Základní způsoby tvarování kujné oceli

Základní způsoby tvarování kujné oceli

Nářadí pro ruční kování

Základní nářadí – materiál se jím kove

  • Kovadlina:

    • Kuželový roh, který je po pravé ruce – ohýbání ocelí do kruhu

    • Tupý plochý roh – ostré ohyby

    • Dráha – horní rovná hladká plocha, tzv. dráha, je kalená, v příčném směru mírně vypouklá

    • Prsa – přední část kovadliny, tedy směrem od kováře

    • Přední hrana – styková hrana dráhy s prsy kovadliny, prodlužování oceli

    • Zadní hrana – osazování materiálu

    • Čtyřhranný otvor – v dráze kovadliny v přechodu těla kovadliny v plochý roh, zasunutí drobného kovacího nářadí

    • Dolní část kovadliny – zvětšená dosedací plocha, kterou se kovadlina staví na špalek zapuštěný do země, správně posazená kovadlina má jasný a čistý zvuk

Kovadlina

Obr. 1: Kovadlina

Práce na kovadlině:

http://www.youtube.com/watch?v=TZRiWaIMUE4

  • Kladiva pro ruční kování:

    • Z oceli o obsahu 0,7 – 1 % C

    • Obě strany kladiva jsou zakaleny

    • Jednoruční kladivo – jedna ploska mírně vypouklá s lehce sraženými hranami, opačná užší strana je tzv. nos, hmotnost cca 0,75 – 2,5 kg

    • Násada  je dlouhá 350 - 400 mm

    • Kladivo s nosem kolmým k násadě

    • ploska i nos jsou zakalené a následně popuštěny

    • Dvouruční kladivo – delší násada 600 - 900 mm

    •  hmotnost cca 3 – 8 kg

    • Kladivo příčné, tzv. křížové, s nosem rovnoběžným s násadou

    • Perlík – dvouruční kladivo bez nosu s ploskou na obou koncích

 

 

 

obrazek

Obr. 2: Kladivo s nosem kolmým k násadě.

 

obrazek

Obr. 3: Dvouruční kladivo s násadou 600 - 900 mm

Pomocné nářadí – materiál se jím přidržuje a upravuje

  • Nářadí pro zasunutí do otvoru v kovadlině:

    • Babka – vytváří malou kovadlinku s přesnými hranami, osazování

    • Oblá podložka, neboli spodní oblík – oboustranné osazování plochých tyčí

    • Růžek rovný, tzv. vlček – vyrovnávání a svařování kroužků nebo článků k řetězům

    • Růžek ohnutý – orovnávání dutých výrobků, které nelze navléknout na roh kovadliny

    • Utínka – odsekávání přebytečného materiálu

    • Spodek zápustky – dokončování válcové oceli

  • Nářadí upevněné na násadách:

    • Sekáč na sekání za tepla a za studena

    • Průbojník kruhový a čtyřhranný

    • Sekáče i průbojníky z oceli o obsahu 0,8 – 1 % °C

    • Ostří se kalí, úderová strana se nekalí

    • Sedlík široký, úzký a čtyřhranný

    • Oblík

    • Svršek zápustky

  • Ostatní nářadí:

    • Kovářské kleště – hlavní části jsou čelisti, zámek a rukojeť

    • Kleště na přidržování ploché oceli

    • Kleště na válcovou ocel

    • Kleště na čtyřhrannou ocel

    • Kleště špičaté na materiál stočený do oblouku

    • Kleště hákové na výkovky, jejichž část je ohnuta o 90°

    • Kleště na přidržování pěchovaného materiálu

    • Spony na kleště – umožňují kováři kleště jenom držet, nikoliv jejich rukojeti k sobě přitiskovat

    • Prorážecí trny – úprava probitých otvorů oválných, válcových, čtyřhranných atd.

