Písty motoru

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 1: Písty motoru

 

• písty zachycují tlak expandujících plynů a převádějí jej na pohyb klikového mechanismu. Vytlačují spaliny z válce, snižují tlak ve spalovacím prostoru během sacího zdvihu. Přenáší sílu z ostatních částí klikového mechanismu k dosáhnutí komprese ve válci

• udržují ve správné poloze pístní čep a pístní kroužky, oddělují ve všech dobách činnosti motoru spalovací prostor od klikové skříně

• odvádí teplo vzniklé třením a spalováním do stěn válců a do oleje v klikové skříni

• při svém pohybu zároveň utěsňují spalovací prostor ve válci tak, aby ztráty netěsností i třením byly minimální

• písty automobilových motorů se z důvodu malé hmotnosti a dobré tepelné vodivosti vyrábějí z lehkých slitin hliníku, křemíku, hořčíku a niklu

• důležitá je také správná vůle pístu ve válci, která je jedním ze základních předpokladů jeho správné funkce. Při velké vůli písty klepají, při malé může dojít k zadření pístu ve válci

 

Značení pístů

• označení bývá většinou na dně pístu, obsahuje označení výrobce a značku pro správnou polohu pístu ve válci (šipka ve smyslu otáčení motoru)

• dále je to rozměrové označení pístu, které určuje jmenovitý rozměr pístu normální nebo pro další opravárenský výbrus válce, je většinou číselné

• potom označení toleranční třídy v rámci jmenovitého rozměru, a to nejčastěji písmenem A, B, C

• nakonec hmotnostní skupinu pístu kde bývají většinou 2 až 3 skupiny označené číselně arabskou a nebo římskou číslicí

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obr. 2: Značení pístu motoru

 

Třídění pístů

• písty se vyrábějí v několika jmenovitých rozměrech. První je rozměr normální, druhé dva jsou opravárenské pro 1., případně 2. výbrus válce; odstupňování průměru bývá po 0,2 až 0,5 mm

• v rámci každého jmenovitého rozměru se písty při výrobě třídí do několika tolerančních tříd značených písmeny A až D. Odstupňování tolerančních tříd je u motorů osobních automobilů po 0,01 mm

• písty se zároveň třídí podle hmotnosti. Rozdíl v hmotnosti pístů použitých v jednom motoru vzhledem k velkým setrvačným silám musí být minimální ( 1 až 5 g ). Někdy výrobce určí na pístu plochu, kde je možné odebrat materiál pro dosažení stejné hmotnosti všech pístů motoru

 

Měření pístů

• místo, kde se měří jmenovitý průměr pístu, záleží na jeho konstrukci. Proto vzdálenost od dna nebo od otevřené strany pístu, kde se jmenovitý průměr měří, udává výrobce. Měří se v rovině kolmé na osu pístního čepu speciálním měřidlem nebo alespoň přesným mikrometrem

 

 

 

 

 

 

Obr. 3: Měření pístu motoru

 

Zdroje

• GSCHEIDLE, Rolf.  Příručka pro automechanika. 3. vyd. Praha: Sobotáles, 2007, 688 s. ISBN 978-80-86706-17-7.
• JAN, Zdeněk a Bronislav Ždánský. Automobily III Motory. 4. vyd. Brno: Avid, 2007, 165 s. ISBN 978-80-903671-7-3.
• KLŮNA, Jindřich a Jiří KOŠEK. Příručka opraváře automobilů. 2. vyd. Praha: SNTL, 1993, 482 s. ISBN 80-03-00568-X.
• VLK, Fantišek. Vozidlové spalovací motory. 1. vyd. Brno: Nakladatelství a vydavatelství VLK, 2003, 580 s. ISBN 80-238-8756-4.

Obrázky

Obr. 1: Autor neznámý. Písty motoru. [online]. [cit. 19. 8. 2014]. Dostupné na www: http://www.vackykrejbich.cz/imagebank/3508117/800/800/pist_002.jpg

Obr. 2: Autor neznámý. Značení pístu motoru. [online]. [cit. 19. 8. 2014]. Dostupné na www: http://www.gold-civic.de/ed7/pics/2010/pg6%20p29.jpg

Obr. 3: Autor neznámý. Měření pístu motoru. [online]. [cit. 19. 8. 2014]. Dostupné na www: http://img.motofotky.cz/upload/images/forum/2014/02/199472_pict11.jpg