Dřevěný strop trámový

Dřevěné trámové stropy se používají na rozpony kolem 5 až 6 m. Hlavními nosnými prvky těchto stropů jsou stropní trámy (stropnice) osově vzdálené obvykle v rozmezí 900 až 1 200 mm. U novějších typů těchto konstrukcí je používáno menších profilů, proto se vzdálenosti volí menší. Stropnice jsou uloženy do kapes ve zdivu popřípadě na dřevěný nebo ocelový průvlak. Délka uložení na nosnou stěnu je 150 až 200 mm. Zhlaví trámů je nejlépe ošetřit biocidními prostředky, aby nepodléhala degradaci biologických činitelů a uložit na nesavé, popřípadě naimpregnované podklady, aby se zabránilo vzlínání vlhkosti ze zdiva. Mezi zhlavím trámu a stěnou je třeba nechat mezeru alespoň 50 mm pro odvětrání. Krajní trám je vzdálen min. 50 mm od zdiva, aby z něho nepřijímal vlhkost. Na stropní trámy se nejčastěji používalo smrkové, jedlové a modřínové dřevo. Ve starších budovách se, pokud šlo o malé rozpětí a velké zatížení stropu, používaly i dubové trámy.

Obr. 1: Uložení trámu na nosné konstrukci: 1 – trám, 2 – vzduchová mezera 30 – 50 mm, 3 – impregnovaný podkladek, 4 – izolace proti vlhkosti, 5- naimpregnované zhlaví trámu

Šířka trámů se obvykle volí v rozmezí 80 až 200 mm, výška 120 až 300 mm v závislosti na zatížení a rozpětí stropu. Výška profilu trámu se vypočítá přibližně podle empirického vztahu h = 0,02 x l + 160 (až 200 mm), šířka trámu b = 2/3 až 3/4 h, kde l je rozpětí. U velkých rozpětí a namáhání je možné spřáhnout dva i více průřezů na výšku prostřednictvím svorníků a hmoždíků.

Pro zajištění prostorové tuhosti objektu a zvýšení stability nosných zdí se některé stropnice stropu kotví k nosné zdi ocelovými kotvami (trámové kleště – táhlo s okem a se závlačí), které se připevňují na zhlaví trámu a jsou zakotveny do zdi. Trámové kleště se osazovaly obvykle u krajních stropnic, v místech meziokenních pilířů a ve vzdálenosti max. 3 – 4 m. Zhlaví trámů s trámovými kleštěmi bylo velmi rizikovým místem stropu – dochází ke kondenzaci páry na kovových kleštích, která způsobuje jejich korozi a zvýšení vlhkosti kolem zhlaví trámu, což aktivuje vznik hniloby a výskyt dřevokazných hub a hmyzu. Naopak dodatkovou tepelnou izolací vloženou před čelo trámu je možné zabránit kondenzaci vodní páry.

Obr. 2: Zakotvení trámů do zdi pomocí trámových kleští

Komínová výměna u trámových stropů

Boční povrch stropních trámů musí být, z hlediska požární bezpečnosti, vzdálen od vnitřního líce komínového průduchu nejméně 30 cm a trámy nesmí zasahovat do zdiva komínů. Nelze-li tuto podmínku dodržet, je nutné nosník směřující do komínového zdiva osadit na výměnu, která přenáší zatížení trámů do sousedních nosníků nebo lze tyto trámy uložit na ocelovou konzolu. Trámy probíhající podél zdiva (včetně komínového zdiva s komínovými nebo ventilačními průduchy apod.) musí být od jeho omítnutého nebo vyspárovaného povrchu líce vzdálené nejméně 5 cm.

Obr. 3: Komínová výměna

Rozdělení trámových stropů

Rozeznáváme tyto typy trámových stropů:

• trámové stropy s viditelnými trámy (stropy spalné),

• trámové stropy s viditelnými trámy se záklopem a násypem (stropy spalné),

• kazetový strop (stropy spalné),

• trámové stropy s rovným podhledem a násypem (smíšená konstrukce polospalná),

• trámové stropy se zapuštěným záklopem (stropy polospalné),

• trámové stropy s rákosníky (stropy polospalné).

