Řád: OCASATÍ (MLOCI)
U této skupiny obojživelníků je nejčastější terestrický (suchozemský) způsob života. Vodu vyhledávají v době rozmnožování. Žijí především v mírném pásmu severní polokoule (u nás 8 druhů). Řadíme sem čolky a mloky.
Charakteristika:
-
tělní typ čolkovitý:
-
protáhlé tělo
-
bočně zploštělý ocas
-
2 páry stejně vyvinutých končetin
-
-
hlava zřetelně oddělena od těla
-
sluch redukován - chybí bubínek a mají redukované střední ucho
-
velká schopnost regenerace
-
larvy:
-
podobné dospělcům
-
vnější žábry
-
nejprve se tvoří základy předních končetin, pak zadních
-
-
potrava - živočišná (draví), dospělci i larvy
Rozmnožování:
-
jsou převážně vejcorodí (oviparní)
-
mohou být vejcoživorodí (ovoviviparní)
-
u některých tzv. neotenie = schopnost rozmnožovat se i v larválním stádiu
-
často dochází k přenosu spermií pomocí spermatoforu
-
u některých v době páření sexuální dimorfismus (čolci)
Zástupci:
-
mlok skvrnitý
-
vlhké lesy, noční aktivita, pomalý pohyb
-
černé tělo se žlutými skvrnami (výstražné zbarvení)
-
páří se nasuchu, přikládáním kloak
-
vejcoživorodý: oplozená vajíčka jsou až do konce vývoje zárodku zadržována v těle samičky, pak jsou kladena do vody a hned se líhnou živé larvy
-
-
čolci:
-
mimo období rozmnožování žijí na souši
-
samci čolků jsou na jaře v období rozmnožování barevní a mají nápadné kožní hřebeny na hřbetě a ocasu = sexuální dimorfismus
-
zvláštní způsob rozmnožování: probíhá ve vodě, oplození vnitřní - sameček vypustí spermatofor a samička jej nasaje kloakou
-
čolci jsou vejcorodí - vajíčka kladou do vody jednotlivě na listy
-
-
čolek obecný
Obr.1: Samec čolka obecného.
-
čolek velký
-
čolek horský
-
axolotl mexický
-
středoamerický druh
-
využíván pro laboratorní účely
-
neotenie
-
Obr. 2: Axolotl mexický.
-
macarát jeskynní:
-
endemit podzemních vod Dinárského krasu
-
žábry trvale
-
slepý, bez pigmentu
-
-
velemlok japonský
-
japonské horské potoky
-
největší obojživelník (až 150 cm)
-
inspiroval se jím Čapek → Válka s mloky
-
řád: ČERVOŘI
Charakteristika:
-
starobylí tropičtí (indomalajská oblast, J. a Střední Amerika, Afrika)
-
žijí v tropech ve vodě nebo zahrabáni v půdě (přizpůsobeni životu pod zemí)
-
červovité válcovité tělo bez končetin
-
oči zakrnělé
-
hmatová tykadélka
-
skvěle vyvinutý čich
-
kůže je lysá, bez šupin a zvrásněná do kruhovitých záhybů (podobá se velké žížale)
-
vyvinuta pouze pravá plíce
-
primitivní znaky – ve škáře mají kostěné šupiny, které napomáhají pohybu
-
až 150 cm délky
Zástupci:
-
červor vodní
-
cejlonský druh
-
samičky obtáčejí snůšku vajíček, vylučují kožní sliz – ochrana proti vyschnutí
-
Zdroje
BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.
GAISLER, Jiří a Jan ZIMA. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 978-802-0014-849.
HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.
PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.
SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2.
ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.
Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz
Obrázky:
Obr.1: Samec čolka obecného.[online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200306%20oboj%C5%BEiveln%C3%ADci/Obr.%20030607A.samec%20colka%20obecneho.terestricka%20faze.VB_zmensenina.JPG
Obr. 2: Axolotl mexický.[online]. [cit. 2015-07-16]. Dostupné z: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/df/Axolotl.jpg?uselang=cs
Obr. 3: Mlok skvrnitý. Autor Lakomá Šárka
Doplňující učivo
endemit = druh, který je na určitém území původní a jinde se nevyskytuje, např.macarát jeskynní
Doplňující učivo
mlok skvrnitý
Žije ve vlhkých lesích. Živí se bezobratlými. K obraně mu slouží jed salamandarin. Ohrožený živočich.
Obr. 3: Mlok skvrnitý