Základní pojmy

Elektrokontaktní obrábění

Při elektrokontaktním obrábění dochází k úběru materiálu elektrickými nestacionárními kontaktními obloukovými výboji. Doba trvání výboje je až 0,01 s. Elektrody (tj. nástroj a obrobek) jsou zapojeny do obvodu se zdrojem střídavého napětí (transformátor o výkonu 10 až 250 kW při frekvenci 50 až 500 Hz). Zde nástrojová elektroda vykonává otáčivý pohyb, čímž se dosahuje mechanického buzení kmitů a zabraňuje se svaření nástroje a obrobku. Na nástrojové elektrodě jsou vytvořeny drážky, které zlepšují vyplachování dielektrika.

Obr. 1: Princip stroje pro elektrokontaktní dělení materiálu

Dosahované parametry

Elektrokontaktní obrábění je charakterizováno:

• výkonem obrábění (tj. množstvím odebraného materiálu) až 106 mm³/min,
• tepelným ovlivněním obrobeného povrchu do hloubky 0,2 až 5 mm,
• velkou energetickou náročností řádově v kW.h/kg,
• vznikem ultrafialového záření,
• nízkou kvalitou obrobeného povrchu.

Elektrokontaktní obrábění je vhodné pro řezání nálitků, vtoků, opracování svarů apod.

Zdroje

• Digitální učební materiály - Nekonvenční metody obrábění. Internetový portál COPTEL [online]. 2009-2014 [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://coptel.coptkm.cz/?action=2&doc=40241&docGroup=4781&cmd=0&instance=2

Obrázky:

• ŘASA, Jaroslav. Strojírenská technologie 3/2.díl: Obráběcí stroje pro automatizovanou výrobu, fyzikální technologie obrábění. Scientia, 2005. ISBN 80-7183-336-3