Trámové stropy s viditelnými trámy

Tento strop je tvořen nosnými trámy, záklopem z prken nebo fošen pokládaných na sraz nebo na polodrážku. Stropnice se ukládají ve vzdálenosti 0,9 m až 1,0 m do kapes ve zdivu. Tyto stropy jsou vhodné pro rozpony kolem 4 m. Můžeme se s nimi setkat ve staré zástavbě, u starších hospodářských staveb - sýpky, skladiště, při rekonstrukcí chalup a chat.

Obr. 4: Trámový strop s viditelnými trámy: 1 - trám, 2 - záklop, 3 – lišta

Obr. 5: Jednoduchý trámový strop s viditelnými trámy: 1 – průvlak, 2 – sedlo, 3 – svorník, 4 – hmoždík, 5 – pásek, 6 - sloupek

Trámové stropy s viditelnými trámy se záklopem a násypem

Tento strop je podobný předcházejícímu typu stropu, má však na záklopu proveden násyp ve vrstvě min. 80 mm tlusté. Na násypu je umístěna prkenná podlaha, která je připevněná na polštářích. K zajištění těsnosti záklopu proti propadávání násypu se provádí záklop lištový nebo překládaný. Na násyp se používala škvára popřípadě v současnosti pórobetonová drť nebo různé druhy lehkého kameniva (např. Liapor). Tento strop má také lepší protipožární a akustické vlastnosti. Používal se u nižších obytných staveb.

Obr. 6: Strop s viditelnými trámy se záklopem a násypem: 1 – trám, 2 – záklop, 3 – lišta, 4 – násyp, 5 – polštář, 6 – hrubá podlaha, 7 – čistá podlaha

Kazetové stropy

Jedná se o alternativu trámového stropu s viditelnými trámy, kde jsou kolmo k nosným trámům uloženy výměny (falešné trámy), které v podhledu vytvářejí čtvercové nebo obdélníkové kazety. Výměny nemají nosnou funkci, většinou jsou zhotoveny z prken.

Obr. 7: Příklad kazetového stropu

Obr. 8: Půdorys kazetového stropu

Trámové stropy s rovným podhledem a násypem

Jedná se o polospalný strop, který je pro zvýšení odolnosti vůči ohni opatřen při horním líci záklopem s násypem z nespalného materiálu ve vrstvě tlusté min. 80 mm. Do násypu se kolmo na směr trámů umísťovaly polštáře ve vzdálenosti 0,6 až 0,8 m a na ně se přibíjela dřevěná podlaha. Průřezy polštářů byly 50x100 až 80x120 mm. Dolní líc trámů chránilo podbití z prken tlustých 13 mm s rákosovými rohožemi nebo drátěným pletivem a omítkou. Nevýhodou těchto stropů byla velká konstrukční tloušťka. Tyto stropy se používaly při výstavbě bytových domů od 19. století.

Obr. 9: Trámový strop s omítnutým podhledem a násypem: 1 – trám, 2 záklop, 3 lišta, 4 - násyp, 5 – polštář, 6 – hrubá podlaha, 7 – čistá podlaha, 8 – podbití, 9 – rákosová omítka

Trámové stropy se zapuštěným záklopem

Tyto stropy odstraňují částečně nedostatek předešlého typu stropů. Je snížená jeho celková tloušťka o výšku polštáře, tj, o 80 až 100 mm a tloušťku záklopu. Záklop je umístěn mezi stropní trámy na latě 30 x 50 mm a polštáře jsou kladeny rovnoběžně s trámy ve vzdálenosti od trámu 80 mm. Tyto stropy se používaly pro rozpony až 6m. Byly běžné při výstavbě rodinných domů.

Obr. 10: Trámový strop se zapuštěnými trámy: 1 – lišta, 2 – záklop

Trámové stropy s rákosníky

Jedná se o typ trámového stropu, ve kterém byla konstrukce podhledu oddělena od vlastní nosné konstrukce. Používaly se u stropu, kdy podhledy byly zdobeny štukovou výzdobou, která by mohla být průhybem stropní konstrukce poškozena. Nosná konstrukce podhledu byla provedena na samostatných trámech tzv. rákosnících, které byly umístěny ve vzdálenosti 50 mm od vlastních nosných trámů, aby se průhyb od stropnic nepřenášel do podhledu. Oddělenou konstrukcí podhledu se zlepšily akustické vlastnosti stropu, větší je však spotřeba dřeva, jsou nutné v nosné stěně, což oslabuje její únosnost. Další nevýhodou tohoto stropu je také větší tloušťka.

