Třída: PTÁCI (Aves)

Ptáci jsou po rybách druhově nejpočetnější třída obratlovců (asi 10 000 druhů). Ptáci jsou dokonale přizpůsobeni suchozemskému způsobu života. Osídlili všechny světadíly a různé typy prostředí. Tato skupina je vývojovým pokračováním plazů (Archosauria). Vznik ptáků je doložen z období jury před 140 miliony let (asi 80 milionů let po vzniku prvních savců). Vyvinuli se z druhohorních (teropodních) dinosaurů. Ptáci (společně s plazy a savci) tvoří skupinu tzv. blanatých - Amniota.

Charakteristika:

• tělo ptáků je kryto peřím

• aktivní let - přední končetina je přeměněna v křídlo, duté kosti

• je vyvinuta úplná přepážka mezi pravou a levou polovinou srdce

• plíce jsou malé - soustava vzdušných vaků

• udržují si stálou tělesnou teplotu (homoiotermie)

• nejvyšší intenzita metabolismu ze všech obratlovců

• nejvyšší pohybová aktivita ze všech obratlovců

• vejcorodost - snášejí vejce bohatá žloutkem s vápnitou skořápkou

• pečují o mláďata

• výskyt: celý svět (kosmopolitní), kromě vodních hlubin a podzemí

Stavba těla:

• hlava + trup + končetiny

• tvar těla: aerodynamický tvar

Tělní pokryv:

• pokožka je suchá bez kožních žláz

• výjimkou je kostrční mazová žláza - maštění peří (hlavně u vodních ptáků)

• deriváty pokožky:

  • šupiny - kryjí nohy ptáků

  • drápy na prstech

  • peří

• PEŘÍ:

• vznik přestavbou plazí šupiny

• neobsahuje: nervy, cévy

• rozdělení peří:

  1. obrysové: letky (křídla), rýdovací (ocas), krycí (tělo, trup)

  • stavba pera (viz obr.1):

    • brk (dutý) + osten (plný) = stvol

    • prapor (jednotlivé paprsky spojené háčky tvoří souvislou plochu vyrůstající z ostnu)

2. prachové: jemné, měkké, pod obrysovým peřím, tepelná izolace, opeření mláďat (chybí osten)

Obr. 1. Stavba pera

• peří obsahuje keratin – nesmáčivé
• pernice (místo růstu peří), nažiny (bez peří)
• pelichání (výměna peří 2x do roka)

Kostra:

• zkostnatělá (osifikovaná), pevná

• odlehčená, kosti duté (pneumatické), zasahují do nich plicní vaky

• lebka:

  • je s prvním obratlem spojena jedním kloubním hrbolem (pohyblivost hlavy)

  • bezzubý zobák - čelisti kryté rohovinou (ramfotéka)

• páteř:

  • členěna na krční, hrudní, bederní, křížovou, ocasní

  • krční obratle (u různých různý počet, až 25), pohyblivá část páteře

  • zadní hrudní, bederní + křížové + přední ocasní obratle srůstají v kost křížovou, tzv. synsacrum

• hrudní koš:

  • hrudní obratle + žebra + hrudní kost

  • hrudní kost (sternum) - vybíhá z ní vysoký hřeben (upínají se zde létací svaly)

• končetiny:

• přední končetiny = křídla

  • jsou napojena pletencem horní končetiny (klíční kost, krkavčí kost, lopatka) na kostru

  • šavlovitá lopatka

  • krkavčí kost - párová, spojuje prsní kost s křídly

  • 2 klíční kosti = srůst v sáňky (ve tvaru V)

  • zredukované články prstů, záprstní a zápěstní kůstky

• zadní končetiny

  • zadní končetina je napojena pletencem zadní končetiny (pánev)

  • holenní kost srůstá s částí zánártí (= tibiotarsus, pozn.: v restauracích je podáván jako např. „kuřecí stehno“)

  • běhák (= tarsometatarsus) vzniká srůstem nártních a zánártních kůstek

  • prsty: 

    • 4 prsty - většina ptáků 3 prsty dopředu a 1 dozadu

    • papoušci - 2 dopředu, 2 dozadu

    • sovy – vratiprst = 4. prst otáčivý dopředu i dozadu

 

Obr. 2. Kostra ptáka

Svalstvo:

• nejmohutnější svaly jsou svaly létací

• největší je prsní sval – přitahuje křídlo dolů, tvoří 20 % hmotnosti ptáka

• podklíčkový sval – zvedá křídlo při letu nahoru

• běhák bez svaloviny, pouze šlachy k prstům

• některé svaly zadní končetiny umožňují automatické sevření prstů ptáka sedícího na větvi (pták tedy nevynakládá žádnou svalovou práci)

Trávicí soustava:

• bezzubý zobák → ústní dutina (jazyk, ústí sem slinné žlázy) → hltan → jícen rozšířen ve vole (změkčování potravy) → žaludek – žláznatý (chemické trávení), svalnatý (mechanické zpracování i za pomocí kamínků, nahrazuje zuby) → tenké střevo (vlastní trávení a vstřebávání) na rozhraní tlustého a tenkého střeva jsou 2 slepá střeva (bakterie na zpracování celulózy) → tlusté střevo (krátké) → kloaka (společný vývod TS, VS a PS)

• trávicí žlázy: slinivka břišní, játra (většina ptáků má žlučník)

