Řemenové převody
Přenos rotačního pohybu a točivého momentu z kola hnacího na kolo hnané je důsledkem tření mezi řemenicí a řemenem. Jsou to převody se silovým stykem. Řemenové převody jsou převody nepřesné, dochází u nich ke skluzu. Vyjímkou jsou převody ozubenými řemeny, kde ke skluzu nedochází.
Řemenové převody se skládají:
-
minimálně z dvou řemenic,
-
řemene,
-
popř. napínací kladky.
Obr. 1: Řemenový převod
Velikost přenášeného točivého momentu je závislá na:
-
velikosti napínací síly,
-
velikosti součinitele tření mezi řemenem a řemenicí,
-
velikosti úhlu opásání.
Úhel opásání - je úhel, ve kterém se stýká řemen s řemenicí a lze jej zvětšit použitím napínací kladky.
Obr. 2: Úhel opásání
Řemenové převody se používají tam, kde je osová vzdálenost kol příliš velká, není nutný přesný převod a požadujeme tichý chod.
Vhodné uspořádání převodu je, jsou-li hnací a hnaný hřídel ve vodorovné rovině a dolní část řemenu přenáší silové zatížení. Prohnutím horní volné části řemenu se zvětší úhly opásání u obou řemenic a tím se zvětší tření mezi řemenem a řemenicemi.
Mezi výhody řemenových převodů patří:
-
jednoduchá a levná výroba,
-
snadná údržba,
-
možnost současně pohánět jedním řemenem několik řemenic.
Nevýhodami jsou:
-
větší tlaky na ložiska,
-
skluz řemene,
- špatná odolnost vůči vysokým teplotám, vlhkosti a nečistotám.
Podle tvaru průřezu řemene dělíme řemenové převody:
Obr. 3: Druhy řemenů a) plochý, b) klínový, c) kruhový - lano, d) ozubený
-
převody s plochými řemeny,
-
převody s klínovými řemeny,
-
převody lanové s kruhovými řemeny,
-
převody ozubenými řemeny.
Řemenové převody s plochými řemeny se dnes prakticky nepoužívají, výjimečně pro velké osové vzdálenosti řemenic. Řemeny se spojují lepením, sponami nebo svorkami a nejčastěji se vyrábějí z hovězí kůže, tzv. usně. Pro dobré vedení řemene jsou povrchy řemenic mírně zaoblené. V některých případech se převody s plochými řemeny používaly s polozkříženým nebo zkříženým opásáním u ktrého došlo ke změně smyslu otáčení. Tyto převady však měly zvýšené nároky na vedení řemene.
Obr. 4: Druhy opásání plochých řemenů a) polozkřížené, b) zkřížené
Řemenové převody s klínovými řemeny mají vyšší účinnost a používají se nejčastěji. Protože je v klínové drážce větší tření, mohou přenášet větší točivý moment. Použití více řemenů na jedné řemenici můžeme dále zvětšit přenášený točivý moment.
Rozměry a tvar klínových řemenů jsou normalizovány (ČSN). Klínové řemeny jsou složeny z několika vrstev. Vnitřní, nosná vrstva bývá nejčastěji z textilních vláken zalitých v pryžové vložce tvořících střední vrstvu. Vnější vrstvu tvoří obal.
Obr. 5: Provedení klínového řemene Industrial
Nejznámější použití lanových převodů jsou lanové dráhy, lyžařské vleky apod. Řemenice mohou být od sebe vzdáleny až několik kilometrů, použijeme-li podpěrné kladky. Lana se vyrábějí z tenkých ocelových drátů splétáním v prameny a splétáním pramenů v lano. Nejčastěji se vyrábějí lana šestipramená.
Napínací zařízení musí plnit dvě funkce:
-
zajistit stálou napínací sílu,
-
vyrovnat prodloužení, nebo zkrácení lana vniklého teplotní roztažností.
Obr. 6: Napínací zařízení
Pro převody ozubenými řemeny se řemeny zhotovují z polyamidu nebo litého polyuretanu, nebo z olejivzdorné a kyselinovzdorné pryže. Zuby řemene zapadají do zubových mezer řemenice, proto tento převod pracuje bez skluzu. Používají se jako rozvodové řemeny u spalovacích motorů motorových vozidel.
Obr. 7: Ozubený řemen
Řemenice jsou zhotovovány z různých materiálů, např. litina, ocel, plasty aj. Zhotovují se odléváním, tvářením i obráběním.
