Ptakořitní a vačnatí

Podtřída: VEJCORODÍ

Řád: PTAKOŘITNÍ

Podtřída: ŽIVORODÍ

Nadřád: VAČNATÍ

Řád: VAČNATCI

 

Podtřída: VEJCORODÍ

Tato starobylá skupina savců nese znaky svých plazích předků. K vejcorodým patří jediný řád ptakořitní. Zahrnuje pět recentních druhů.

Charakteristika:

  • znaky plazů:

    • kloaka

    • krkavčí kost

    • kolísavá tělesná teplota

    • zachovaná mžurka

    • kladení vajec s kožovitým obalem

    • funkční pouze levý vaječník

  • znaky savců:

    • srst

    • mléčné žlázy (mléčná políčka, mléko volně vytéká, mláďata nesají, ale olizují)

    • 3 sluchové kůstky¨

    • 7 krčních obratlů

    • bránice

    • dokonale rozdělené čtyřdílné srdce

Řád: PTAKOŘITNÍ

  • charakteristika je stejná jako u podtřídy

  • přestavba čelistí se poněkud podobá zobáku

  • druhotná ztráta zubů
  • rozšířeni pouze na Novém Zélandě, v Austrálii a Nové Guineji

Zástupci:

  • ježura australská

    •  vyvinuty vakové kosti, suchozemský tvor, obývá nory

    • lepkavý jazyk – ke sběru mravenců a termitů

    • na těle bodliny

    • samice nosí mládě v břišním vaku

obrazek

Obr. 1: Ježura australská

  • ptakopysk podivný
    • potápí se, má nesmáčivou srst, bydlí v norách s vchodem pod vodní hladinou
    • potravu (hmyz, měkkýše) shání cezením vody svým kachním zobákem
    • pětiprsté končetiny s plovací blanou, ocas zploštělý jako u bobra
    • samec má na zadních nohách rohovité ostruhy s jedovou žlázou, moc jiných jedovatých savců není

Podtřída: ŽIVORODÍ

Jedná se o početnější podtřídu savců. Zahrnují asi 4 300 druhů. Nadřád VAČNATÍ má asi 250 druhů a nadřád PLACENTÁLOVÉ asi 4050 druhů. Samice přivádějí na svět svá mláďata porodem.

Nadřád: VAČNATÍ

Řád: VAČNATCI

  • krátký nitroděložní vývoj

  • po narození mláďata málo vyvinuta

  • vývoj pokračuje v břišním vaku samice

  • vyvinuty vakové kosti

  • nemají placentu (alantochoriální), jen nedokonalou žloutkovou

  • mají párovou dělohu a pochvu

  • samci mají rozeklaný penis

  • méně vyvinutý mozek

  • vyvíjeli se současně s placentálními savci, ale byli konkurenčně slabší, a proto v současné době žijí převážně v Austrálii a Jižní Americe, kde je konkurence placentálů slabá

Zástupci:

  • vačice opossum – nejrozšířenější vačnatec – od Jižní Ameriky až po Kanadu, všežravá, částečně žije na stromech

  • vakovlk – byl to největší recentní dravý vačnatec, vyhuben, občas zprávy, že spatřen (podobně jako pták moa)

  • ďábel medvědovitý – „tasmánský čert“ – při vyrušení vřeští a štěká, živí se zdechlinami nebo loví drobnější vačnatce

  • klokani 

    • velká skupina býložravců, od 12 cm až po 1,8 m (měřeno bez ocasu, celková délka až 3 metry)

    • někteří mají mohutně vyvinuty zadní končetiny, které používají ke skákání

    • dlouhý silný ocas slouží jako opora při postoji a k vyvažování při skocích

    • klokan rudý – patří k největší a  nejrozšířenějším druhům klokanů, tvoří velké skupiny, škodí – je loven pro maso a pro kůži, mládě ve vaku 190 dní

  • vakoveverky – mezi končetinami kožní blána – slouží při klouzavém letu

  • koala medvídkovitá – žijí na stromech, jejich potravou jsou listy blahovičníků (pouze asi 12 druhů) – eukalyptů

    obrazek
  • Obr. 3: Koala medvídkovitá

 

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

GAISLER, Jiří a Jan ZIMA. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 978-802-0014-849.   

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.  

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr. 1: Ježura australská. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Echidna_ST_03.jpg/275px-Echidna_ST_03.jpg

Obr. 2: Ptakopysk podivný. I.dnes.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://i.idnes.cz/11/032/cl6/JBA22ed32_MDF51574.JPG

Obr. 3: Koala medvídkovitá. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Koala_climbing_tree.jpg/250px-Koala_climbing_tree.jpg

Obr. 4: Vývoj vačnatců. [online]. [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://nd06.jxs.cz/398/284/5b31184381_95195428_o2.jpg

Obr. 5: Klokan rudý. [online]. [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/26/Red-Kangaroo-5legs.jpg

 

 

 

 

Víte, že ...

Vývoj vačnatců

Vačnatci rodí nevyvinutá mláďata (nedonošená). Jejich další vývoj probíhá ve vaku.

Obr. 4: Vývoj vačnatců

Víte, že ...

Klokan rudý

patří k  největším žijícím vačnatcům. Má velmi dlouhý a silný ocas, krátké přední končetiny a dlouhé zadní končetiny. Samci dorůstají celkové délky až 3 m a váží až 85 kg. Samice jsou podstatně menší. Živí se převážně šťavnatými výhonkami trav, bylinami a listy. Žijí většinou ve skupinách 2 - 10 jedinců. Dominantní samec ve skupině se páří s několika samicemi. Klokan je považován za škůdce a je loven pro maso a kůži. Jedinými jeho predátory jsou člověk a dingo. Rodí obvykle jedno mládě. Březost velkých druhů trvá okolo 1 měsíce. Mládě po porodunepatrnou velikost 2 cm a hmotnost pod 1 g. Šplhá do vaku, kde se přisaje k bradavce. Ve vaku pobývá asi 190 dní. Samec je většinou oranžově rudý, zatímco samice jsou modrošedé. Klokan dokáže skákat rychlostí až 65 km/h. Skoky mohou být dlouhé až 10 metrů a vysoké 3 metry. Při soubojích a obraně využívají silné kopance zadníma nohama. 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Klokan_rud%C3%BD

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/26/Red-Kangaroo-5legs.jpg

Obr. 5: Klokan rudý.

 

Kontrolní otázka

Mezi vejcorodé nepatří:   

a/ panda velká     

b/ ježura australská    

c/ ptakopysk podivný