STAVBA KOSTERNÍHO SVALU

Základní stavební jednotkou kosterního svalu jsou svalová vlákna (myofibrily) o průměru 20 - 150 mikrometrů, jejich délka se pohybuje od 0,5 - 20 cm. Svalová vlákna jsou mnohojaderná, vznikla z více svalových buněk, svalová vlákna se spojují do snopečků a snopců:

• snopečky – 10 až 100 svalových vláken spojených řídkým vazivem;

• snopce – spojení snopečků.

Sval (musculus) – soubor všech snopců navzájem spojených vazivem:

• svalová povázka (fascie) – tenký vazivový obal na povrchu svalu;
• svalové bříško (svalová hlava) – nejširší část svalu;
• na obou koncích přechází sval ve šlachy (zajišťují pevné připojení sval ke kostem).

Obr. 1: Musculus biceps femoris - stavba

Vnitřní stavba kosterního svalu

• v cytoplazmě svalového vlákna jsou podélně uloženy myofibrily:

  • jsou tvořeny myozinem (silná vlákna) a aktinem (slabá vlákna) – pod mikroskopem vytvářejí pruhovaný vzhled (střídání světlých a tmavých úseků);

    • jsou to kontraktilní bílkoviny, které se do sebe zasouvají a tím umožňují smršťování svalu;

    • sval se pomocí těchto bílkovin zkracuje a vytváří tah, jehož důsledkem je pohyb.

Chemické složení svalu

• Sval u dospělého člověka je složen:

  • 75 % voda - tvoří největší podíl svalové hmoty;
  • 24 % organické látky - nejvíce zastoupeny bílkoviny, dále pak enzymy a myoglobin:
    • bílkoviny  - nacházející se ve svalu vytvářejí svalové myofibrily (myozin a aktin), které se účastní svalové kontrakce;
    • enzymy  - jsou bílkoviny – jejich funkce je nezbytná pro správnou činnost svalu;
    • myoglobin je svalová bílkovina podobná hemoglobinu, která umožňuje vázat kyslík. Slouží také jako zásobárna kyslíku pro pracující sval;
    • 1% anorganické látky - kromě vody jsou zastoupeny především různými solemi, mají velký význam při svalovém stahu (např. draslík, vápník, sodík, hořčík, fosfor, železo).

Zdroje

• DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
• FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
• KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.
• KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.

Obrázky

• Obr. 1: Autor neznámý. Základní složky pohybového systému. Základy sportovní kineziologie. [online]. 1.12.2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://is.muni.cz/do/1451/e-learning/kineziologie/elportal/pages/zakladni_slozky.html
• Obr. 2: Autor neznámý. Stavba kosterního svalstva. Wikiskripta. [online]. 1.12.2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z:http://www.wikiskripta.eu/index.php/Stavba_kostern%C3%ADho_svalstva
• Obr. 3: Autor neznámý. Svalová soustava. Školní a webové informační centrum. [online]. 1.12.2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://vyuka.zsjarose.cz/index.php?action=lesson_detail&id=431
• Obr. 4: Autor neznámý. Já pomalý nejsem. To ta svalová vlákna!. MTBS. [online]. 1.12.2014 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://mtbs.cz/clanek/svalova-vlakna-cyklistika-mtbs