Obr. 8: Klínová řemenice
Variátory
Jsou to mechanické převody s plynule měnitelným převodovým poměrem. Nejčastěji se používají variátory třecí a řemenové.
Třecí variátor je složen z hnacího vodorovně uloženého kola, které se posouvá ve směru své osy a tím plynule mění otáčky hnaného kola.
Řemenový variátor je složen ze dvou řemenic a klínového řemene. Řemenice jsou složeny ze dvou částí, které se mohou vzájemně vzdalovat nebo přibližovat. Pohybem částí řemenice dochází ke změně průměru, na kterém obíhá řemen a tím k plynulé změně otáček.
Obr. 9: Třecí a řemenový variátor
Zdroje
- Doleček, Josef., Holoubek, Zdeněk. Strojnictví II pro SOU. 3. vydání. Praha: SNTL – NAKLADATELSTVÍ TECHNICKÉ LITERATURY, 1989. 165 s. ISBN 80-03-00036-X.
- Leinveber, Jan., Vávra, Pavel. Strojnické tabulky. 1. vydání. Praha: Scientia, spol. s r. o., pedagogické nakladatelství, 1996. 578 s. ISBN 80-7183-008-9.
- Mičkal, Karel. Strojnictví - Části strojů pro učební a studijní obory SOU a SOŠ. 1. vydání. Praha: Sobotáles, 1995. 220 s. ISBN 80-85920-01-8.
Obrázky:
- Obr. 1: Řemenový převod. Mičkal, Karel. Strojnictví - Části strojů pro učební a studijní obory SOU a SOŠ. 1. vydání. Praha: Sobotáles, 1995. 220 s. ISBN 80-85920-01-8.
- Obr. 2: Úhel opásání. Mičkal, Karel. Strojnictví - Části strojů pro učební a studijní obory SOU a SOŠ. 1. vydání. Praha: Sobotáles, 1995. 220 s. ISBN 80-85920-01-8.
- Obr. 3: Druhy řemenů. Mičkal, Karel. Strojnictví - Části strojů pro učební a studijní obory SOU a SOŠ. 1. vydání. Praha: Sobotáles, 1995. 220 s. ISBN 80-85920-01-8.
- Obr. 4: Druhy opásání plochých řemenů a) polozkřížené, b) zkřížené, strojirenstvi.studentske.cz, [online], © 2010, [cit. 2015-07-20], Dostupné z: http://strojirenstvi.studentske.cz/2010/11/14-remenove-prevody.html
- Obr. 5: Provedení klínového řemene Industrial. Mičkal, Karel. Strojnictví - Části strojů pro učební a studijní obory SOU a SOŠ. 1. vydání. Praha: Sobotáles, 1995. 220 s. ISBN 80-85920-01-8.
- Obr. 6: Napínací zařízení. Mičkal, Karel. Strojnictví - Části strojů pro učební a studijní obory SOU a SOŠ. 1. vydání. Praha: Sobotáles, 1995. 220 s. ISBN 80-85920-01-8.
- Obr. 7: Ozubený řemen. Mičkal, Karel. Strojnictví - Části strojů pro učební a studijní obory SOU a SOŠ. 1. vydání. Praha: Sobotáles, 1995. 220 s. ISBN 80-85920-01-8.
- Obr. 8: Klínová řemenice. Mičkal, Karel. Strojnictví - Části strojů pro učební a studijní obory SOU a SOŠ. 1. vydání. Praha: Sobotáles, 1995. 220 s. ISBN 80-85920-01-8.
- Obr. 9: Třecí a řemenový variátor. Mičkal, Karel. Strojnictví - Části strojů pro učební a studijní obory SOU a SOŠ. 1. vydání. Praha: Sobotáles, 1995. 220 s. ISBN 80-85920-01-8.
- Obr. 10: Převod klínovýni řemeny, commons.wikimedia.org, [online], © 2014, [cit. 2014-12-03], Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Keilriemen-V-Belt.png
Kontrolní otázka
1. Co jsou to řemenové převody?
2. Z čeho se skládá jednoduchý řemenový převod?
3. Na čem je závislá velikost přenášeného točivého momentu?
4. Co je to úhel opásání?
5. Jaké znáte druhy řemenů?
6. Co je to variátor a jaké znáte druhy?