TENKÉ STŘEVO (intestinum tenue)
Tenké střevo je nejdelší oddíl trávicí trubice. V živém těle dosahuje délky 3 - 5 m a šířka činí 3,5 cm. Jeho uložení v dutině břišní je vyřešeno vytvořením četných kliček, i tak tenké střevo zaujímá velkou část této dutiny. V této části trávicí trubice dochází k enzymatickému štěpení potravy na jednoduché. Tenké střevo se rozděluje na duodenum, jejunim a ileum.
Dvanáctník je nejkratší úsek, dlouhý asi 25-30 cm. Má tvar podkovy, v níž je uložena hlava slinivky břišní. Ústí zde vývody žlučových cest a Vaterské papily. Lačník navazuje na dvanáctník a tvoří 2/3 tenkého střeva. Probíhá zde intenzivní trávení a vstřebávání živin. Kyčelník je přímým pokračováním lačníku, na jeho konci před ústím do tlustého střeva je chlopeň, která odděluje průchod tenkého střeva od tlustého střeva.
Stavba stěny tenkého střeva
- Sliznice je v podobě příčných řas a dále vybíhá v prstovité výběžky – klky. Uvnitř každého klku je bohatá síť krevních vlásečnic a začátek mízní cévy. Buňky na povrchu klků jsou opatřeny mikroklky, takže se celková plocha tenkého střeva zvětšuje na cca 40 m2. Podslizniční vazivo obsahuje hustou pleteň krevních a mízních cév s nervovými pleteněmi. Svalovina je uspořádána do dvou vrstev a stahy umožňuje pohyby sloužící k promíchávání obsahu střeva.
Obr. 1: Sliznice tenkého sřeva
Funkce tenkého střeva
- Částečně natrávený chymus se v tenkém střevě promíchává se střevní šťávou, následné vstřebávání jednotlivých látek je závislé na přítomnosti transportních mechanismů lokalizovaných v membráně střevních buněk a také na střevní motilitě. Cukry se začínají štěpit v ústech alfa amylázou, dále v žaludku a nakonec ve střevě na disacharidy, následně pak působením enzymů na monosacharidy, sacharózu, maltózu a laktózu. Bílkoviny se štěpí v žaludku pomocí HCl a pepsinu na peptidy.
Zdroje
- DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
- FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
- KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.
- KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.
- MERKUNOVÁ, Alena a Miroslav Orel. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, 304 s. ISBN 978-80-247-1521-6.
Obrázky
- Obr. 1: Autor neznámý. Tenké střevo (preparát). Wikiskripta. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z:http://www.wikiskripta.eu/index.php/Tenk%C3%A9_st%C5%99evo_(prepar%C3%A1t)
- Obr. 2: Autor neznámý. Debelo crevo. Kucní lekar. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://kucnilekar.com/debelo-crevo/
- Obr. 3: Autor neznámý. Vstřebávání. Trávicí soustava člověka. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z:http://eamos.pf.jcu.cz/amos/demo/modules/low/kurz_text.php?id_kap=3&kod_kurzu=demo_25193
- Obr. 4: Autor neznámý. Duodenum. Gastrolab. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://www.kolumbus.fi/hans/gastrolab/e008.htm
- Obr.5: Autor neznámý. Jejunum. Wikipedia: The free encyclopedia. [online]. 29.11.2014 [cit. 2014-11-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Jejunum
Obrázek
Obr. 2: Tenké střevo v dutině břišní
Obrázek
Obr. 3: Střevní klk
Obrázek
Obr. 4: Sliznice duodena (dvanáctníku)
Doplňující učivo
Duodenum - dvanáctník
Jejunum - lačník
Ileum - kyčelník
Obr. 5: Uložení jednotlivých částí tenkého střeva
Zajímavost
Lačník (jejunum) - odhaduje se, že jejunum bylo pojménováno lačník z důvodů nepřítomnosti jakékoliv natráveniniy při pitvách.
Kontrolní otázka
Tenké střevo
Kolik částí má tenké střevo?
K jakým procesům dochází v tenkém střevě?
Jak dlouhé je tenké střevo?
Je důležitější tenké či tlusté střevo?
