Geologický průzkum

Před započetím vlastních zemních prací a zakládání staveb musí být proveden geologický průzkum, kterým se zjišťují základové podmínky a vhodnost lokality k umístění zamýšlené výstavby. Pro provedení průzkumných prací musí mít zpracovatelé průzkumu potřebné podklady jako je předběžná situace stavby, údaje o druhu budoucí konstrukce, předpokládaný způsob založení stavby, zatížení základové zeminy stavbou, popřípadě další údaje.

Geologickým průzkumem se zjišťují:

•    druhy a vlastnosti základových půd, mocnost jednotlivých vrstev,
•    úroveň hladiny podzemní vody a její chemické poměry, přítok vody do stavební jámy, směr proudění podzemní vody,
•    dovolené namáhání podloží, které je závislé na únosnosti zeminy a na přípustném sedání stavby,
•    těžitelnost zeminy,
•    chování zeminy ve stěnách stavební jámy,
•    vliv nově zakládané stavby na okolní budovy aj.

Druh geologického průzkumu se volí podle složitosti geologických a hydrogeologických podzákladových poměrů dané lokality, ve které se bude provádět stavba, dále na druhu a rozsahu budoucí stavby.

Druhy geologických průzkumů:

•    předběžný průzkum
•    podrobný průzkum
•    průzkum během stavby
•    hydrogeologický průzkum

Předběžný průzkum – slouží k posouzení vhodnosti daného staveniště pro navrhovanou konstrukci. Sestává ze studia geologických map a vyhodnocování výsledků předešlých průzkumů u sousedních objektů popřípadě prohlídka staveniště (např. sledování trhlin na stávajících budovách, ze kterých lze usoudit na sedání budovy) a předběžná sondáž, pro určení vlastností zemin.
Podrobný průzkum – zpřesňuje předběžný průzkum tak, aby se získal přesný obraz geologických poměrů a vlastností základové půdy. Provádí se pomocí sond.
Průzkum během stavby – provádí se u rozsáhlých staveb, u kterých je potřeba ověřit výsledky podrobného průzkumu, popřípadě narazí-li se při zemních pracích na nějaké závažné problémy, nebo se při zemních pracích narazí na jinou zeminu, než která byla zjištěna v podrobném průzkum.
Hydrogeologický průzkum -  zjišťuje hladinu podzemní vody, která by mohla přijít do styku se stavebními konstrukcemi. Stanovuje se její vydatnost, kolísání její výškové úrovně, její chemické složení, možnost agresivního působení na základové konstrukce aj. Vzorky se odebírají minimálně ze tří míst a odesílají k laboratornímu vyšetření.

Provádění geologického průzkumu

Průzkum se provádí pomocí kopaných nebo vrtaných sond většinou za použití moderní geologické techniky. Druh sond se volí podle druhy a účelu stavby, rozlohy stavby, geologických poměrů, popřípadě dle možností technického vybavení firmy. Sondy musí být provedeny do takové hloubky, aby prošly všemi geologickými vrstvami, na které bude působit zatížení stavbou. Hloubka sond bývá dvojnásobek až pětinásobek šířky základu. Vzdálenost sond bývá v rozmezí 20 až 50 m, v závislosti na členitosti terénu a druhu stavby. Mění-li se podloží nebo ve složitějších případech, vzdálenost sond se zmenšuje. Vzorky se po označení ukládají do vzorkovnic a okamžitě po odběru musí být chráněny před účinky vnějších vlivů (mráz, déšť, vysoké teploty).  Výsledkem sondování jsou geologické profily sond (měly být alespoň dva geologické profily), které poskytují dostatečný obraz o poměrech v podloží stavby do potřebné hloubky a technická zpráva, ve které jsou uvedeny významné vlastnosti základové zeminy, které se ověřují laboratorními zkouškami - pevnost, stlačitelnost, zatřídění hornin apod. Dále zde jsou uvedeny veškeré důležité okolnosti, které by mohly ovlivnit návrh a provedení stavby např. nutnost pažení stavební jámy. V technické zprávě je dále uvedeno hodnocení staveniště, návrhy, jak založit budoucí stavbu, postupy prací aj. Součástí zprávy jsou protokoly měření prováděných zkoušek, grafy geologických profilů.

Druhy sond
Kopané sondy -  provádějí se u menších staveb o rozměru 1,2 x 1,8 m jako stupňovitá jáma se stupni po 0,6 m, hloubka závisí na výšce hladiny podzemní vody. Umožňují prohlídku zeminy a mohou se z nich snadněji odebírat neporušené vzorky.

                                   Kopané sondy

Obr. 1: Řezy kopanou sondou

Obr. 2: Příklad geologického profilu kopané sondy

Obr. 3: Vzorky geologického profilu

Vrtané sondy - se provádí vrtnou soupravou tzv. jádrovými vrty o průměru 150 - 300 mm. Vyvrtané vzorky se označí a uloží do speciálních boxů. V nesoudržných zeminách musí být vrty zajištěny ocelovými výpažnicemi.

Obr. 4: Vrtaná sonda

Na základě zjištěných výsledků geologického průzkumu jsou horniny, zeminy zatříděny do dané třídy, posouzena vhodnost staveniště, zvolí se způsob zakládání (návrh hloubky založení a způsob založení) a provádění zemních prací.

 

Dílčí lekce

Zdroje

• HÁJEK, Václav a kol. Pozemní stavitelství I. Praha: Sobotáles, 2001. ISBN 80-85920-81-6.
• MACEKOVÁ, Věra. Pozemní stavitelství II. – Zakládání staveb, Hydroizolace spodní stavby. Brno: FAST, 2006. studijní opory.
• PENDL, Karel a kol. Příručka pro zedníky. Praha: Sobotáles, 1999.
• TIBITANZL, Otomar. Stavební technologie I. Pro SOU obor Zedník. Praha: Sobotáles, 2005. ISBN: 978-80-86817-09-5.

Obrázky:

• Obr. 1, 2: HÁJEK, Václav a kol. Pozemní stavitelství I. Praha: Sobotáles, 2001. ISBN 80-85920-81-6.
• Obr. 3: AUTOR NEUVEDEN. Vrtné práce a penetrační sondy. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.artepgeo.cz/sluzby/.
• Obr. 4:  MACEKOVÁ, Věra. Pozemní stavitelství II. – Zakládání staveb, Hydroizolace spodní stavby. Brno: FAST. 2006, studijní opory.

 

 

Testy