Rozmnožování virů

Virus existuje ve dvou fázích:

1. klidová forma mimo hostitelskou buňku v neživém prostředí (virion)
2. druhou fázi představuje vlastní životní cyklus zahájený rozpoznáním hostitelské buňky a průnikem viru přes cytoplazmatickou membránu (během tohoto procesu dochází k rozpadu virové částice), následuje replikace a exprese genetické informace viru v hostitelské buňce, na závěr dochází ke skládání virových částic a jejich uvolnění z buňky.

Životní cyklus bakteriofágu

U bakteriofágu rozlišujeme lytický a lyzogenní životní cyklus.

Lytický cyklus začíná rozpoznáním receptorů na povrchu hostitelské bakterie virem a průnikem virové nukleové kyseliny do buňky. Následuje replikace a exprese virového genomu, kdy dojde k nasyntetizování velkého množství stavebních kamenů pro složení nových virových částic. Následuje skládání nových virionů, lýze buňky a uvolnění nových virionů do vnějšího prostředí.

V případě lyzogenního cyklu je nukleová kyselina po průniku do buňky začleněna do hostitelského chromozómu jako tzv. profág. Za určitých podmínek  (např. UV záření) může dojít k uvolnění profágu z chromozómu a k proběhnutí lytického cyklu.

Lytický a lkyzogenní cyklus bakteriofága je zobrazen na následujícím schématu:

Obr. 1: Lytický a lyzogenní cyklus bakteriofágu

Animaci procesu, jak virus T₇ infikuje bakterii Escherichia coli, si prohlédni v odkazu.

Viry mohou napadat člověka, živočichy, rostliny i bakterie. Způsobují mnoho onemocnění, která obecně nazýváme virózy.

Virová infekce u člověka

Virová infekce se může šířit několika způsoby, nejčastěji vzduchem (kapénky, prach), potravinami, vodou, hmyzem a také kontaktem s kůží nebo krví a pohlavním stykem.

Rozlišujeme typy virové infekce:

• akutní infekce - např. rýma, kašel, infekce ledvin, močových cest

• chronické infekce, které mohou být perzistentní (virus se množí, buňka uvolní virus, ale nehyne) nebo latentní (virus přežívá v buňce, ale nemnoží se).

Nejčastější virová onemocnění

U rostlin:

Viry rostlin se nazývají fytoviry. Některé viry napadají jen určitý druh rostlin, jiné široké spektrum rostlin více čeledí.

Příklady onemocnění: mozaika tabáku, mozaika okurky nebo šarka švestky

Virózy rostlin se projevují zpomalením růstu, vznikem chlorotických skvrn na listech, žloutnutím a svinováním listů nebo vadnutí.

U zvířat:

Závažnými virovými onemocněními u zvířat jsou kulhavka a slintavka u hovězího dobytka, mor skotu, vzteklina psů a lišek, myxomatóza králíků, ptačí chřipka.

U člověka:

Nejvýznamnější virózy člověka jsou rýma, chřipka, plané neštovice, spalničky, příušnice, mononukleóza, klíšťová encefalitida, opar, infekční žloutenka, syndrom získaného selhání imunity AIDS, krvácivá horečka ebola a mnoho dalších.

Onemocnění způsobená viroidy:

Viroidy působí onemocnění rostlin jako například bledoplodost okurky, zakrslost chmele, vřetenovitost hlíz bramboru.

Onemocnění způsobená priony:

Nemoci způsobené priony mají dlouhou inkubační dobu (až několik let). Projevují se poruchami hybnosti, smyslových funkcí a končí postupně smrtí. Nejvýznamnější prionové choroby jsou Creutzfeld-Jacobova nemoc (CJD) – degenerativní onemocnění mozku člověka, nemoc šílených krav (BSE), scrapie – drbavka ovcí a koz, nemoc kuru a jiné.

Nové viry:

hantavirus Sin nombre (1993), virus ebola Zaire (1976), virus Marhburg (1967), nové ptačí kmeny chřipky s možným přenosem na člověka, koronavirus SARS (2003, těžký akutní respirační syndrom), koronavirus MERS (2012), virus West Nile (1937).

Zdroje

• ZICHÁČEK, Vladimír. Biologie. 11. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2014. ISBN 978-80-7182-338-4 (váz.).
• BENEŠOVÁ, Marika. Odmaturuj z biologie. 2., přeprac. vyd. Brno: Didaktis, 2013. ISBN 978-80-7358-231-9.

Obrázky:

• Obr. 1: Autor neznámý. [online]. [cit. 7.10.2014] Dostupný na www http://mmp.vfu.cz/opvk2014/texty_cz/obr68b.gif