Funkce a dělení příček

Příčky jsou svislé nenosné konstrukce, jejichž účelem je rozdělovat vnitřní prostory budovy na místnosti nebo ucelené části. Nejsou na ně kladeny zvláštní požadavky z hlediska únosnosti (musejí však unést samy sebe a popřípadě tíhu zařizovacích předmětů). Mají také chránit místnosti před pronikáním hluku, kdy této vlastnosti příček (přenášet zvuk v zeslabené míře) říkáme neprůzvučnost. Protože u příček jde o zábranu šíření zvuku šířeného vzduchem, mluví se o vzduchové neprůzvučnosti a vyjadřuje se stupněm vzduchové neprůzvučnosti R v decibelech Db.

Požadavky na příčky

• Ochrana proti šíření zvuku (akustické požadavky): Jeden z nejvýznamnějších požadavků na příčky je ochrana proti šíření hluku. 

 Přenos akustické energie - zvuk se šíří do prostoru přímým a nepřímým přenosem.

 

Obr. 1:  Šíření zvuku příčkou

1 – přímý přenos, 2 – nepřímo bočními stěnami do chráněného prostoru, 3 – nepřímo z bočních stěn do příčky a odtud do chráněného prostoru, 4 – nepřímo z příčky do bočních stěn a odtud do chráněného prostoru

 

• Tepelně-izolační požadavky u příček, které oddělují vytápěné prostory od nevytápěných (příčky z lehčeného betonu většinou vyhovují, problémy jsou zpravidla s klasickými zděnými příčkami, které je nutno dodatečně zateplovat).

• Požární požadavky zaručují, že příčka odolá a zabrání šíření požáru min. 15 minut (splněno, pokud použijeme materiály zařazené do skupiny požární ochrany A nebo B).

• Statické požadavky závisí na způsobu kotvení (u běžných příček vyhovuje). Pouze u příček vyšších než 3 m je třeba statického posouzení.

Rozdělení příček

Z hlediska statického působení:

• podepřené – např. stropní konstrukcí, betonovou mazaninou,

• zavěšené – např. na strop, méně častý typ,

• visuté – ukotvené a nesené okolními nosnými stěnami,

• kombinované – kombinace předchozích způsobů.

Z hlediska připojení k nosné konstrukci:

• pevné – většinou těžké příčky, vyzdívané nebo montované do hrubé stavby,

• lehké přemístitelné – z lehkých dílců a osazované na podlahy v dokončené stavbě,

• pohyblivé – po vymezené vodicí dráze (např. harmonikové příčky).

Podle technologie výroby a montáže:

• zděné z cihel, příčkovek a tvárnic,

• celistvé (monolitické),

• montované

  • z plošných panelů (železobeton),

  • lehké montované příčky (sádrokarton, OSB a cetris desky).

Z hlediska akustiky:

• jednoduché – jednovrstvé nebo vrstvené,

• dvojité – se vzduchovou mezerou, s izolací pohlcující vzduch,

• kombinované – složené z jednoduché tuhé základní stěny a z akustické předstěny (na jedné nebo na obou stranách).

 

Obr. 2:  Způsob zatížení stropní konstrukce příčkou

 a) příčka podepřená po celé délce, b) visutá příčka, c) příčka částečně visutá

 

Z hlediska použitého materiálu:

• cihelné,

• betonové,

• tvárnicové,

• dřevěné,

• skleněné,

• sádrové,

• z izolačních desek.

Zdroje

• TIBITANZL, Otomar, Karel PETRÁK a František KODL. Stavební technologie II pro 2. ročník středních odborných učilišť, učební obor zedník. 3., upravené vyd. Praha: Sobotáles, 1993, 167 s. ISBN 80-901-5705-X. 
• TIBITANZL, Otomar, František KODL a František KODL. Stavební technologie I: pro 1. ročník SOU učebního oboru zedník. Vyd. 5., upr., v Sobotáles vyd. 2. Praha: Sobotáles, 1997, 134 s. ISBN 80-859-2034-4. 

Obrázky:

• Obr. 1: Autor neznámý. Šíření zvuku příčkou  TIBITANZL, Otomar, Karel PETRÁK a František KODL. Stavební technologie II pro 2. ročník středních odborných učilišť, učební obor zedník. 3., upravené vyd. Praha: Sobotáles, 1993, 167 s. ISBN 80-901-5705-X.
• Obr. 2: Autor neznámý. Způsob zatížení stropní konstrukce příčkou TIBITANZL, Otomar, Karel PETRÁK a František KODL. Stavební technologie II pro 2. ročník středních odborných učilišť, učební obor zedník. 3., upravené vyd. Praha: Sobotáles, 1993, 167 s. ISBN 80-901-5705-X.
• Obr. 3: Autor neznámý. Příčka [online]. [cit. 2014-11-27]. Dostupné z www: http://www.markus.cz/pricky-obrazek-1.html.