Měření přímé

Jednou ze základních operací, které ovlivňují přesnost výroby je měření. Proto je důležité zvládnout techniku měření co nejdůkladněji, měřit co nejpečlivěji, s velkou trpělivostí, soustředěností. Při měření se musí zachovávat co největší čistota měřidla a měřené součásti, aby navrstvené nečistoty neovlivnily naměřený rozměr.

Při měření přímém se odečítá délkový rozměr součásti buď v milimetrech (mm), a podle přesnosti i v jejich desetinách, setinách či tisícinách. Úhly se měří ve stupních (°), případně minutách a vteřinách.

Měření odečtením skutečných hodnot

Skutečná hodnota rozměru se měří univerzálními měřidly, na nichž je možno přímo odečítat absolutní hodnoty (např. posuvné měřítko, hloubkoměr, různé druhy mikrometrických měřidel,  apod).

Na obrázku je uveden příklad měření, kde je použito digitální posuvné měřítko s odečtem na displeji.

 

                                                                                       Obr. 1: Měření součásti digitálním posuvným měřítkem

Přesnost měřidel pro přímé měření

Přesnost měřidla stanoví jeho výrobce a je dána zejména konstrukcí měřidla. Naměřené hodnoty se odečítají u analogových měřidel (v období před nástupem digitalizovaných měřidel se jiná, než anologová nevyráběla) na stupnici, kterou zpravidla tvoří rysky. Přesnost je mimo jiné dána  jemností provedení rysek, které stupnici tvoří. Minimální vzdálenost mezi ryskami musí být taková, aby byly rysky rozlišitelné při běžném osvětlení zrakem pracovníka. Některé rysky jsou výraznější a je u nich rozměrová číslice. Z požadavku na čitelnost vyplývá i přesnost měřidla.

U tzv. "digitálních" měřidel (u nás se začala šířeji používat až v 90-tých letech minulého století) je zabudován systém snímače, který převádí snímané hodnoty na displej. U příkladu posuvného měřítka na obr.1 je na displeji možno odečítat i setiny milimetru. Přesnosti měření na setiny zároveň odpovídá celá konstrukce měřidla a to jak tuhosti, tak i velké těsnosti pohybujících se částí měřidla.

 

 

 

 

Zdroje