Spodní svislá frézka

                                                                                     Obr. 1: Frézka

Spodní svislá frézka je stroj, patřící do skupiny tvarového frézování. Frézuje dřevo nebo materiály na jeho bázi frézou:

• celistvou

• vsazenou – výměnou

• složenou

• sadou fréz.

Frézka: stroj

                                                                  Obr. 2: Pravítka

Fréza: nástroj

                                                        Obr. 3: Nástroj

 

                                                      Obr. 4: Sada 

Nástroj je upnut na svislém vřetenu, které je uloženo ve spodní části stroje pod pracovním stolem. Spodní frézka slouží k celé řadě pracovních operací jako je výroba:

• drážek,

• polodrážek,

• profilů hran i ploch,

• výrobě konstrukčních spojů,

• řezání.

Mohou být na ní dále obráběny přímé i tvarové dílce. Řezný pohyb u fréz je rotační a obrobek bývá zpravidla přiváděn k nástroji ručně nebo pomocí podávacího zařízení. Spodní frézky jsou buď jednovřetenové, nebo dvouvřetenové, s pevným, pohyblivým nebo sklonitelným vřetenem. Spodní svislá frézka se skládá z těchto hlavních částí: stůl, vřeteno, matice vřetena, suporty pro polohování a výškové nastavení, elektromotor, řemenice, řemeny, odnímatelné pravítko, trn, distanční kroužky, upínací matice, spínací skříň, odsávání, bezpečnostní prvky – pera, kryty, fréza. Součástí stroje dále může být čepovací vozík nebo saně a také přídavné rameno a podavač.

Na pracovním stole otvor pro samotné vřeteno frézky, který může být pomocí vsazovacích kroužků upraven na různé průměry nástroje. Vodící odnímatelné pravítko slouží pro vedení obrobku při přímočarém obrábění a skládá se ze dvou polovin. Ty jsou uloženy posuvně v podélném směru, aby bylo možné seřídit otvor potřebný při obrábění na co nejmenší velikost z důvodu bezpečnosti. Vřeteno frézky je uloženo v kuličkových ložiskách ve výškově nastavitelném suportu, který se může u některých typů naklápět až do úhlu 45°. Přes kuželovou stopku s přesuvnou maticí je trn frézky spojen s vřetenem frézky. Nástroje potřebné pro frézování se na trn frézky upevňují upínací maticí a vymezovacími- distančními kroužky. Průměr frézovacího trnu je závislý na typu stroje a bývá 30 nebo 40 mm. Protože je vřeteno frézky při vypnutí stroje brzděno, tak dalším bezpečnostním prvkem je drážka nebo čep v trnu frézky, který brání samovolnému uvolnění upínací matice. Abychom mohli používat různé velikosti fréz, musí mít stroj možnost regulaci otáček. Tato funkce se liší dle typu výrobce i samotný počet otáček je různý. V současné době je možné do některých typů trnu frézky umístit i stopkovou frézu. Z tohoto důvodu jsou stroje vybaveny i možností většího počtu otáček. Nejběžnější počet otáček je:

                                                            Obr. 5: Řemenice

                                                Obr. 6: Řemenice, spodní pohled

• 3000 ot/min.

• 6000 ot/min.

• 9000 ot/min.

Rychlost posuvu se pohybuje od 8 do 60 m/min.

Vřeteno frézy se obecně otáčí doprava, z pohledu pohonu ve směru hodinových ručiček. Protože je při speciálních pracích potřebné opačné otáčení, rozlišujeme frézování na:

Nesousledné a sousledné frézování

Výhody sousledného frézování:

• kvalitnější obrobená plocha,

• větší životnost nástroje,

• větší produktivita,

• musí být dobře seřízený stroj, aby výhody platily,

• rázy se částečně odstraní použitím šikmého ozubení.

Na spodních svislých frézkách můžeme obrábět pomocí:

• vodícího pravítka,

• pomocí ložiska a šablon,

• pomocí frézovacího jazýčku,

• pomocí přídavné frézovací podkovy,

• pomocí čepovacího vozíku,

                                                                      Obr. 7: Čepovací vozík

 

• pomocí čepovacích saní.

Rozdělení a použití jednotlivých nástrojů tvarového frézování:

Frézy se vsazenými zuby

                                                        Obr. 8: Vsazená fréza

Skládají se z tělesa nástroje, které je osazeno nerozebíratelně připojenými břity. Jako materiál pro jednotlivé břity se používá rychlořezná ocel, slinuté karbidy, stelity nebo polykrystalický diamant. S touto konstrukcí se vyrábějí drážkovací frézy, zplošťovací frézy, vyduté, vypouklé a šikmé frézy.

