proměnlivá a závislá na teplotě okolí (studenokrevní)

  • anamnia = bezblanní = zárodky bez obalů, vajíčka kladou do vody

  • výskyt: na souši (podmínkou je vlhko a teplo);  v moři nežijí

  • velikost: několik cm až 1,5 m (fosilní max. 4 m délky)

Stavba těla:

Tvar těla:

  • rozlišujeme tři tělní typy:

    • čolkovitý (protáhlé tělo, bočně zploštělý ocas)

    • žabí (tělo silně zkrácené, široké, ocas chybí)

    • červovitý (tělo hadovitě protáhlé, bez končetin a skoro bez ocasu)

Tělní pokryv:

  • nahá kůže (bez šupin)

  • slizové žlázky (chrání před vysycháním)

  • jedové žlázky (u některých - mlok, ropuchy)

  • na povrchu tenká zrohovatělá epidermis (starou pokožku svlékají po částech)

  • bohatě prokrvená kůže (kožní dýchání)

  • chromatofory = pigmentové buňky (někdy barvoměna)

Kostra:

  • převažují kosti nad chrupavkou

  • lebka:

    • je spojena kloubně s páteří
  • páteř:

    • rozlišená - 1obratel krční, obratle hrudní, jeden křížový obratel, ocasní obratle

    • u žab srůstají ocasní obratle v tyčinkovitou kost urostyl

    • obratle silně zatlačují chordu

  • žebra - žáby ne, ocasatí v trupové části ano (hrudní koš ještě ne)

  • hrudní kost – poprvé u žab

  • končetiny - přední obvykle 4 prsty, zadní 5prstů

obrazek

Obr. 1: Kostra žáby

Svalstvo:

  • svalstvo kosterní je příčně pruhované

  • útrobní svalstvo je hladké

Trávicí soustava:

  • trubicovitá

  • ústní dutina

    • svalnatý jazyk – někdy vymrštitelný

    • zuby – drobné nerozlišené

    • polykání potravy napomáhá zatahování očních bulev zvláštním svalem

  • jícen

  • žaludek

  • střevo ústí do kloaky

  • játra + žlučník

  • slinivka břišní

  • dospělci jsou masožravci

Dýchací soustava:

  • dospělci:

    • plíce: vznikají vychlípením na břišní straně hltanu, zatím málo vyvinuté
    • kožní dýchání (doplňkové)
  • larvy:

    • žábry - mohou přetrvávat do dospělosti

  • obojživelníkům chybí dýchací svaly (vzduch polykají)

  • v hrtanu mají hlasivkové vazy – hlasový orgán, žáby - samci skřehotají, hlas je zesilován vychlípitelnými rezonančními vaky

Cévní soustava:

  • uzavřená

  • srdce smíšené (arteriovenózní)

  • stavba srdce:

    • 2 předsíně + 1 komora

    • díky systému přepážek jsou odkysličená a okysličená krev do značné míry odděleny
  • 2 krevní oběhy (poprvé):

    • malý - plicní

    • velký - tělní

  • larvy – CS jako ryby

Vylučovací soustava:

  • vylučují ledvinami (párové)

  • ledviny + močovody + močový měchýř + kloaka

Nervová soustava:

  • rozvoj polokoulí koncového mozku (ve srovnání s rybami)

  • hlavním řídícím centrem zůstává střední mozek

Smyslové orgány:

  • dobře vytvořeny mechanoreceptory a chemoreceptory

  • čich, sluchově-rovnovážný orgán

  • sluch: nejlépe vyvinutý u žab, poprvé vyvinuté už i střední ucho - tyčinkovitá sluchová kůstka (collumela)

  • zrak: oči velké se třemi víčky (dolní pohyblivé, horní nepohyblivé, mžurka)

  • larvy mají vyvinut proudový orgán (postranní čáru)

Rozmnožování:

  • gonochoristi

  • pohlavní dimorfismus - samičky bývají větší

  • párové pohlavní žlázy (=gonády)

