1. Úvod
  2. Strojírenství
  3. Auta
  4. Motory
  5. Mechanika motoru
  6. Pohyblivé části motoru
  7. Setrvačník

Setrvačník

Setrvačník

  • při pracovním zdvihu motoru akumuluje pohybovou energii, která je potřebná k překonání pasivních odporů při zdvizích nepracovních. Má zajistit rovnoměrný chod motoru a umožnit docílení velkého převodu mezi elektrickým spouštěčem a motorem, který je potřebný ke spuštění motoru

  • setrvačník je litinový kotouč, uložený na zadním konci klikové hřídele. Spojení s hřídelí zajišťují přesné šrouby, vzájemnou polohu pak zajišťuje zvláštní výstupek, kolíky nebo nepravidelné rozteče otvorů pro uchycovací šrouby

 

obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 1: Setrvačník

Kontrola setrvačníku

  • kontroluje se ozubení věnce, trhliny na celém povrchu a lícovaná válcová plocha pro nasazení na klikovou hřídel. Dále zjišťujeme, zda není setrvačník zdeformován a nehází-li stranově. Rovněž se prověřuje stav otvorů pro přitažení ke klikové hřídeli. U některých motorů se kontroluje vyvážení vlastního setrvačníku

Opravy setrvačníku

  • opotřebené ozubení věnce setrvačníku od záběru pastorku spouštěče lze odstranit u starších vozidel otočením věnce, a to tak , že věnec se srazí údery kladiva přes tyčku z měkčího materiálu (bronz). Zpětné nalisování lze provést pouze po ohřátí věnce setrvačníku v olejové lázni (80 °C), a to opět s pomocí lisu

  • u novějších vozidel se již věnec otáčet nedá, a to z důvodu vytvoření náběhu v ozubení z čelní strany. Při opotřebení ozubení je nutná výměna věnce za nový

  • při povolování šroubů, jimiž je setrvačník připevněn ke klikové hřídeli, zajistíme detrvačník proti otáčení speciálním přípravkem. Před jeho sejmutím z klikové hřídele označíme vzájemnou polohu obou dílů, protože jsou jako celek staticky vyváženy

  • vyvažování vlastního setrvačníku se zajišťuje buď speciálním strojem, nebo po nasazení na přesný trn alespoň staticky na břitech. Nevyváženost se odstraňuje buď odvrtáním materiálu, obroušením nebo přilepením kousku speciálního tmelu na zadní stranu setrvačníku. Výrobce většinou určí místo na setrvačníku, kam se lepí tmel a kde se provádí odvrtání materiálu. Samozřejmě za dokonalé lze považovat pouze dynamické vyvážení

  • důležitou částí setrvačníku je třecí plocha pro spojku. Tato plocha nemá mít čelní házivost větší než 0,05 až 0,10 mm. Rovnání se uskutečňuje ve speciálním upínacím přípravku

  • jestliže při kontrole najdeme na setrvačníku větší trhliny nebo velké boční házení, je nutno ho vyměnit

Dvouhmotový setrvačník

  • má za úkol tlumit torzní kmity, které vznikají vlivem periodického opakování čtyř dob v klikové hřídeli a konvenčním setrvačníku

  • tyto kmity mohou vést při určitých otáčkách k rezonanci, projevující se hlukem převodovky a rezonancí karoserie

  • setrvačná hmota se rozděluje na primární část, která je našroubena na klikové hřídeli, a sekundární část, tvořící třecí plochu pro kotouč spojky

  • obě tyto části setrvačníku spojuje tlumič torzních kmitů, který odděluje systém setrvačných hmot motoru od převodovky a hnacího ústrojí

  • výhodou použití je kromě snížení hluku v převodovce a karoserii také šetrnost k součástem hnacího ústrojí, vyšší životnost synchronizace převodovky a jednodušší kotouč spojky (bez torzního odpružení)

  • nevýhodou je omezená životnost a vyšší cena než u konvenčního setrvačníku

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 2: Dvouhmotový setrvačník

 

Zdroje
  • GSCHEIDLE, Rolf.  Příručka pro automechanika. 3. vyd. Praha: Sobotáles, 2007, 688 s. ISBN 978-80-86706-17-7.
  • JAN, Zdeněk a Bronislav Ždánský. Automobily III Motory. 4. vyd. Brno: Avid, 2007, 165 s. ISBN 978-80-903671-7-3.
  • KLŮNA, Jindřich a Jiří KOŠEK. Příručka opraváře automobilů. 2. vyd. Praha: SNTL, 1993, 482 s. ISBN 80-03-00568-X.
  • VLK, Fantišek. Vozidlové spalovací motory. 1. vyd. Brno: Nakladatelství a vydavatelství VLK, 2003, 580 s. ISBN 80-238-8756-4.

Obrázky

Otestuj se

Test zde.

Metodika práce se systémem ELUC
Nastavení Cookies