Pilování tvarových ploch

Pilování tvarových ploch

Jedná se o pilování válcových a zaoblených ploch. Je náročnější než pilování rovinné a vyžaduje již určité zkušenosti. Obrobky se upínají buď přímo do čelistí svěráku, nebo se využívají prizmatické vložky. Ty se mohou vkládat do čelistí svěráků. Také je možné využití měkkých ochranných vložek, do kterých se pilovaný obrobek následně po stažení svěrákových čelistí vtlačí.

Pracovní postup při pilování vnější válcové plochy

Pokud se pilují vnější válcové plochy, pak je nezbytné postupovat v závislosti na pilovaném tvaru. Při pilování úzké vypouklé plochy a zaoblení se nejdříve odříznou rohy (v případě silnějšího materiálu) nebo se opilují.

 

obrazek

Obr. 1: Pilování vnější válcové plochy

Piluje se nahrubo příčnými zdvihy k rysce.

 

obrazek

Obr. 2: Pilování vnější válcové plochy na hrubo

Konečný tvar se dokončí hlazením rovnoběžně s delší stranou plochy. Při hlazení se pracuje podélnými kývavými zdvihy pilníku tak, že na začátku zdvihu je rukojeť pilníku nahoře a v průběhu zdvihu (kývnutí) přejde do polohy nejnižší. Pravidelnost pilovaného tvaru je značně závislá na rovnoměrnosti pohybů pilníku.

 

obrazek

Obr. 3: Dokončení hlazením

 

Pracovní postup při pilování válcového osazení

Pilujeme válcové osazení z kruhového materiálu (tzv. kulatiny) o Ø 25 mm na Ø 15 mm o délce 35 mm.

 

  • Po orýsování čela kulatinu nejprve opilujeme hrubováním na čtvercový profil o rozměrech 15,5 x 15,5 mm. Musí se kontrolovat rovinnost, rovnoměrnost, přímost a rozměry všech ploch.

 

obrazek

Obr. 4: Vypilování čtvercového profilu

  • Dále se srážejí hrany čtvercového profilu, až se postupně vytvoří osmiúhelník a šestnáctiúhelník. Neustále kontrolujeme rovinnost, rovnoměrnost, přímost a rozměry osmiúhelníku a šestnáctiúhelníku.

 

obrazek

Obr. 5: Vytvoření šestnáctihúhelníku

  • Válcová plocha se dokončuje kývavými pohyby tak, jak bylo uvedeno dříve. Nyní se již musí povrch kontrolovat šablonou popřípadě rádiusovými měrkami. Zarovná se čelo na rozměr 35 mm a překontroluje se jeho kolmost k válcové ploše. Nakonec se srazí všechny hrany.

 

obrazek

Obr. 6: Dokončení válcové plochy

Pracovní postup při pilování vnitřních válcových ploch a zaoblení

Pro pilování vnitřních válcových ploch a zaoblení se používají kruhové a půlkruhové tvary pilníků. Důležité je použít přiměřené velikosti pilníku. Malý kruhový pilník ve větší vyduté ploše může zapříčinit nerovnoměrný povrch. Piluje se většinou k orýsování.

 

obrazek

Obr. 7: Použití půlkruhového pilníku

Pilujeme příčně a zároveň s pilníkem za posunování do stran pootáčíme.

 

obrazek

Obr. 8: Dokončení vnitřní válcové plochy

Kontrolu provádíme pomocí šablony na průsvit.

Zdroje
  • ŠVAGR J. – VOJTÍK J., Technologie ručního zpracování kovů, 1. vydání. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1985. 88 s.

Obrázky:

  • Obr. 1 - 8: ŠVAGR J. – VOJTÍK J., Technologie ručního zpracování kovů, 1. vydání. Praha: SNTL – Nakladatelství technické literatury, 1985. 88 s.
Doplňující učivo

Bezpečnost práce při pilování:

  • Rukojeť pilníku musí být pevně nasazena, nepoškozena, bez rukojeti nelze pracovat,
  • při pilování nesmí rukojeť narážet na obrobek (hrozí uvolnění násady a poranění o stopku),
  • materiál (obrobek) musí být upnut pevně ve svěráku,
  • piliny odstraňujeme štětcem, smetákem nebo hadrem, nikdy nesfoukáváme - možnost poranění očí,
  • piliny neodstraňujeme rukou - možnost pořezání,
  • pilník při odložení nesmí přečnívat přes okraj pracovního stolu - (pád na zem, možnost poranění nohou),
  • pilník neodkládat na svěrák nebo obrobek - (pád na zem, možnost poranění nohou),
  • při držení větších pilníků nenechávat prsty pod pilníkem.
Kontrolní otázka

Vysvětli pojem pilování tvarových ploch.