• velmi výkonný metabolismus (souvisí s rychlým a náročným letem) → velká spotřeba potravy

Dýchací soustava:

• nejvýkonnější ze všech obratlovců

• stavba:

  • nozdry → hrtan → průdušnice → 2 průdušky → 2 plíce (vzdušné vaky)

  • chybí plicní sklípky, chybí bránice

• plíce - malé a nepružné (nepatrně roztažitelné), na ně navazují vzdušné vaky

• vzdušné vaky (5 párů) = roztažitelné výběžky plic, zasahují do některých kostí, mezi vnitřnosti a pod kůži

• funkce:

  • 2 x okysličení (vdech i výdech)

  • nadlehčují (zasahují do kostí)

  • ochlazují (stálá teplota těla okolo 41°C)

  • zásobárna vzduchu

• v místě rozdvojení průdušnice (bifurkace) se nachází hlasový orgán ptáků (syrinx), chybí jen ojediněle (sup, pštros, čáp)

Cévní soustava:

• uzavřená

• srdce čtyřdílné + cévy (tepny, žíly, vlásečnice)

• stavba srdce:

  • 2 předsíně + 2 komory

  • přepážka mezi pravou a levou polovinou srdce je úplná → krev se nemísí

  • pravá polovina srdce – odkysličená krev

  • levá polovina srdce – okysličená krev

  • pravý oblouk aorty – dobře vyvinutý

• krevní oběhy:

  • malý - plicní

  • velký - tělní

  • vrátnicový (jaterní) oběh

• červené krvinky mají typické buněčné jádro (u savců ne)

• CS je velmi výkonná:

  • vysoký krevní tlak

  • vysoká rychlost tepů

  • vysoká tělesná teplota (cca 40°C)

  • srdce zaujímá 10 - 20% hmotnosti těla (nejvíc ze všech obratlovců)

Vylučovací soustava:

• párové pravé ledviny (metanefros) → močovody → vývod do kloaky

• nemají močový měchýř

• moč = kyselina močová

• moč je hustá, bílá, kašovitá

Nervová soustava:

• rozvoj koncového mozku (instinktivní chování) a mozečku (centrum rovnováhy a koordinace pohybu za letu)

• umožňuje pohotové reakce

• instinktivní chování: svatební opeření, hnízdní pud, krmení mláďat, pelichání, tahy do teplých krajin

• velký rozvoj zrakových laloků koncového mozku

Smyslové orgány:

• dominantní je zrak

• dobře vyvinut i sluch (zejména sovy)

• oko:

  • komorové se 3 víčky (horní, dolní, mžurka)

  • stejně velké jako mozek !

• zrak:

  • vidí plošně - oči po stranách hlavy (sovy výjimka)

  • zorný úhel až 300°

  • barevné vidění

  • akomodace vyklenutím čočky

• ucho:

  • vnější ucho - chybí ušní boltec

  • střední ucho - 1 sluchová kůstka (collumela)

  • vnitřní ucho- labyrint + malý hlemýžď, statokinetický orgán

• čich slabý (výjimka kivi)

• chuť slabá – pohlcují potravu vcelku

• hmat na neopeřených místech

Rozmnožování:

• gonochoristé

• pohlavní dimorfismus:

  • samci bývají větší a barevnější

  • samice - méně barevné kvůli mláďatům

• pohlavní žlázy (=gonády)

  • vaječníky - funkční pouze levý

  • varlata párová – před pářením se zvětšují až 300 x

  • jejich vývody ústí do kloaky

• rozmnožování: pohlavní

• oplození vnitřní - přikládáním kloak (pštrosi a kachnovití mají penis)

• oplození probíhá ve vejcovodu

• vývoj až do stádia 2 zárodečných listů v těle samice, pak je vajíčko sneseno a vývoj pokračuje jen, když je vajíčko zahříváno (inkubace)

• vajíčko (žloutková koule + zárodečný terčík) postupně je obaleno bílkem, papírovou blánou, skořápkou (v děloze)

Obr. 3: Stavba ptačího vejce

• mládě před vylíhnutím dýchá vzdušný kyslík ze vzduchové komůrky

• líhnutí - mládě prorazí skořápku vaječným zubem z CaCO₃

• péče o potomstvo:

  • mláďata krmivá (nidikolní)

líhnou se holá, slepá, hluchá

nutná všestranná péče rodičů

• mláďata nekrmivá (nidifugní)

mají prachové peří, vidí, slyší, samostatně přijímají potravu

menší péče rodičů, pouze je vodí

Systém:

• Podtřída: PRAPTÁCI

• Podtřída: PRAVÍ PTÁCI

• Nadřád: BĚŽCI

• Nadřád: LÉTAVÍ

Dílčí lekce

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

GAISLER, Jiří a Jan ZIMA. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 978-802-0014-849.   

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.  

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr. 1: Stavba pera [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://vyuka.zsjarose.cz/data/swic/lessons/1903.jpg

Obr. 2: Kostra ptáka [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://vyuka.zsjarose.cz/data/swic/lessons/1904.jpg

Obr. 3: Stavba ptačího vejce [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.biomach.cz/_/rsrc/1316980658310/biologie-zivocichua/ptaci-aves-1/37_pta%C4%8D%C3%AD%20vejce.png?height=356&width=400

Přílohy