Měření a kontrola strojních součástí
Důvody měření a kontroly strojních součástí
Kontrola strojních součástí tvoří nedílnou část jejich výroby. Každý zákazník, který si u výrobce objedná výrobek, požaduje samozřejmě výrobek správně vyroben, bezchybný. Bezchybnost znamená i to, že tvar skutečného, zhotoveného výrobku se shoduje s tvarem znázorněným na výkresu. Musí se shodovat i všechny rozměry na výrobku – odpovídají rozměrům vyznačeným na výkrese. Použitý materiál musí též souhlasit s předepsaným materiálem.
Obr. 1: Měření součásti
Kontrola
Kontrolou výrobku se rozumí přeměření rozměrů a tvaru součásti a porovnání naměřených hodnot s rozměry uvedenými na výkrese. Rozměry na výkrese se nazývají kóty. U každé kóty je buď předepsaná, nebo pomocí tabulky dohledatelná výrobní odchylka. Výrobním odchylkám se říká tolerance. Naměřené hodnoty správně vyrobených součástí se musí pohybovat v mezích těchto tolerancí.
Výstupní kontrola
Každý výrobek z oblasti strojírenské výroby musí předtím, než si ho zákazník převezme a zaplatí, projít tzv. „výstupní kontrolou“. Na pracovišti kontroly se řádně proměří a k tomuto měření se vystaví „protokol o měření“. Tímto proběhne řízení o shodě, to znamená, že kontrolor podepíše shodu vyrobeného dílce s výkresem tohoto dílce. Odpovídá tak za správnost. Je nepřípustné prodat zmetkový výrobek.
Mezioperační kontrola
Pokud je výroba dílce (součásti) složitá, provádí se mnoha strojními operacemi. Může se stát, že v průběhu výroby dojde k chybě. Kdyby opravdu k chybě došlo, nemělo by smysl pokračovat ve výrobě z důvodu další zbytečně vynaložené práce a tím i velkým finančním ztrátám. Pokud by se pokračovalo ve výrobě, vznikl by zmetkový výrobek, mnohdy neopravitelný, nebo opravitelný vynaložením nadměrných nákladů. Proto se v určitém úseku rozpracování výrobku zařazuje tzv. mezioperační kontrola. V rámci meziooperační kontroly se určí, zda v dosavadním průběhu výroby jsou všechny rozměry dodrženy a může se ve výrobě pokračovat. Pokud se objeví chyba, práce na tomto výrobku se zastaví a rozhodne se, zda chybné rozměry lze opravit (a za jakou cenu), nebo se musí výrobek vyřadit jako zmetkový. Tím se mohou ušetřit nemalé peníze - nelze pokračovat ve výrobě na výrobku, který by v dané fázi výroby byl již zmetkový.
Způsoby měření
Způsoby měření se volí podle místa na součásti. Mohou to být rozměry vnější nebo vnitřní, dobře přístupné nebo hůře přístupné. Požadavek rovněž směřuje na měření s větší či menší přesností (měření na desetiny milimetru, nebo setiny, případně tisíciny milimetru). Podle těchto potřeb je nutné zvolit vhodné měřidlo a stanovit odpovídající způsob měření. Některé zásady měření jsou popsány v následujících statích.
Zdroje
Obrázky:
- Obr. 1: Katalog měřicích přístrojů 2012/2013: Mitutoyo. Mitutoyo Česko s.r.o., 2012.
Doplňující učivo
Měřidla určená pro měření délek se dají rozdělit podle několika hledisek, například jako:
Měřidla přímá (absolutní)
– patří sem například posuvné měřítko a podobně. U těchto měřidel se přímo odečte měřený rozměr na stupnici měřidla.
Měřidla nepřímá (porovnávací)
– patří sem například číselníkový úchylkoměr. Tato měřidla se nejprve musí seřídit na nějaký rozměr. Na stupnici měřidla se pak odečte pouze odchylka od tohoto rozměru. Nevýhodou může být malý rozsah měření a výhodou velká přesnost.
Měřidla pevná (kalibry)
– tato měřidla jsou vyrobena na měření jednoho jediného rozměru v jedné toleranci, měření je ale velmi jednoduché a rychlé.
