Demontáž a montáž pneumatik, vyvažování kol

Demontáž a montáž pneumatik

Pneumatika je velmi důležitý a značně namáhaný díl automobilu. Zabezpečuje veškerý kontakt automobilu s vozovkou, přenos sil potřebných pro překonání jízdních odporů, brzdění i změnu směru jízdy. Současně se podílí na odpružení automobilu. Proto podléhá opotřebení a během životnosti automobilu musí být několikrát vyměněna. Další důvody pro výměnu jsou poškození pneumatiky průpichy a průrazy a poškození v důsledku oxidačního stárnutí pryže.

U současných automobilů se používají téměř výhradně bezdušové pneumatiky montované na kolech s prohloubenými ráfky. Demontáž a montáž pneumatiky se provádí přehrnováním patky pneumatiky postupně přes okraj ráfku, k tomu je zapotřebí poměrně velká síla, přitom nesmí dojít k poškození pneumatiky ani ráfku a disku.

Pro tuto činnost byla vyvinuta speciální zařízení, obecně nazývaná montovačky pneumatik.

Obr. 1:  Montovačka pneumatik

Montovačka pneumatik pro osobní automobily má vodorovný otočný stůl s upínacími čelistmi kola. Otáčení stolu zabezpečuje elektromotor přes redukční převody. Rozevírání a svírání čelistí je zabezpečeno stlačeným vzduchem. Na svislém sloupku montovačky je posuvné nebo výklopné rameno s nástroji pro přehrnování patky pneumatiky přes okraj ráfku (lžíce, kladky).

Polohování a aretace montážních nástrojů se provádí mechanicky nebo pomocí stlačeného vzduchu.

Na boku montovačky bývá pneumatický odražeč s odtlačovací lopatkou, který slouží k odtlačení patek pneumatiky do prohloubení ráfku.

Postup demontáže pneumatiky:

• odstranit vyvažovací závaží
• vyšroubováním vložky ventilku vypustit vzduch
• pomocí odrážecí lopatky postupně odtlačit obě patky pneumatiky do prohloubení ráfku
• patky pneumatiky namazat montážní pastou
• kolo upnout na stůl montovačky
• nastavit demontážní nástroj k okraji ráfku a zaaretovat jej
• pomocí montážní páky při zpětném pootočení stolu navést patku pneumatiky na demontážní lžíci
• stejným postupem demontovat i druhou patku pneumatiky

Postup montáže pneumatiky:

• zkontrolovat ráfek, zda není poškozen
• odstranit starý a namontovat nový bezdušový ventil
• namazat patky nové pneumatiky montážní pastou
• vybrat správnou polohu pneumatiky a položit ji shora na ráfek (pneumatiky mohou mít předepsaný směr rotace nebo vnitřní a vnější bok)
• nastavit správnou polohu montážního nástroje (lžíce, kladka) a zaaretovat jej
• patku pneumatiky nasadit na montážní nástroj a při otáčení stolu ji postupně přehrnout přes okraj do prohloubení ráfku
• stejným postupem namontovat i druhou patku pneumatiky
• provést nahuštění velkým průtokem vzduchu (bez vložky ventilku) až přiskočí patky pneumatiky k okrajům ráfku
• namontovat vložku ventilku a upravit husticí tlak
• kolo sundat ze stolu montovačky a provést vyvážení

 

Speciální montovačky pneumatik:

Některé montovačky mohou být vybaveny pomocnými rameny s odtlačovacími kladkami, které slouží k odtlačení patek do prohloubení ráfku, potom  není nutná odrážecí lopatka. Další možností je automatické navedení patky pneumatiky na demontážní nástroj bez použití montážní páky. Tyto stroje zvyšují komfort a produktivitu práce a jsou nezbytné pro montáž pneumatik s velmi tuhými bočnicemi – pneumatiky s velmi nízkým profilem a pneumatiky pro nouzový dojezd při ztrátě tlaku (runflat).

 

Montovačky pneumatik nákladních automobilů:

Montovačky mívají vodorovné vřeteno s upínacími čelistmi kola. Pohon vřetene, pohyb upínacích čelistí a odtlačovacích a montážních nástrojů bývá zabezpečen hydraulikou. Pro manipulaci s těžkými koly je vybavena zvedací plošinou.

Vyvažování kol

Kolo je hmotná rotující součást. Kolo je vyváženo, pokud se odstředivé síly jednotlivých elementů hmoty navzájem vyruší. Při rotaci kola by neměla vzniknout žádná rotující síla nebo silová dvojice. Pokud kolo obsahuje zbytkovou nevyváženost, rotující síla nebo silová dvojice generuje kmity kola, které zvyšují opotřebení závěsů kola a u přední nápravy se přenášejí do mechanismu řízení.

Kola vyvažujeme pomoci přídavných závaží, která vytvoří takové odstředivé síly, které se vzájemně vyruší se silami způsobenými zbytkovou nevyvážeností. Nevyváženost kola většinou obsahuje momentovou složku, kterou lze zrušit jen silovou dvojicí, proto je pro dynamické vyvážení kola nutno použít dvě závaží umístěná ve dvou různých vyvažovacích rovinách.

Závaží pro vyvažování kol se v současnosti vyrábějí ze zinkových slitin nebo z ocele s hmotností po 5 g. Závaží se upevňují pomocí pružných spon na kraje ráfku (většinou u kol z ocelového plechu), nebo se lepí pod vnitřní patku a střed ráfku (kola z lehkých slitin). Pro dynamické vyvážení kol se většinou používají stacionární elektronické vyvažovačky.

Obr. 2:  Elektronická vyvažovačka

Kolo je upevněno na hřídel vyvažovačky. Po roztočení hřídele vyvažovačky elektromotorem jsou senzory zaznamenávány reakce z ložisek hřídele vyvažovačky. Pokud jsou zadány rozměry kola, lze z průběhu reakcí vypočítat velikost a polohu závaží pro odstranění nevyváženosti. Kolo musí být dokonale vystředěno vůči hřídeli vyvažovačky, k tomu slouží středicí kužele nebo upínací desky se středicími čepy.

Postup vyvažování kola:

• kolo je správně nahuštěno, zbaveno hrubých nečistot a starých závaží
• kolo upneme na hřídel vyvažovačky
• odměříme a zadáme rozměry kola (průměr a šířka ráfku, poloha vyvažovacích rovin)
• uzavřeme ochranný kryt, vyvažovačka většinou roztočí kolo
• po vypočítání a zobrazení velikosti korekčních závaží je kolo zabrzděno
• pomocí grafického zobrazovacího systému vyvažovačky kolo nastavíme do požadovaných poloh a umístíme závaží požadovaných hodnot
• uzavřeme ochranný kryt, po roztočení kola zkontrolujeme správnost vyvážení
• demontujeme kolo z hřídele vyvažovačky

 

 

Zdroje

• ČUPERA, Jiří a Pavel ŠTĚRBA. Automobily 7 Diagnostika motorových vozidel 1. 1. vyd. Brno: Avid, 2007,  ISBN 978-80-903671-9-7
• ŠTĚRBA, Pavel, Jiří ČUPERA a Adam POLCAR. Automobily 8 Diagnostika motorových vozidel 2. 1. vyd. Brno: Avid, 2011,  ISBN 978-80-87143-19-3

Obrázky

Pokud není uvedeno jinak, v práci jsou použity obrázky z archivu autora

Přílohy