Otáčení oblohy

Ke zdánlivému otáčení oblohy dochází v důsledku otáčení Země kolem své osy. Za jedno otočení Země kolem své osy (přibližně 24 hodin) dojde k otočení oblohy o jednu otáčku.

Obr. 1: Snímek vzniklý složením deseti snímků noční oblohy pořízených fotoaparátem na stativu (foto autora)

Uprostřed snímku se nachází Polárka, ke které směřuje osa rotace Země.

 

Roční období

Země obíhá kolem Slunce a přitom dochází postupně k přiklánění a odklánění severní nebo jižní polokoule ke Slunci. Tyto náklony způsobují střídání ročních období.

Je-li severní polokoule přivrácená ke Slunci, probíhá zde léto. V případě severní polokoule je v této době Země nejdále od Slunce. Na střídání ročních období závisí změna počasí.

Dnes rozeznáváme dva druhy počasí.

• Počasí – okamžitý stav atmosféry při povrchu Země

• Kosmické počasí – okamžitý stav prostoru nad troposférou