Omílání

     Omíláním rozumíme úpravu a opracování povrchu součástí. Jedná se o vyhlazování povrchu před pokovením, odstraňování ostřin, zaoblování hran, odstraňování okují, leštění a zpevňování povrchu, popřípadě vyhlazení třecích ploch. Výsledek omílání můžeme zlepšit dodatečnou chemickou úpravou. Úběr materiálu je založen na principu tření a narážení omílacích prostředků o povrch obrobků.

     Rozlišujeme tyto způsoby omílání:

• rotační omílání - používá se pro menší díly ve velkých sériích, kdy součásti i omílací prvky mají zpravidla tvar válce
• vibrační omílání - součásti jsou omílány pomocí vibračního pohybu, výkon je vyšší než při rotačním omílání
• odstředivé omílání - jedná se o hrubší omílání součástí, které jsou planetově uspořádány

     Při omílání používáme tyto omílací prostředky:

• přírodní - mají nízkou životnost, jedná se například o drcenou žulu, odřezky kůže, dřevěné piliny
• umělé - mohou obsahovat i další přídavné složky, řadíme sem karbid křemíku, oxid hlinitý, popřípadě kalené ocelové kuličky

     Při omílání je nutné použít  chemickou (aktivní) látku: chlorid sodný nebo nitrid sodný za účelem odmaštění povrchu součástí, zabránění koroze a odstranění (vyhlazení) ostrých hran.

     Strojní zařízení k omílání je tvořeno otáčivým nebo vibračním bubnem s pohonem, kdy buben je vyroben  z ocelového plechu a jeho vnitřní část je pokryta pryží nebo plastem. Bubny mohou být válcové, kuželové  a několikahranné.

     U omílání závisí jakost povrchu obrobku na celkovém čase omílání (2 až 6 hodin). Dále je drsnost povrchu úzce spojena se zvoleným omílacím prostředkem a chemickou látkou. Závisí zejména na druhu materiálu a tvaru součásti. Nedochází ke zlepšení přesnosti rozměrů a přesnosti tvaru.

     Dosahovaný parametr omíláním:

• drsnosti povrchu Ra = 0,1 µm až 0,4 µm

     Obr. 1:  Omílací buben horizontální     

    Obr. 2:  Omílací buben vertikální

• JANYŠ, Bohumil a Karel RAFTL. Soustružník: Technologie pro I. ročník. 1. vyd. Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1968.

• KARAFIÁTOVÁ, Stanislava a Ivo LANGER. Nekonvenční technologie. 1. vyd. Havlíčkův Brod : FRAGMENT, 1998. ISBN 80-7200-296-1. 

• NĚMEC, Dobroslav a kol. Strojírenská technologie 3: Strojní obrábění. 2., opr. vyd. Praha : SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1982.

• ŘASA, Jaroslav a Vladimír GABRIEL. Strojírenská technologie 3 - 1. díl: Metody, stroje a nástroje pro obrábění. 1. vyd. Praha : Scientia, 2000. ISBN 80-7183-207-3

Obrázky:

• Obr. 1, 2: Omílací buben horizontální a vertikální: Obrobna Resl s.r.o.. Volně dostupné na http://www.obrobna.cz/