Měření komparační

Měření komparační

Měření komparační se dá jinými slovy vyjádřitt jako měření porovnávací, měření podle porovnávacího vzorku, to znamená měření porovnáním. Výsledkem měření není tedy odečet hodnoty rozměru a jeho zapsání. Požadovaný rozměr se musí teprve dopočítat z jiných naměřených hodnot, vztažených k porovnávacímu vzorku. Aby se zachovala přesnost měření, porovnávací vzorek musí být větší přesnosti, než je celková požadovaná přesnost měření. Pokud je takový vzorek jednoúčelový, nazývá se etalon a je na něm vyryta jeho velokost. Jednoúčelový etalon může být nahrazen např. i tzv. koncovými měrkami. Koncové měrky (někdy nazývané Johansonovy) jsou velmi přesně vyrobené hranoly se zaleštěnými konci a s vyznačenou hodnotou rozměru. V prvopočátku se vyráběly z tvrdé (kalené) oceli nebo ze slinutých karbidů. Nyní se prosazuje výroba z keramických materiálů, velmi tvrdých a zároveň lépe odolných korozi. Výhodou je, že se dají poskládat dvě i více měrek za sebou a složit tak jakýkoliv rozměr. Mimo jiné je výhodné tento způsob měření použít u měření rozměru, který není přístupný pro dotyk měřidla určeného pro přímé měření.

Příklad měření

Součást určená k měření má spodní část plochou, horní část je oblá. Úkolem je změřit rozměr od základny po vrchol zaoblené části tak, jak je naznačeno na obr.1.

       obrazek

Obr. 1: Dílec

Měřidla, pomůcky

Měřená součást, měřicí deska, číselníkový úchylkoměr, držák číselníkového úchylkoměru, koncové měrky. Součást určená k měření má „slepý“ tvarový otvor s vystouplou oblou částí, jejíž výška se má změřit.

Použitá měřidla

      obrazek

Obr. 2: Číselníkový úchylkoměr

 

      obrazek

Obr. 3: Koncová měrka (Johansonova měrka) vyrobená z oceli

 

     obrazek

Obr. 4: Sada koncových měrek (Johansonových měrek)

 

      obrazek

Obr. 5: Měřící deska

Postup měření

Na očištěnou a odmaštěnou měřící desku se položí měřený dílec. Vedle se umístí koncová měrka ve tvaru hranolku. Číselníkový úchylkoměr se upevní do držáku a posunuje se po měřící desce tak, aby ukázal hodnotu jednak při doteku o výrobek, potom i při doteku o horní část měrky. Rozdíl obou hodnot, které ukazuje ručička úchylkoměru, se buď přičte k rozměru měrky, nebo odečte od rozměru měrky. Tím je zjištěn přesný rozměr výrobku.

Obr. 6: Postup měření

Příklad výpočtu naměřené hodnoty

Rozměr etalonu je 50,000 mm. Rozměr na měřeném dílci je větší než 50,000 mm. Odchylka, kterou ukáže číselníkový úchylkoměr, se tedy k rozměru 50,000 mm přičte. Odchylka byla odečtena 1,26 mm. Od základny po vrchol zaoblení, který není dobře přístupný pro jiná měřidla je tedy rozměr 51,26 mm (50,00 mm + 1,26 mm). 

Zdroje

Obrázky:

  • Obr. 1: Archiv autora.  
  • Obr. 2: Autor neznámý.  Katalog měřicích přístrojů 2012/2013: Mitutoyo. Mitutoyo Česko s.r.o., 2012.
  • Obr. 3: Autor neznámý.  Katalog měřicích přístrojů 2012/2013: Mitutoyo. Mitutoyo Česko s.r.o., 2012.
  • Obr. 4: Autor neznámý.  Katalog měřicích přístrojů 2012/2013: Mitutoyo. Mitutoyo Česko s.r.o., 2012.
  • Obr. 5: Autor neznámý.  Katalog měřicích přístrojů 2012/2013: Mitutoyo. Mitutoyo Česko s.r.o., 2012.
  • Obr. 6: Archiv autora. 
  • Obr. 7: Autor neznámý.  Katalog měřicích přístrojů 2012/2013: Mitutoyo. Mitutoyo Česko s.r.o., 2012.
Doplňující učivo

V dnešní době vlastní spousta firem takzvané souřadnicové (někdy zvané třísouřadnicové nebo 3D-souřadnicové) měřicí přístroje. Takové přístroje využívají princip dotyku rubínového hrotu se zaznamenáním jeho polohy při dotyku. V našem případě se tedy stačí dotknout horní plochy součástky a potom měřeného výběžku na této součástce a přístroj digitálně vyhodnotí tuto odchylku a vypíše výsledek. Měření je tedy rychlejší, přesnější a spolehlivější.

Obrázek

Obr. 7: Souřadnicový měřící přístroj