Podtřída: VEJCORODÍ

Řád: PTAKOŘITNÍ

Podtřída: ŽIVORODÍ

Nadřád: VAČNATÍ

Řád: VAČNATCI

 

Podtřída: VEJCORODÍ

Tato starobylá skupina savců nese znaky svých plazích předků. K vejcorodým patří jediný řád ptakořitní. Zahrnuje pět recentních druhů.

Charakteristika:

• znaky plazů:

  • kloaka

  • krkavčí kost

  • kolísavá tělesná teplota

  • zachovaná mžurka

  • kladení vajec s kožovitým obalem

  • funkční pouze levý vaječník

• znaky savců:

  • srst

  • mléčné žlázy (mléčná políčka, mléko volně vytéká, mláďata nesají, ale olizují)

  • 3 sluchové kůstky¨

  • 7 krčních obratlů

  • bránice

  • dokonale rozdělené čtyřdílné srdce

Řád: PTAKOŘITNÍ

• charakteristika je stejná jako u podtřídy

• přestavba čelistí se poněkud podobá zobáku

• druhotná ztráta zubů

• rozšířeni pouze na Novém Zélandě, v Austrálii a Nové Guineji

Zástupci:

• ježura australská

  •  vyvinuty vakové kosti, suchozemský tvor, obývá nory

  • lepkavý jazyk – ke sběru mravenců a termitů

  • na těle bodliny

  • samice nosí mládě v břišním vaku

Obr. 1: Ježura australská

• ptakopysk podivný
  • potápí se, má nesmáčivou srst, bydlí v norách s vchodem pod vodní hladinou
  • potravu (hmyz, měkkýše) shání cezením vody svým kachním zobákem
  • pětiprsté končetiny s plovací blanou, ocas zploštělý jako u bobra
  • samec má na zadních nohách rohovité ostruhy s jedovou žlázou, moc jiných jedovatých savců není

Podtřída: ŽIVORODÍ

Jedná se o početnější podtřídu savců. Zahrnují asi 4 300 druhů. Nadřád VAČNATÍ má asi 250 druhů a nadřád PLACENTÁLOVÉ asi 4050 druhů. Samice přivádějí na svět svá mláďata porodem.

Nadřád: VAČNATÍ

Řád: VAČNATCI

• krátký nitroděložní vývoj

• po narození mláďata málo vyvinuta

• vývoj pokračuje v břišním vaku samice

• vyvinuty vakové kosti

• nemají placentu (alantochoriální), jen nedokonalou žloutkovou

• mají párovou dělohu a pochvu

• samci mají rozeklaný penis

• méně vyvinutý mozek

• vyvíjeli se současně s placentálními savci, ale byli konkurenčně slabší, a proto v současné době žijí převážně v Austrálii a Jižní Americe, kde je konkurence placentálů slabá

Zástupci:

• vačice opossum – nejrozšířenější vačnatec – od Jižní Ameriky až po Kanadu, všežravá, částečně žije na stromech

• vakovlk – byl to největší recentní dravý vačnatec, vyhuben, občas zprávy, že spatřen (podobně jako pták moa)

• ďábel medvědovitý – „tasmánský čert“ – při vyrušení vřeští a štěká, živí se zdechlinami nebo loví drobnější vačnatce

• klokani 

  • velká skupina býložravců, od 12 cm až po 1,8 m (měřeno bez ocasu, celková délka až 3 metry)

  • někteří mají mohutně vyvinuty zadní končetiny, které používají ke skákání

  • dlouhý silný ocas slouží jako opora při postoji a k vyvažování při skocích

  • klokan rudý – patří k největší a  nejrozšířenějším druhům klokanů, tvoří velké skupiny, škodí – je loven pro maso a pro kůži, mládě ve vaku 190 dní

• vakoveverky – mezi končetinami kožní blána – slouží při klouzavém letu

• koala medvídkovitá – žijí na stromech, jejich potravou jsou listy blahovičníků (pouze asi 12 druhů) – eukalyptů

  
• Obr. 3: Koala medvídkovitá

 

Zdroje

BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj! z biologie. Vyd. 1. Brno: Didaktis, 2003, 224 s. ISBN 80-862-8567-7.

GAISLER, Jiří a Jan ZIMA. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 978-802-0014-849.   

HANČOVÁ, Hana a Marie VLKOVÁ. Biologie v kostce: [pro střední školy]. 1.vyd. Praha: Fragment, 1998, 151 s. ISBN 80-720-0111-6.  

PAPÁČEK, Miroslav. Zoologie. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 286 s. ISBN 80-858-2757-3.

SMRŽ, Jaroslav, Ivan HORÁČEK a Miroslav ŠVÁTORA. Biologie živočichů: pro gymnázia. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 207 s. ISBN 80-7168-909-2. 

ZICHÁČEK, Vladimír. Zoologie. 1. vyd. Olomouc: FIN, 1995, 292 s. ISBN 80-855-7274-5.

Zoologie pro veterinární mediky. Zoologie.frasma [online]. 2012. vyd. [cit. 2014-08-31]. Dostupné z: http://www.zoologie.frasma.cz

Obrázky:

Obr. 1: Ježura australská. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0d/Echidna_ST_03.jpg/275px-Echidna_ST_03.jpg

Obr. 2: Ptakopysk podivný. I.dnes.cz [online]. [cit. 2015-01-28]. Dostupné z: http://i.idnes.cz/11/032/cl6/JBA22ed32_MDF51574.JPG

Obr. 3: Koala medvídkovitá. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/49/Koala_climbing_tree.jpg/250px-Koala_climbing_tree.jpg

Obr. 4: Vývoj vačnatců. [online]. [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://nd06.jxs.cz/398/284/5b31184381_95195428_o2.jpg

Obr. 5: Klokan rudý. [online]. [cit. 2015-01-29]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/26/Red-Kangaroo-5legs.jpg