Fošnové stropy

Fošnové a povalové stropy

Fošnové stropy patří mezi dřevěné stropy. Oproti trámovým stropům mají menší spotřebu dřeva (asi o 30 – 40 %). Tyto stropy jsou vhodné pro rozpon do 5 m. Nosnými prvky jsou stropnice tvořené fošnami, které jsou rozepřeny ve vzdálenosti 1,2 – 1,5 m křížovými rozpěrami z latí nebo prken. Tyto rozpěry zabraňují vybočení fošen ze svislé roviny. Rozměry fošen bývají 60 - 80 x 200 – 280 mm, jejich osová vzdálenost je 400 až 600 mm. Na stropnice je shora přitlučen záklop z prken nebo v současnosti z OSB desek nebo jiných plošných prvků a proveden zásyp a konstrukce podlahy. V některých případech nemají fošnové stropy klasický zásyp a tím vykazují horší akustické vlastnosti – menší plošná hmotnost. Zlepšení akustických vlastností fošnových stropů lze dosáhnout zatěžovací vrstvou s plovoucí podlahou. Podhled fošnového stropu může být proveden klasicky podbitím z prken a omítnutím nebo v současnosti dřevocementovými, sádrokartonovými nebo sádrovláknitými deskami. Mohou být použity i zavěšené podhledy. Klasické fošnové stropy se používaly k výstavbě nižších staveb, většinou rodinných domků.

Novodobé fošnové stropy jsou většinou tvořeny nosnými prvky z lepeného lamelového dřeva a používají se při stavbě dřevostaveb rodinných domů nebo i více podlažních budov. Tyto prvky mají větší únosnost, a proto se tloušťka stropní konstrukce snižuje a nevznikají trhliny, které jinak narušují vzhled interiéru. Vzduchová neprůzvučnost se u těchto stropů zajišťuje vložením akustické izolace z minerálních vláken a kročejová neprůzvučnost se zajistí plovoucí podlahou.

obrazek

Obr. 1: Fošnový strop: 1 – fošnová stropnice, k podbití, 3 – omítka, 4 – křížové rozpěry z prken, 5 – podlaha 6 – polštář, 7 násyp

Povalové stropy

Patří k nejstarším druhům dřevěných stropů. Používaly se na rozpon 4,5 – 6 m v jednoduchých stavbách. Jejich nevýhodou je velká spotřeba dřeva a uložení povalového stropu po celé délce stěny, což způsobuje značné zeslabení nosného zdiva. Nosnými prvky stropu jsou dřevěné povaly (jsou to většinou ze tří stran hraněné trámy, u nenáročných staveb může být použita kulatina, popřípadě povaly půlené, které se kladly oblinou nahoru), které se kladou těsně vedle sebe na sraz. Ve styčných spárách jsou vzájemně spojeny šikmo zaraženými dřevěnými klíny nebo železnými skobami. Další možností spřažení povalů je vložení pera. Takto spojené trámy fungují jako souvislá deska, která tvoří rovný podhled. Trámy jsou uloženy buď v drážce nebo na římse v nosné stěně popřípadě do ocelových nosníků profilu „U“, pokud nelze stěnu zeslabit. Při větších rozponech se povaly uprostřed podpíraly trámem nebo se ukládaly na spodní příruby ocelových „I“ nosníků.  Spodní líc povalu je bez omítky nebo je opatřen rákosovou omítkou. Na horní líc povalů se provede zásyp a konstrukce podlahy na polštářích nebo vrstva hliněné mazaniny. S tímto typem konstrukce stropu se nyní můžeme setkat při rekonstrukcích starých historických budov. Pro současné použití jsou pracné a neekonomické.

obrazek

Obr. 2: Povalový strop: 1- dřevěné povaly, 2 – ocelové skoby, 3 – násyp, 4 – konstrukce podlahy, 5 rákosová omítka

Obr. 3: Druhy uložení povalového stropu

obrazek

Obr. 4: Příklad spojů povalů v povalovém stropě: 1 - prkenná podlaha, 2 – násyp, 3 – polštáře, 4 – povaly spojené ocelovými skobami, 5 – omítka

Zdroje
  • DOSEDĚL, Antonín a kol. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročník SOU. Praha: Sobotáles, 1998. ISBN 80-85920-51-4.
  • HÁJEK, Petr a kol. Pozemní stavitelství II. pro 2. ročník SPŠ stavebních. Praha: Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-22-4.
  • TIBITANZL, Otomar, František KODL. Stavební technologie II pro 2. ročník SOU. Praha: SNTL, 1985.
  • AUTOR NEUVEDEN. Dřevěné stropy [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupný na WWW: http://2011.xf.cz/materialy/SJC/SJC2_drevene.pdf.
  • AUTOR NEUVEDEN. Dřevěné stropní konstrukce. [online]. [cit. 2014-07-18]. Dostupný na WWW: http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/drevene-stropni-konstrukce.

Obrázky:

  • Obr. 1, 2: HÁJEK, Petr a kol. Pozemní stavitelství II. pro 2. ročník SPŠ stavebních. Praha: Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-22-4.
  • Obr. 3: AUTOR NEUVEDEN. Dřevěné stropy [online]. [cit. 2014-05-18]. Dostupný na WWW: http://2011.xf.cz/materialy/SJC/SJC2_drevene.pdf.
  • Obr. 4: AUTOR NEUVEDEN. Stropy [online]. [cit. 2014-07-08]. Dostupný na WWW: http://svf.uniza.sk/kpsu/pages/jakubcik/kps1/06_stropy.pd.f
  • Obr. 5: AUTOR NEUVEDEN. Tesařské spoje dřevěných konstrukcí dle ENV 1995-1 [online]. [cit. 2014-11-09]. Dostupné z: http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/tesarske-spoje-drevenych-konstrukci-dle-env-1995-1.

 

Doplňující učivo

Základní tesařské spoje používané při konstrukci stropů, střech a jiných tesařských konstrukcí:

Obr. 5: Tesařské spoje dřevěných konstrukcí dle ENV 1995-1

Vhodné učivo i pro žáky ZŠ.