Soustružení závitů
Soustružením nejčastěji vyrábíme závity na univerzálních hrotových, případně na revolverových soustruzích. Na soustruhu lze vyrobit téměř libovolný závit, pokud máme k dispozici dostatek posuvů a vhodné závitové nože.
Před vlastním soustružením závitu musíme nastavit posuv soustružnického nože tak, aby se při jednom otočení posunul nůž přesně o stoupání řezaného závitu. Na každém univerzálním soustruhu je uvedena tabulka posuvů potřebných pro nastavení jednotlivého stoupání závitu. Většinou obsahuje posuvy jak pro metrické závity, tak i pro Whitwothové závity s vyznačením poloh jednotlivých řadicích pák.
Než začneme řezat vlastní závit, musíme si napřed připravit obrobek. Při řezání vnějšího závitu si musíme, např. čep osoustružit na vnější průměr závitu, který budeme řezat.
Obr. 1: Osoustružení vnějšího průměru závitu
Při řezání vnitřních závitů, si připravíme díru na malý průměr závitu. Jak při soustružení vnějšího závitu, tak i při soustružení vnitřního závitu je vhodné za budoucím závitem vytvořit zápich, aby nám mohl vyjíždět závitový nůž a nedošlo k jeho poškození.
Obr. 2: Vytvoření zápichu
Připravíme si soustružnický nůž, jehož profil musí odpovídat řezanému závitu (metrický závit, lichoběžníkový závit, atd.). Závitový nůž se brousí podle brousící šablony. Před vlastním řezáním závitu nastavíme nůž přesně do osy soustružení a kolmo k ose obrobku u vnějších závitů.
Obr. 3: Nastavení soustružnického nože
U vnitřních závitů je nůž rovnoběžně s osou obrobku.
Během řezání závitu postupně přidáváme hloubku řezu pomocí nonia, vždy ale až po vyjetí ze šroubovice. Vše opakujeme tak dlouho, až docílíme konečného tvaru závitu.
Obr. 4: Soustružení závitu
Po první odebrané třísce zkontrolujeme, zdali jsme správně nastavili stoupání. Během celého řezání se musí obrobek v místě řezu mazat olejem, či jinou k tomuto účelu určenou kapalinou, abychom docílili čistého povrchu závitu.
Zdroje
- DRIENSKY, Dušan, Pavel FÚRIK, Terézia LEHMANOVÁ a Josef TOMAIDES. Strojní obrábění I. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1988.
- FRISCHHERZ, Adolf a Herbert PIEGLER. Technologie zpracování kovů 2: odborné znalosti. 2. vyd. Praha: SNTL (Wahlberg), 1996, 280 s. ISBN 80-902-1101-1.
- HLUCHÝ, Miroslav a kol. Strojírenská technologie. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1975.
- JANYŠ, Bohumil, Karel RAFTL, Antonín VÁCLAVOVIČ a Vladimír BÍZA. Soustružník: Technologie pro 2. a 3. ročník OU a UŠ. Praha: SNTL, 1969.
- Technický naučný slovník I. díl A -D. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1981.
- Technický naučný slovník II. díl E -I. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1982.
- Technický naučný slovník III. díl J -L. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1982.
- Technický naučný slovník IV. díl M -O. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1983.
- Technický naučný slovník V. díl P - R. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1983
- Technický naučný slovník VI. díl Ř -T. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1985.
- Technický naučný slovník VII. díl J -L. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, n. p., 1986.
Obrázky:
- Pokud není uvedeno jinak, autory obrázků jsou Mgr. Radek Hoszowski a Mgr. Julie Kolaříková