Polohové vytyčení stavby
Polohovým vytýčením stavby rozumíme vytýčení rozměrů a tvaru budoucí budovy ve směru vodorovném. Prostorové vytyčení stavby se provádí, jak bylo uvedeno v předešlé kapitole, podle vytyčovacích výkresů v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením. Vytyčovací výkres obsahuje všechny potřebné údaje pro vytyčení prostorové polohy objektu a jeho rozměru a tvaru. Vytyčení každého objektu se skládá z řady jednoduchých úloh, při kterých se vytyčují body, přímky, úsečky a úhly. Polohu jednotlivých bodů stavebního objektu vytyčujeme různými metodami. Hlavní používaná metoda je metoda polárních pravoúhlých souřadnic.
Obr. 1: Příklad polohového vytyčení stavby
U polohového vytýčení menších staveb lze pravý úhel vytyčit pomocí:
- Vytyčovacího hranolu (dvojitého pentagonu) – při pravém úhlu se v průzoru pentagonu objeví všechny tři výtyčky svisle nad sebou.
Obr. 2: Schéma vytyčovacího hranolu
- Pomocí úhlového zrcátka – skládá se z tělesa s držákem, na kterém je zavěšena olovnice. Olovnice musí přesně směřovat na vytyčovaný bod. Uvnitř tělesa leží proti sobě dvě zrcátka a dvě okénka pod úhlem 45°. Pravý uhel se zaměří pomocí tří výtyček. Pokud dosáhneme krytí zrcadlového obrazu jedné výtyčky s druhou viditelnou v okénku, získali jsme pravý úhel.
Obr. 3: Schéma vytyčení pomocí úhlového zrcátka
- Pomocí pythagorejských čísel – pomocí pásma vytvoříme pravoúhlý trojúhelník s díly 3, 4, 5 (další varianty: 5, 12, 13 nebo 8, 15, 17) nebo jejich násobky.
Obr. 4, 5: Schéma vytyčení pomocí pythagorejských čísel
- Pomocí rovnoramenného trojúhelníka, který je zhotoven z prken nebo ho lze vytvořit pomocí pásma. Používá se u staveb menších rozměrů např. garáže.
Obr. 6: Schéma vytyčení pomocí rovnoramenného trojúhelníka
K vytyčení polohopisu stavby potřebujeme:
- teodoli,t
- pásmo, nivelační lať, výtyčky, olovnici, měřičské hřeby, dvojitý pentagon,
- kolíky, kladivo, provaz, stavební dřevo, hřebíky,pila, barva, ochranné tyče atd.,
- v poslední době se k vytyčení využívá totální stanice nebo systém GPS.
Zdroje
- HÁJEK, Václav a kol. Pozemní stavitelství I. Praha: Sobotáles, 2001. ISBN 80-85920-81-6.
- PODLENA, Václav. Zednické práce. Technologie 2. a 3. ročník. Praha: Parta s. r. o., 2003. ISBN 80-7320-018-X.
- TIBITANZL, Otomar., František KODL. Stavební technologie II pro 2. ročník SOU. Praha: SNTL, 1985.
Obrázky:
- Obr. 1, 2, 3, 4, 5, 6 PODLENA, Václav. Zednické práce. Technologie 2. a 3. ročník. Praha: Parta s. r. o., 2003. ISBN 80-7320-018-X.
- Obr. 7: AUTOR NEUVEDEN. Vyměřování v terénu [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.ekotechnika.cz/dvojity-pentagon-v-kozenem-pouzdru?kat=vymerovani-v-terenu.
- Obr. 8: AUTOR NEUVEDEN. Úhlové zrcátko [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://geodezie-duchcov.blog.cz/galerie/pristroje-konce-19-stoleti-a-20-stoleti-popis/obrazek/27173298.
- Obr. 9: AUTOR NEUVEDEN. [online]. [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pythagoras.
Víte, že ...
Název pythagorejská čísla nebo trojice je odvozen od Pythagorovy věty, která uvádí podobný vztah pro strany pravoúhlého trujúhelníka? Nejznámější příklad pythagorejské trojice jsou čísla 3, 4 a 5.
Pythagoras ze Samu byl řecky filozof, matematik, astronom, jehož věta – Pythagorova věta – je jednou z nejslavnějších na světě.
Obr. 9: Pythagoras ze Samu
Zamysli se
Nad významen Pythagorase ze Samu pro matematiku a další přírodní vědy a zopakujte si, jak zní Pythagorova věta. Vhodné i pro žáky ZŠ.