Leštění

Základem elektrochemického leštění je anodické rozpouštění výstupků a nerovností povrchu materiálu v elektrolytu při průchodu stejnosměrného proudu. Nástroj (katoda) se většinou vyrábí z olova (nerozpustného v elektrolytu) a musí mít větší plochu, než má obrobek. Podle materiálu obrobku a požadované jakosti obrobené plochy se používají elektrolyty:

• kyselina chlorovodíková HCl,
• kyselina siřičitá H₂SO₃,
• kyselina sírová H₂SO₄.

Elektrochemické leštění se uplatňuje zejména při dokončovacím obrábění vnitřků nádob (cisteren) užívaných v potravinářském průmyslu, které jsou vyrobeny z korozivzdorné oceli (velkorozměrné díly – mají např. průměr 1 až 5 m a délku až 20 m), a k obrábění fólií a tenkostěnných trubek načisto.

Dosahované parametry

• rychlost úběru materiálu: 0,5 až 0,8 mm³/min,
• jakost obrobeného povrchu: 40 až 50 % Ra původního povrchu, lze dosáhnout též R_a < 1 µm.

Zdroje

• Digitální učební materiály - Nekonvenční metody obrábění. Internetový portál COPTEL [online]. 2009-2014 [cit. 2014-12-17]. Dostupné z: http://coptel.coptkm.cz/?action=2&doc=40241&docGroup=4781&cmd=0&instance=2