    • Měřící kalibr – několik různě velkých výřezů, jimiž lze kontrolovat tloušťku nebo šířku kovaného materiálu

    • Hřebovnice – ocelová pásovina s otvory na zhotovování hlav šroubů

    • Hlavičkář – zhotovování hlav nýtů

    • Hmatadlo dutinové a obkročné

    • Úhelníky a šablony

obrazek

Obr. 4: Kleště na plochý materiál

 

obrazek

Obr. 5: Kleště na kulatý (kruhový materiál)

 

obrazek

Obr. 6: Kleště na hranatý (čtyřhranný) materiál

 

obrazek

Obr. 7: Hřebovnice

 

obrazek

Obr. 8: Hlavičkář (zhotovování hlav nýtů)

 

Kovářská výheň

obrazek

Obr. 9: Kovářská výheň

Paliva používaná v kovářství

Kovářské uhlí:

  • Používá se nejčastěji

Koks:

  • Používá se k ohřevu větších výkovků a kvalitnějších ocelí – má větší výhřevnost

Dřevěné uhlí:

  • Dnes se používá jen výjimečně

 

Kovací teploty ocelí

Rozsah kovacích teplot různých druhů ocelí:

  • Počáteční teplota – nejvyšší

  • Konečná teplota – nejnižší

Největší rozsah – oceli s nižším obsahem uhlíku:

  • Vyšší počáteční teploty

  • Nižší konečné teploty

Nejmenší rozsah – oceli s vyšším obsahem uhlíku a oceli slitinové:

  • Nižší počáteční teploty

  • Vyšší konečné teploty

Čím je teplota oceli vyšší, tím je ocel tvárnější:

  • Měkké oceli – větší rozsah kovacích teplot

  • Tvrdá ocel – menší rozsah kovacích teplot

obrazek

 

Obr. 10: Rozsah teplot oceli

Obr. 11: Změna barev oceli v závislosti na teplotě

.

Jiné změny vznikající v oceli při ohřevu

Změna barvy – každé teplotě odpovídá příslušná barva

Změna délky a objemu:

  • Zvětšení "roste" úměrně s teplotou

Ztráta pevnosti – ocel je tvárnější

Oxidace

Oduhličení materiálu na povrchu

Časté nedostatky ohřevu

Ocel nedohřátá:

  • Velmi rychlé ohřívání:

    • Ohřátý povrch – tvárnější, větší prokování

    • Studenější jádro

    • Mezi povrchem a jádrem vzniká napětí – horší jakost výkovku

  • Rovnoměrné ohřátí na nižší kovací teplotu, než je teplota stanovená

Ocel přehřátá:

  • Ohřátí na vyšší kovací teplotu, než je nejvyšší kovací teplota

  • Ocel byla delší čas udržována na nejvyšší kovací teplotě

  • Nelze již použít na hodnotnější výrobky – možno částečně zlepšit prokováním nebo normalizačním žíháním

Ocel spálená:

  • Ohřátí ještě na vyšší teplotu než ocel přehřátá

  • Nastává prudké okysličování v celém průřezu a porušuje se vzájemná vazba zrn

  • Ocel je nepoužitelná – po úderech se rozpadá

Základní kovářské operace

Prodlužování – přes hranu kovadliny nebo její roh.

Hlazení – přitloukání materiálu na sedlík.

Osazování – zeslabování tyče v určité délce, jednostranné nebo oboustranné zaškrcování polotovaru osazovacím kladivem nebo oblíkem s následujícím prodloužením osazené části.

Pěchování – zesilování polotovaru, krátké kusy na kovadlině ve svislé poloze, delší kusy ve vodorovné poloze.

Ohýbání – ostré ohyby na hraně kovadliny, větší profily přes roh kovadliny a dokončují se pomocí trnu na její dráze, menší poloměry pomocí zápustky, polotovar se musí před ohýbáním v místě ohybu napěchovat (jinak by byl v místě ohybu zeslaben).

Sekání – na utínce, přitlouká se kladivem na materiál, nejdříve se nasekne z jedné strany, pak z druhé a oddělí se.

