MECHANIKA DÝCHÁNÍ

Dýchání probíhá pomocí dýchacích pohybů – vdechu a výdechu. Bránice a mezižeberní svaly - při vdechu klesá bránice dolů a mezižeberní svaly zvětšují hrudník. Je to aktivní pohyb, plíce se rozpínají a nasávají vzduch. Při výdechu se bránice uvolní, plíce se smršťují a vzduch je vypuzován z těla, jde o pasivní pohyb. Dechová frekvence udává počet vdechů za jednu minutu v klidu. Dechový objem udává objem vzduchu, který se vymění při každém vdechu a výdechu. Při klidovém dýchání je to asi 0,5 l. Minutový dechový objem je asi 8 l vzduchu.

Vitální kapacita plic

• Je množství vzduchu, které vydechneme po maximálním možném nádechu.

• Jeho hodnota je závislá na věku, pohlaví, trénovanosti. Běžná hodnota je okolo 4 l vzduchu, může být až 6 l.

• V plicích zůstává vzduch, který není možné vydechnout – reziduální plicní objem (0,5 l).

Obr. 1: Měření vitální kapacity plic

 

PŘEVOD DÝCHACÍCH PLYNŮ

Převod dýchacích plynů mezi krví a vzduchem se děje za pomoci prosakování (difuzí) kyslíku a oxidu uhličitého, které se odehrává v plicních sklípcích.

Na výměně dýchacích plynů se podílí plicní tkáň a malý krevní oběh, označovaný také jako oběh plicní.

Plicní krevní oběh začíná plicnicí. Plicnice vystupuje z pravé srdeční komory a větví se na pravou a levou plicní tepnu. Pravá tepna vstupuje do pravé plíce, tepna levá do levé. Za plicními sklípky se sbíhají dvě levé a dvě pravé plicní žíly. Plicními žilami je přiváděna okysličená krev do levé srdeční předsíně.

Zdroje

• DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
• FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
• KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.
• KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.
• MERKUNOVÁ, Alena a Miroslav Orel. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, 304 s. ISBN 978-80-247-1521-6.
• PĚGŘÍM, Raromír a Antonín VALACHOVIČ. Anatomie a fyziologie člověka – učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 516 s. ISBN 08-032-69.

Obrázky

• Obr. 1: Autor neznámý. Spirometrie. SZS Šumperk. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.szssumperk.cz/SOC/fun-%20spirometrie.html
• Obr. 2: Autor neznámý. Bránice. Medixa. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://cs.medixa.org/nemoci/branice
• Obr. 3: Autor neznámý. Internal intercostal muscles. Wikipedia: The free encyclopedia. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: Internal intercostal muscles. Wikipedia. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Internal_intercostal_muscles
• Obr. 4: Autor neznámý. Dýchací soustava. Lidské tělo. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://lidsketelo.webnode.cz/dychaci-soustava/