Výkres víka skříňky

V této lekci zpracujeme výkres víka převodové skříňky podle následujících obrázků a zadávacích náčrtů:

Obr. 1: Víko skříňky

 

Obr. 2: Víko skříňky - konstrukční rozměry 1.část

 

Obr. 3: Víko skříňky - konstrukční rozměry 2.část

 

Obr. 4: Víko skříňky - konstrukční rozměry 3.část

 

Volba vyobrazení

Jak je patrné ze zadávacích obrázků, jedná se již o poměrně komplikovanou strojírenskou součást. Aby byl výkres co nejpřehlednější a dobře “čitelný“, je třeba dobře zvážit typ a počet potřebných vyobrazení. Zkušený konstruktér ví, že u součástí s vnitřními dutinami je velmi názorné zobrazení pomocí vhodných řezů. Na základě této úvahy na výkrese zobrazíme víko ve dvou pohledech (nárys, půdorys) a ve dvou řezech odvozených z půdorysu. Řezy povedeme osou otvorů pro ložisko a gufero a v ose čtyř otvorů na rovné straně víka. Tyto pohledy dokonale popisují tvar a je možno víko beze zbytku okótovat. S ohledem na velikost součásti zvolíme výkres ve formátu A2 a měřítko zobrazení 1:1. Jednotlivé pohledy a řezy nakreslíme v souladu s pravidly pravoúhlého promítání. Možné rozmístění pohledů a řezů na výkrese ukazuje následující obrázek.

Obr. 5: Víko skříňky - uspořádání pohledů na výkrese

 

Požadavky na funkci, technologie výroby jednotlivých tvarových ploch

Prohlédneme-li si tvar víka, zjistíme, že vhodným polotovarem by mohla být plochá tyč o průřezu 120x30 mm. Vnější tvar víka opracujeme frézováním. Obloukovou část ofrézujeme s pomocí otočného stolu. Tento způsob výroby je dostatečný s ohledem na fakt, že všechny tyto plochy jsou nefunkční. Jiná situace je v případě otvoru pro ložisko a gufero. Tyto otvory musí být přesné a s kvalitním povrchem. Vyrobit je můžeme přesným soustružením nebo soustružením a následným přebroušením na kulato. Rovněž dosedací spodní plocha víka musí být s ohledem na kvalitu těsnění dokonale rovná a s malou drsností. Pro obrobení spodní plochy zvolíme přebroušení na brusce na plocho. Otvory pro všechny šrouby zhotovíme na vrtačce klasickými vrtáky, válcová i kuželová zahloubení se vyrobí s pomocí záhlubníku příslušného tvaru.

 

Rozbor řešení – kótování, údaje o přesnosti rozměrů a drsnosti povrchu

Vnější obrobené plochy včetně sražení vnějších hran jsou nefunkční. Vzhledem k technologii frézování stačí drsnost povrchu v rozmezí Ra 3,2 – Ra 6,3. Jako polotovar jsme navrhovali plochou tyč 120x30, z čehož vyplývá, že některé plochy zůstanou neobrobeny. Je tedy potřeba volit polotovar za studena tažený (plochá tyč dle ČSN 42 6522), aby vzhled a drsnost těchto ploch odpovídala plochám obrobeným frézováním. Dosedací spodní plocha (po přebroušení na plocho) by mohla mít drsnost Ra 0,8 – Ra 1,6. Přídavek na přebroušení zahrneme do kóty celkové výšky víka. Provedeme to tak, že tuto kótu o velikosti 30 mm doplníme rozměrovou úchylkou o velikosti -0,5 mm (viz vzorový výkres). Tato úchylka by měla být dostatečná jako přídavek pro rovinné přebroušení. Povrch vrtaných a zahlubovaných otvorů je obvykle v rozmezí Ra 6,3 – Ra 12,5, což je pro spojovací šrouby dostatečné. U všech výše zmíněných rozměrů vystačíme s úchylkami dle ISO 2768, a nemusíme tedy na výkrese úchylky předepisovat.

Jiná je situace s rozměry otvorů pro těsnění gufero a kuličkové ložisko. Otvory pro gufera a jejich provedení udává norma ČSN 02 9401 (alternativně je možno použít např. normu DIN 3760). Tato norma říká, že úložné díry pro těsnění gufero mají být v toleranci H8 a drsnost jejich povrchu má být v rozmezí Ra 1,6 až Ra 6,3. Pro naše účely zvolíme Ra 3,2, což je hodnota dosažitelná zvolenou technologií obrábění (soustružením). Otvor pro kuličkové ložisko (v našem případě uvažujme kuličkové ložisko dle ČSN 02 4630) je dán způsobem zatížení vnějšího kroužku. V našem případě je způsob spíše neurčitý, čemuž odpovídá tolerance otvoru o velikosti H7 nebo H8. Drsnost povrchu otvoru pak v závislosti na této toleranci a velikosti otvoru bude mít velikost Ra 3,2, což opět koresponduje se zvolenou technologií výroby otvoru.

 

Konečné provedení výkresu

Možnou konečnou podobu výkresu ukazuje další obrázek. Volba materiálu je v tomto případě poměrně jednoduchá, protože víčko neplní žádnou funkci, která by vyžadovala volbu kvalitního nebo speciálního materiálu. Volíme proto obyčejnou uhlíkovou ocel jakosti 11 373.

Obr. 6: Víko skříňky - konečná podoba výkresu