Děrování – prorážení děr různých průřezů průbojníkem, materiál se z jedné strany narazí a z druhé strany vyrazí zbytek, používá se otvorů v kovadlině nebo průbojné desce, proražená díra se zpřesňuje kuželovým nebo jehlancovým trnem.

Kovářské svařování?

doplnit text

Kování jednoduchých profilů

Čtvercový průřez:

  • Otáčení materiálu po úderu o 90°

  • Při větším nebo menším pootočení vzniká kosočtverečný průřez

Osmihranný průřez:

  • Skování hran čtyřhranného průřezu

Kruhový průřez:

  • Zhotovení z osmihranného průřezu ve vhodných zápustkách

  • Materiálem otáčíme kolem jeho osy

  • Konečný rozměr – vršek zápustky musí dosednout na její spodek

Šestihranný průřez:

  • Zhotovení z kruhového průřezu

  • Otáčení materiálu po úderu o 60°

Půlkruhový průřez:

  • Zhotovení z kruhového průřezu v dolní zápustce údery kladiva

  • Konečné vyrovnání – široký sedlík

  • Průměr kulatiny musí být nejméně 2/3 rozměru ploché části půlkruhového průřezu

Trojúhelníkový průřez:

  • Zhotovení v zápustce s výřezem tvaru V

  • Otáčení materiálu po úderu o 120°

  • Konečné vyrovnání – široký sedlík

Kuželový průřez:

  • Na konci kulatiny zhotovíme nejdříve čtyřboký jehlan

  • Sražení hran na osmihran

  • Konečné zakulacení

 

Zdroje
  • BOTHE, Otakar. Strojírenská technologie 2 pro strojírenské učební obory. 1. vyd. Praha: SNTL, 1980, 164 s.
  • ČERMÁK, Miloslav. Technologie kovářských prací pro 1. ročník učebního oboru kovář. 1. vyd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství České republiky, 1994, 110 s. ISBN 80-710-5077-6.
  • GOŇA, Karel, Pavel RÉVAY a Šimon VONDRUŠKA. Umělecké kovářství. 1. vyd. Praha, 2005, 200 s. Řemesla, tradice, technika. ISBN 80-247-0918-X.
  • OUTRATA, Jiří. Technologie ručního zpracování kovů pro 1. ročník OU a UŠ kovodělných oborů. 3. vyd. Praha: SNTL, 1981, 188 s.
  • VÁVRA Pavel a Jan LEINVEBER. Strojnické tabulky pro SOU. 1. vyd. Praha: SNTL, 1984, 384 s.

Videa a obrázky

  • Obr. 1: Obrázek, klipart kovadlina v rozlišení 800x604. Vektorová grafika k použití do dokumentů a prezentací zdarma bez omezení [online]. 2010 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://obrazky.superia.cz/nastroje/kovadlina-800.php
  • Obr. 2 - 8: Archiv autora
  • Obr. 9: Domácí kovárna. Chatař chalupář [online]. 2012 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.chatar-chalupar.cz/domaci-kovarna/
  • Obr.10: ČERMÁK, Miloslav. Technologie kovářských prací pro 1. ročník učebního oboru kovář. 1. vyd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství České republiky, 1994, 110 s. ISBN 80-710-5077-6.
  • Obr. 11: Barva spirálky při žhavení - platí pro všechny atomizéry/cartomizéry. Fórum webu svět e-cigret[online]. 2011 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z: http://www.svetecigaret.cz/forum/index.php?topic=14503.0
  • video: Oliver Dakers Blacksmith - YouTube. In: YouTube.cz [online]. 2005 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=TZRiWaIMUE4
  • videa ostatní: YouTube.cz [online]. 2015 [cit. 2015-01-12]. Dostupné z: www.youtube.com
Praktické cvičení

Odhadni hmotnost jednodlivých druhů kovářských kladiv a odhadnuté hodnoty zapiš. Svůj odhad srovnej s údaji zjištěnými převážením kladiv.