Druhy měrek

Význam měrek

Měrky usnadňují kontrolu rozměrů svou jednoduchostí provedení a pohotovostí použití. Níže popisované měrky jsou v podobě "plíšků"  ("lístků"). Na každém "plíšku" je vyhotoven příslušný tvar a rozměr tohoto tvaru je na měrce vyražen. "Plíšky" , to je jednotlivé měrky jsou upevněny otočně do držáku a seřazeny podle velikosti. Způsob použití je přikládáním na tvar na výrobku.

Měrky

Měrky se používají pro porovnávací měření:

• spárové měrky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .   pro měření šířky spáry

• závitové měrky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  pro měření profilu a stoupání závitu

• rádiusové měrky s vnitřním rádiusem (poloměrem)  . . . . .  . . .. . pro měření profilu vnějšího poloměru na dílci

• rádiusové měrky s vnějším rádiusem (poloměrem)  . . . .  . . . .. . pro měření profilu vnitřního poloměru na dílci

Podle tvaru na výrobku, který se má proměřit, se použije příslušná sada měrek. To znamená např. na závit metrický - sada měrek s profilem pro metrický závit, pro zaoblení na výrobku – sada měrek rádiusových apod.

Způsob měření

Z příslušné sady měrek se vysune jednotlivá měrka určité velikosti a přiloží se k měřenému dílci. Posuzuje se, zda tvar měrky přiléhá na měřený tvar. Provede se kontrola na průsvit - pokud měrka přesně nekopíruje měřený profil, vysune se další menší nebo větší měrka, znovu se přiloží a posuzuje se, zda přesně kopíruje tvar na průsvit. Vyhodnotí se, která z měrek v sadě co nejblíže přiléhá svým tvarem na daný tvar na výrobku – tento rozměr se potom zapíše jako naměřený.

Spárové měrky

Již podle jejich názvu slouží ke zjištění šířky spáry. Může se tak měřit např. vůle mezi dílci strojního zařízení. Nejdříve se do dané mezery – spáry nastrčí (musí projít) tenčí měrka. Za ní následuje zavedení silnější měrky (pokud projde). Měrky menší tloušťky se postupně zaměňují za tlustší a tlustší až do okamžiku, kdy další, větší měrka je již tak tlustá, že nejde nastrčit. Odečte se rozměr z měrky, která těsně předtím prošla spárou.

Obr. 1: Spárové měrky

 

Rádiusové měrky

Rádius neboli česky poloměr může být na výrobku vyroben jako vnější nebo vnitřní. Ze sady měrek se vyhledá měrka s takovým rádiusem, kdy poloměr na měrce co nejvíce doléhá kontrolou na průsvit k poloměru na výrobku. Tento rozměr se zaznamená jako naměřený.

Obr. 2: Radiusové měrky

 

Závitové měrky

Tyto měrky se vyrábějí a jsou značeny podle druhu závitu. Např. na šroubech používaných v Evropě (mimo Velkou Británii) a samozřejmě v České republice je označení „M“ jako „metrický závit“.

Tomuto typu závitu odpovídá tvar na měrce (úhel trojúhelníku 60°). Jednotlivé měrky v sadě se od sebe liší velikostí, což odpovídá rozteči mezi jednotlivými „zuby“ měrky. Na jednotlivé měrce je tato rozteč v milimetrech vyražena (např. vyražených 0,75 znamená vzdálenost sousedních „zubů“ 0,75 milimetrů). U jednochodých závitů tento rozměr odpovídá tzv. stoupání závitu.

Jednotlivé měrky se postupně přikládají na profil vyrobeného závitu a přiložením proti světlu (kontrola na průsvit) se zjistí, která měrka přesně dosedá svým tvarem na skutečný profil závitu na výrobku. Vybere se taková z měrek, která nejtěsněji doléhá na závit. Rozměr se zapíše jako naměřený.

Obr. 3: Závitové měrky s vyznačeným stoupáním

 

Zdroje

Obrázky:

• Obr. 1: Archiv autora. 
• Obr. 2: Archiv autora. 
• Obr. 3: Archiv autora.