Obr. 11: Trámový strop s rákosníky: 1 – rákosník

Obr. 12: Trámový strop s rákosníky

Novodobé konstrukce dřevěných trámových stropů

V současné době se můžeme setkat s novodobými stropy s viditelnými dřevěnými trámy, které splňují estetické požadavky architektů. Konstrukčně mohou být řešeny buď nepravými trámy v pohledu stropní konstrukce jiného typu, nebo jsou to trámové konstrukce zohledňující novodobé technologie a požadavky např. lepené trámové nosníky. Novodobé konstrukce stropu mohou být také provedeny s rovným protipožárním podhledem ze sádrokartonu. Při rekonstrukcích lze u trámových stropů nahradit násyp keramickými tvarovkami a podhled provést ze sádrokartonových desek. Vzdálenost trámů se řídí velikostí tvarovek, bývá 0,5 až 0,75 m (obr. 13,14).

Obr. 13: Novodobý trámový strop s keramickou vložkou

Obr. 14: Novodobá úprava trámového stropu

Kombinovaný trámový strop

Nosným prvkem tohoto stropu jsou ocelové válcované nosníky ve tvaru I a U, do kterých jsou uloženy dřevěné trámy. Ocelové profily mají osovou vzdálenost 3 až 4 metry. Délka uložení ocelových nosníků na nosných podporách je 250 mm, jejich záhlaví se (na rozdíl od dřevěných stropnic) mohou zazdít. Čela stropnic se zaklínkují do I profilu. Výhodou těchto stropů je značná únosnost a použití na větší rozpětí ve srovnání s klasickým trámovým stropem.

Obr.15: Trámový strop s ocelovými nosníky tvaru I

Zdroje

• DOSEDĚL, Antonín a kol. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročník SOU. Praha: Sobotáles, 1998. ISBN 80-85920-51-4.
• HÁJEK, Petr a kol. Pozemní stavitelství II. pro 2. ročník SPŠ stavebních. Praha: Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-22-4.
• INDRÁK, Jaroslav. Dřevěné stropy – rozdělení, navrhování, konstrukce [online]. [cit. 2014-07-06]. Dostupný na WWW: http://uvp3d.cz/dum/?page_id=2365.
• TIBITANZL, Otomar, František KODL. Stavební technologie II pro 2. ročník SOU. Praha: SNTL, 1985.
• AUTOR NEUVEDEN. Dřevěné stropy [online]. [cit. 2014-07-05]. Dostupný na WWW: http://2011.xf.cz/materialy/SJC/SJC2_drevene.pdf.
• AUTOR NEUVEDEN. Dřevěné stropní konstrukce [online]. [cit. 2014-07-06]. Dostupný na WWW: http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/drevene-stropni-konstrukce.

Obrázky:

• Obr. 1, 2, 4 - 12: HÁJEK, Petr a kol. Pozemní stavitelství II. pro 2. ročník SPŠ stavebních. Praha: Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-22-4.
• Obr. 3: Pokud není uvedeno jinak, obrázky jsou z archívu autora.
• Obr. 13, 14: AUTOR NEUVEDEN. Dřevěné stropy [online]. [cit. 2014-07-05]. Dostupný na WWW: http://2011.xf.cz/materialy/SJC/SJC2_drevene.pdf.
• Obr. 15: INDRÁK, Jaroslav. Dřevěné stropy – rozdělení, navrhování, konstrukce [online]. [cit. 2014-07-06]. Dostupný na WWW: http://uvp3d.cz/dum/?page_id=2365.
• Obr. 16: PUPIK Libor. Sypané konstrukce – tepelná a zvuková izolace z keramického kameniva Liapor do podlah a stropů [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/liapor-tepelna-a-zvukova-izolace-z-keramickeho-kam/.

Testy