Monolitické stropy trámové

Monolitické trámové a žebrové stropy jsou velmi únosné, používají se při rozpětí větším než 3 m a při větším zatížením. Nosným prvkem je železobetonový trám, který je monoliticky spojený s deskou. Deska a trám vzájemně spolupůsobí a tvoří charakteristický průřez tvaru T, ve kterém tahová namáhání v mezipodporovém průřezu přenáší výztuž ve spodní části nosníku, a tlak je přenášen betonem v horní části nosníku desky. Trámové stropy jsou staticky výhodné, hospodárné a v porovnání s deskovými stropy mají menší plošnou hmotnost. Nevýhodou těchto stropů je pracné bednění a vyztužování a nerovný podhled.

 

     Obr. 1: Trámový strop

V závislosti na rozpětí a zatížení se navrhují rozměry a vzdálenost trámů v rozmezích od 1200 do 2400 mm - trámový strop. Je-li vzdálenost trámů od 600 do 1200 mm, pak strop nazýváme žebrový. Stropy žebírkové mají vzdálenost žebírek do 600 mm. Pro velká zatížení a rozpětí lze trámy navrhovat s náběhy. Dle podepření (uložení) rozlišujeme trámové stropy prostě podepřené nebo vetknuté a spojité. Probíhají-li trámy ve dvou (obvykle na sebe kolmých) směrech, pak tyto stropy nazýváme kazetové. Dle úpravy podhledu rozlišujeme stropy s viditelnými trámy a stropy s rovným podhledem.

Druhy trámových stropů:

• Trámový strop – jedná se o monolitický trámový strop s viditelnými trámy v jednom směru. V současnosti se tento strop používá jen pro větší zatížení a tam, kde není nutný rovný podhled (např. tovární haly, skladiště). Strop je tvořen trámy s osovou vzdáleností 1200 – 2400 mm spojenými železobetonovou deskou. Trámy jsou uložené na nosné zdivo nebo jsou vetknuty do překladů, průvlaků nebo věnců. Výška prostě uložených trámů je 1/20 rozpětí, vetknutých pak 1/25 rozpětí. Šířka trámů je asi 1/10 vzdálenosti trámů. Trámy, které jsou podporovány průvlakem, navrhujeme v sudém počtu (lichý počet polí), aby střed průvlaku nezatěžoval trám jako osamělé břemeno. Desky tohoto stropu spolupůsobí účinně s trámy jen tehdy, je-li jejich spolupůsobící tloušťka 1/10 výšky průřezu (min. však 50 mm). Deska v krajním poli je buď prostě uložena, nebo vetknutá do věnce. Výztuž trámu se skládá z podélných nosných vložek a z třmínků, které obepínají podélné vložky. Nosný trám musí mít min. 2 podélné vložky. Vzdálenost třmínků od sebe je max. ¾ výšky trámu – max. 400 mm. Při uložení trámu na zdi musí být alespoň 2 třmínky za lícem podpory.

      

   Obr. 2: Trámový strop s viditelnými trámy: 1 - trám, 2 - třmínky, 3 - výztuž trámu, 4 – deska

       

         Obr. 3: Příklad bednění trámového stropu

• Žebrový a žebírkový strop – jedná se o speciální typ trámového stopu, ve kterém trámy přecházejí v žebra o osové vzdálenosti 600 až 1200 mm nebo žebírka se vzdáleností do 600mm. Žebra jsou užší, mají šířku 60 – 120 mm a deska má tloušťku 50 – 70mm. Tyto stropy jsou většinou opatřeny rovným podhledem, který je připevněný na žebrech pomocí latí a podbití nebo se na ocelové kotvy zavěsila síť, na kterou se připevnilo pletivo jako podklad pro omítku. V současnosti se rovný podhled zhotovuje pomocí sádrokartonových desek.