Celistvé frézy

                                                     Obr. 9: Celistvá fréza

Mají těleso s upínacím otvorem i břity nástroje z jednoho materiálu. Protože tyto nástroje mění při ostření svůj původní tvar a mají i malou životnost, tak se používají jen výjimečně.

 

                                                   Obr. 10: Složená fréza

Tyto jsou složeny z několika vzájemně rozebíratelně spojených částí. Nosná část břitů je vyměnitelně spojená s tělesem frézy. K této skupině nástrojů patří polodrážkovací, hoblovací, profilovací hlavy, otočné hlavy, nastavitelné drážkovací frézy, šikmé frézy a čepovací kotouče. Tato skupina fréz je v současné době velmi oblíbena.

 

                                                   Obr. 11: Sada fréz

Skládají se z několika společně upnutých jednotlivých nástrojů. Používají se zde celistvé frézy, frézy se vsazenými zuby a složené frézy. Povolené otáčky u sad fréz se řídí vždy podle celistvé frézy s nejmenšími povolenými otáčkami. Používají se například při výrobě oken nebo jako drážkovací fréza při výrobě palubek

 

                                                    Obr. 12: Kyvný kotouč

Jedná se o pilové kotouče s průměrem nejčastěji do 250 mm. Kotouč je upnut ve speciálním excentrickém pouzdře, které umožňuje korekci excentrického usazení pilového – řezného kotouče v pouzdře. Tyto kyvné kotouče se používají při výrobě rozporů, čepů, drážek a polodrážek. Jejich nevýhodou je, že zanechávají stopu po frézování, a proto se hodí pouze na skrytá místa, jako jsou právě spoje apod.

 

 

                                                     Obr. 13: Rozšíření stolu

 

 

Údržba spodní svislé frézky spočívá:

• Kontrole stavu a kvality frézovacích nástrojů – správně nabroušeny a seřízeny u výměnných fréz.

• Kontrole ložisek u vřetena a přídavného ramena.

• Prohlídce jednotlivých, zvláště pohyblivých částí stroje.

• Mazání ložisek, třecích ploch suportu a čepovacího vozíku.

Zásady správného frézování:

 

• Frézování podélných stran – to je zapotřebí provádět pouze s úplnou ochranou před položením rukou na nástroj. Prostor na třísky je třeba posunutím polovin pravítka udržovat co nejmenší. Nebezpečné místo nad obrobkem musí být zakryto. U velkého množství prací může být také použito posuvné zařízení pro větší komfort a bezpečnost. To je vhodné nastavit tak, aby jeho posuvné válečky tlačily materiál směrem k pravítku. Postačující sklon válečků je cca 5°.

• Frézování úzkých obrobků – zde je zapotřebí počítat s tím, že tyto obrobky již nemohou být bezpečně přiváděny ručním posuvem. Při práci zajišťují dostatečný přítlak na stůl a pravítko přítlačné pružiny nebo válečky. I zde musí být prostor pro obrábění zakrytý vhodnými pomůckami.

• Frézování úzkých příčných stran – zde je vhodné použít dostatečně široké posuvné desky, která se pevně upne do výměnné rukojeti.

• Osazovací frézování – jelikož je zde pravděpodobnost zpětného vrhu, musí se provádět s pojistkou proti němu. Upínací prvky na nástavci stolu umožňují osazovací frézování dlouhých obrobků a zároveň slouží jako koncové dorazy.

          Bezpečnost práce na spodních svislých frézkách 

Zdroje

 

• JANÁK, Karel. KRÁL, Pavel. ROUSEK, Miroslav. Výrobní zařízení pro UO Truhlář: stroje a zařízení pro zpracování dřeva. Vyd. 1. Praha: Informatorium, 2007. ISBN 978-80-7333-057-6. s . 140 – 144.
• JANÍČEK, František. Strojnictví: stroje a zařízení pro zpracování dřeva. Vyd. 1. Sobotáles, 1996. ISBN 80-859-2018-2. s . 206 – 212.

Obrázky

• Obr. 1-13: použity se souhlasem firmy DOBRÉ STROJE, Dobré Stroje s.r.o.. Dřevoobráběcí stroje a nástroje pro řemeslníky[online]. [cit. 29.3.2014]. Dostupný na WWW: http://www.dobrestroje.cz/

 

 

Přílohy

Testy