Podstata dokončovacích operací

    Vysoké požadavky na přesnost a hladkost funkčních ploch strojních součástí a zařízení nelze dosáhnout běžnými způsoby třískového obrábění. Proto po těchto běžných způsobech obrábění následují dokončovací operace (metody) úpravy povrchu. Jejich účelem je dosáhnout téměř dokonalé jakosti obrobené plochy a vysoké přesnosti předepsaného rozměru při dodrženém geometrickém tvaru.

     Nevýhodou těchto operací jsou vysoké výrobní náklady na výrobu součástí. V praxi tyto operace volíme pouze v opodstatněných případech.

Zdroje

• JANYŠ, Bohumil a Karel RAFTL. Soustružník: Technologie pro I. ročník. 1. vyd. Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1968.

• KARAFIÁTOVÁ, Stanislava a Ivo LANGER. Nekonvenční technologie. 1. vyd. Havlíčkův Brod : FRAGMENT, 1998. ISBN 80-7200-296-1. 

• NĚMEC, Dobroslav a kol. Strojírenská technologie 3: Strojní obrábění. 2., opr. vyd. Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1982.

• ŘASA, Jaroslav a Vladimír GABRIEL. Strojírenská technologie 3 - 1. díl: Metody, stroje a nástroje pro obrábění. 1. vyd. Praha : Scientia, 2000. ISBN 80-7183-207-3