            Obr. 4: Žebrový strop s podhledem

• Bedničkový strop – jedná se o žebírkový strop, ve kterém se podhled vytvoří současně s nosnou konstrukcí stropu. Podhled tvoří železobetonová deska tloušťky 30 – 45 mm monoliticky spojená s žebry stropu. Na vybetonovanou desku podhledu se kladou bednící prvky, tzv. bedničky, pomocí nichž se vytváří tvar žebříkového stropu. Bedničky se vyrábějí ze sbíjených rámů obitých prkny nebo konstrukčních desek, které zůstávají trvale součástí stropu – ztracené bednění. Tyto stropy se uplatňují i v otevřených vestibulech, lodžiích.

  

           Obr. 5: Bedničkový strop

• Kazetový strop - tento strop má vzájemně se křižující žebra (trámy), které vytvářejí kazety a jsou zakryté tenkou železobetonovou deskou. Vzdálenost žeber kazetového stropu je 500 – 1200 mm. Stropní deska se ukládá po celém obvodě a je obousměrně vyztužená. Pro vytvoření kazet se používá bednění z plastových výlisků nebo kovových forem. Tyto desky mají výhodnější statické parametry, proto je lze použit pro veliká zatížení a velké rozpony.

                                                                                                                           

             Obr. 6: Příklad kazetového stropu

• Monolitický žebrový strop se ztraceným bedněním z keramických tvarovek – keramické tvarovky vytvářejí ztracené bednění pro vytvoření železobetonové žebírkové nebo kazetové stropní konstrukce s rovným podhledem. Používají se hlavně keramické tvarovky SIMPLEX, SIPLEX - REKORD a ARMO.  Žebírka jsou vytvářena v mezerách mezi vložkami, na jejich boční stěně je vybrání, do kterého se ukládá výztuž, která zabezpečuje lepší spolupůsobení betonu a keramiky. Jednotlivá žebra jsou vyztužena jedním nebo dvěma pruty betonářské výztuže podle statického výpočtu. Osová vzdálenost žebírek závisí na druhu a velikosti použitých vložek. Spodní líc tvarovek se omítá. Tyto stropy lze použít pro zastropení půdorysu libovolného tvaru. Výhodou je snadná a rychlá betonáž bez nutnosti složité konstrukce bednění. Nutná je jen pomocná podpěrná konstrukce, na kterou jsou kladeny nasucho keramické tvarovky.

             Obr. 7: Příklady monolitických žebrových stropů se ztraceným bedněním z keramických tvarovek

 

Zdroje

• DOSEDĚL, Antonín a kol. Stavební konstrukce pro 2. a 3. ročník SOU. Praha: Sobotáles, 1998. ISBN 80-85920-51-4.
• HÁJEK, Petr a kol. Pozemní stavitelství II. pro 2. ročník SPŠ stavebních. Praha: Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-22-4.
• HÁJEK, Václav a kol. Pozemní stavitelství II. pro 2. ročník SPŠ stavebních. Praha: SNTL, 1980.
• MĚŠT’AN, Radomír. Stavba svépomocí. Praha: SNTL, 1985.
• TIBITANZL, Otomar, František KODL. Stavební technologie II pro 2. ročník SOU. Praha: SNTL, 1985.
• AUTOR NEUVEDEN. Monolitické stropy [online]. [cit. 2014-01-06]. Dostupný na WWW: http://www.estav.cz/katalog/listy/K04496.pdf.

Obrázky:

• Obr. 1: AUTOR NEUVEDEN. Monolitické stropy [online]. [cit. 2014-01-06]. Dostupný na WWW: http://www.estav.cz/katalog/listy/K04496.pdf.
• Obr. 2, 5: HÁJEK, Václav a kol. Pozemní stavitelství II. pro 2. ročník SPŠ stavebních. Praha: SNTL, 1980.
• Obr. 3, 4: MĚŠT’AN, Radomír. Stavba svépomocí. Praha: SNTL, 1985.
• Obr. 6, 7: TIBITANZL, Otomar, František KODL. Stavební technologie II pro 2. ročník SOU. Praha: SNTL, 1985.
• Obr. 8, 9:  DOSEDĚl, Antonín a kol. Čítanka výkresů ve stavebnictví. Praha: Sobotáles, 2004. ISBN 80-868117-06-7.