Náplní etologie je zkoumání, popis a hodnocení přirozených projevů zvířat. Zabývá se především pohybovou aktivitou živočichů, příčinami jednotlivých pohybů ve vztahu k vnitřním a vnějším podnětům a uspořádání pohybové aktivity v prostoru a čase.
Studium etologie se uskutečňuje na několika úrovních:
Obecná etologie studuje základy chování, především na úrovni centrální nervové soustavy, smyslových receptorů, nervů a hormonů, které ovlivňují etologické projevy. Dále zahrnuje výzkum rozvoje těch částí těla, které umožňují manifestaci jednotlivých prvků chování – pohybových orgánů, pohyblivých partií, barevných skvrn, hlasových orgánů apod.
Speciální (srovnávací) etologie zkoumá chování jedinců nebo skupin a zároveň probírá chování různých skupin živočichů, které se však řídí stejnými zákonitostmi. Do předmětu studia srovnávací etologie spadají takové celky, jako je potravní, ochranné, rozmnožovací a sociální chování, biokomunikace apod.
Popisná etologie se zabývá analýzou chování a zahrnuje tzv. etogramy (záznamy průběhu jednotlivých projevů chování v čase) a třídí jednotlivé typy chování do větších celků.
Experimentální etologie studuje chování živočichů v pokusně pozměněných podmínkách (v laboratoři i ve volné přírodě) s cílem poznat a vysvětlit fyziologické základy chování.
Ekoetologie (studium vztahů mezi chováním živočichů a podmínkami prostředí).
Literatura
Doporučená literatura:
- VESELOVSKÝ, Zdeněk. Člověk a zvíře. Vyd. 1. Praha: Academia, 2000, 246 p., [32] p. of plates. ISBN 80-200-0756-3.
- VESELOVSKÝ, Zdeněk. Etologie: biologie chování zvířat. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 407 s., [48] s. obr. příl. ISBN 80-200-1331-8.