    • vaječníky, varlata

    • jejich vývody ústí do kloaky

  • rozmnožování: pohlavní

  • oplození vnější - (žáby) i vnitřní - (ocasatí)

  • vývin nepřímý (larva = pulec)

  • proměna v dospělce je řízena hormonálně

  • vejcorodí (většina):

    • vajíčka nemají zárodečné obaly ani skořápky – obojživelníky řadíme mezi Anamnia (bezblanní)

    • vajíčka kladou do vody, obalena rosolovitým sekretem

  • existuje i živorodost (vyskytuje se u většiny červorů)

  • neotenie = schopnost rozmnožování již ve stádiu larvy, u některých ocasatých -např. axolotl mexický

Význam:

  • součást potravních řetězců

  • užiteční – loví hmyz = chránění!!

  • bioindikátory životního prostředí - jsou velmi citliví na jeho znečištění

  • pokusná laboratorní zvířata

Systém:

  • Řád: OCASATÍ (MLOCI)

  • Řád: ČERVOŘI

  • Řád: ŽÁBY

Dílčí lekce
Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

FELLNEROVÁ, Ivana. Výukový materiál zpracovaný v rámci Projektu „Aktivní začlenění SŠ pedagogů do tvorby a využití multimediálních výukových programů ve výuce biologie“ CZ.04.1.03/3.2.15.2/0270. Zdroj: http://atraktivnibiologie.upol.cz/

GAISLER, Jiří a Jan ZIMA. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 978-802-0014-849.   

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.  

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

POSPÍŠIL, Tomáš. Výukový materiál zpracovaný v rámci Projektu "Zkvalitňování výuky chemie a biologie na GJO "  CZ.1.07/1.1.26/01.0034 . Zdroj: http://chemiebiologie.gjo.cz/PLbiologie/Bi54.pdf    

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Bioindikátory [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://fle.czu.cz/~ulbrichova/Skripta_HIO/kapitoly/Metody/bioindikatory.htm

Obrázky:

Obr. 1: Kostra žáby [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://media0.wgz.cz/images/media0:5101aa2800acf.jpg/kostra%20obojzivelniku.jpg

Obr.2: Skokan - samec s rezonančními měchýřky. [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200306%20oboj%C5%BEiveln%C3%ADci/Obr.%20030617A.vodni%20skokan.rezonatory.ZL_zmensenina.JPG

Obr. 3: Vývoj nepřímý (vajíčko - larva - dospělec). [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z http://domskola.bloger.cz/obrazky/domskola.bloger.cz/frog-life-cyclejj.jpg

Přílohy
obojzivelnici.pdf Stáhnout
Pracovní list - obojživelníci Bi24-1.pdf Stáhnout
Doplňující učivo

Anamnia = bezblanní (paryby, ryby a obojživelníci), absence zárodečných obalů, musí klást vajíčka do vody.

Rozšiřující pojmy
Bioindikátor je organismus, podle jehož výskytu na určitém stanovišti se dokládá (indikuje) specifická vlastnost prostředí. Jako bioindikátor slouží zejména rostliny a živočichové, jejichž požadavk... Zobrazit více
Víte, že ...

Pro žáby jsou typické různé hlasové projevy (vokalizace) a samci mnoha druhů mají vytvořeny rezonanční měchýřky zesilující jejich hlas. Skřehotáním svolávají příslušníky svého druhu, vábí samičky nebo si vyznačují teritorium.

http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200306%20oboj%C5%BEiveln%C3%ADci/Obr.%20030617A.vodni%20skokan.rezonatory.ZL_zmensenina.JPG

Obr. 2: Skokan - samec s rezonančními měchýřky

Doplňující učivo

Vývoj probíhá přes larvu (u žab pulec).

http://domskola.bloger.cz/obrazky/domskola.bloger.cz/frog-life-cyclejj.jpg

Obr. 3: Vývoj nepřímý (vajíčko - larva - dospělec).

Doplňovačka

Křížovka - obojživelníci