Jak už víme, rozptylka je typická tím, že rovnoběžný svazek paprsků rozptýlí do prostoru. Mění rovnoběžný svazek paprsků na rozbíhavý.
Geometrická konstrukce obrazu
Při geometrické konstrukci obrazu tenkou rozptylkou taktéž využijeme tři význačné paprsky.
- Paprsek procházející optickým středem tenké rozptylky nemění svůj směr.
- Paprsek rovnoběžný s optickou osou v předmětovém prostoru se po průchodu rozptylkou láme tak, jako by vycházel z obrazového ohniska F'.
- Paprsek směřující do předmětového ohniska F je po průchodu rozptylkou rovnoběžný s optickou osou v obrazovém prostoru.
Opět s využitím význačných paprsků provedeme geometrickou konstrukci obrazu vytvořeného tenkou rozptylkou.
Předmět je znázorněn šipkou kolmou k optické ose. Dále je vyznačen chod paprsků vycházejících z koncového bodu šipky.
Po průchodu rozptylkou vznikne rozbíhavý svazek paprsků a obraz se vytvoří v průsečíku zpětně prodloužených lomených paprsků. Jak je patrné z konstrukce, obraz je v předmětovém prostoru a je zdánlivý, vzpřímený (přímý) a zmenšený. Při zobrazování rozptylkou vzniká při libovolné poloze předmětu vždy obraz uvedených vlastností. Jeho velikost závisí na vzdálenosti předmětu od čočky. Čím je tato vzdálenost větší, tím menší je obraz.
Obr. 1: Zdánlivý a zmenšený obraz vytvořený rozptylkou
Polohu a vlastnosti obrazu vytvořeného rozptylkou můžeme též určit ze zobrazovací rovnice čočky
a vztahů pro příčné zvětšení Z:
Při dosazování do rovnice musíme mít na paměti, že ohnisková vzdálenost rozptylky je dle znaménkové konvence záporná, tzn. f < 0.
