VRSTVY KŮŽE

Kůže je tvořena třemi vrstvami: pokožkou, škárou a podkožním vazivem.

POKOŽKA (epidermis)

• Pokožka je povrchová vrstva kůže. Kolem povrchu těla tvoří ochranný obal, který brání propuštění nepříznivých látek a vlivů do organismu. Pokožka je bezcévná, neobsahuje žádné cévy a je vyživována cévami škáry. Cévy ze škáry zásobují nejspodnější vrstvu pokožky, bazální vrstvu.

• Pokožka se skládá z mnohovrstevného dlaždicového, na povrchu rohovějícího epitelu. Můžeme říci, že buňky pokožky tvoří dlaždice naskládané na sebe v několika vrstvách. Spodní vrstva pokožky se neustále dělí a vytlačuje buňky na povrch. Na povrchu buňky rohovatí, odumírají a odlupují se. Staré buňky jsou nahrazovány z hlubších vrstev epidermis. Tímto se kůže zbavuje nečistot a očišťuje se, denně v množství asi 10 g. Zrohovatělé buňky obsahují ve vodě těžko rozpustnou bílkovinu – kreatin, která zajišťuje relativní nepropustnost kůže pro vodu. Z hlubších vrstev se doplňují i defekty vznikající v pokožce drobnými oděrkami. Zejména na dlaních a plochách nohou, ale i na jiných místech, nacházíme vysokou zrohovatělou vrstvu pokožky, což je způsobeno značným tlakem na uvedená místa.

• Hlubší vrstva buněk, která naléhá na škáru, obsahuje zrníčkovitý kožní pigment, melanin. Toto barvivo dodává kůži specifické zbarvení. Melanin se vyskytuje nejen v kůži, ale i ve vlasech a v sítnici. Čím více je v kůži pigmentu, tím je kůže tmavší. Kožní barvivo chrání buňky před nadměrným škodlivým ultrafialovým zářením. Děti by neměly být vystaveny slunečnímu záření po dlouhou dobu, jejich pokožka je světlá, velmi citlivá, a to díky tomu, že obsahuje málo melaninu. S věkem melaninu v kůži přibývá. Melanin není v kůži rozmístěn rovnoměrně, některá místa na kůži jsou i v dospělosti zcela bez pigmentu, jako např. na dlaních a chodidlech. Silně pigmentovaná je kůže na bradavkách.

• Pod pokožkou se nachází škára. Pokožka nenasedá na škáru rovně, ale za pomocí četných bradavčitých výběžků, které zapadají do škáry. V těchto výběžcích jsou umístěna hmatová, tzv. Meissnerova tělíska.

• Na dlaních rukou a chodidlech nohou, zejména na bříškách prstů vznikají viditelné rýhy, nazývané dermatoglyfy.

• Z pokožky vyrůstají vlasy, chlupy, nehty, vousy a deriváty pokožky, které vznikají ze škáry.

ŠKÁRA (corium, dermis)

• Pevná, pružná a vazivová část kůže se nazývá škára. Její tloušťka se pohybuje od 0,5 do 2,5 mm. Mezi vazivovými buňky probíhají v různých směrech četná vazivová a elastická vlákna. Tato vlákna zajišťují nejen pevnost a pružnost, ale také tažnost kůže. Mezi nimi se nachází i buňky tukové. Elastickým vazivem prostupuje množství krevních, lymfatických cév a nervových vláken.

• Krevní cévy slouží jako zásobárna krve. Podílí se na výdeji tepla z organismu. Pokud dojde v prostředí ke zvýšení teploty, nebo člověk vykonává fyzicky náročnou prácí, kožní vlásečnice se rozšíří (vazodilatace), kůže zčervená a teplo je vyzařováno do okolí. Naopak pokud dojde k ochlazení, člověku je zima, kožní vlásečnice se smrští (vazokonstrikce) a teplo je v těle zadržováno.

• Již v podkapitole pokožka bylo uvedeno, že hranice mezi škárou a pokožkou není rovná, ale je vlnovitá. Škára k pokožce vysílá bradavčité výběžky, zvané papily. Papily zvětšují výživnou plochu pokožky a jsou v nich uloženy nervová zakončení citlivá na dotyk, teplo, bolest a chlad.

• Na prstech, dlaních a ploskách nohou vytváří škára valy, které se na povrchu jeví jako kresby – lišty neboli dermatoglyfické útvary. 

• Ve škáře jsou uloženy mazové a potní žlázy, také vlasové váčky (folikuly), ze kterých vyrůstají vlasy a chlupy.

PODKOŽNÍ VAZIVO (tela subcutanea)

• Škára plynule přechází v řídkou pružnou vrstvu, v podkožní vazivo. Podkoží obsahuje kolagenní vazivo s velkými oky, ve kterých jsou buňky bohaté na tuk. Množství tukových buněk není na všech místech v těle stejné. Na některých místech vytváří tukový polštář ochrannou vrstvu, která chrání orgány před tlakem.

• Rozložení tuku je, díky činnosti žláz s vnitřní sekrecí, odlišné u muže a ženy. V oblasti prsou, hýždí a boků se ukládá hlavně u žen, u mužů zejména v oblasti břicha. Rozložení tuku v těle závisí nejen na pohlaví, ale i na věku, životním stylu a způsobu stravování.

• Podkožní tuk představuje zásobárnu energie, která se při hladovění uvolňuje. Na některých částech těla umožňuje značnou pohyblivost kůže, např. na krku, na čele. Jinde na těle je spojena s kůží pevně, např. v dlaních. Podkožní vazivo plní termoregulační funkci, vytváří izolační vrstvu těla.

• V podkožním vazivu jsou uloženy tlakové a tahové receptory, označené jako tzv. Vaterova-Paciniova tělíska.

Zdroje

• DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
• FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
• KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.
• KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.
• PĚGŘÍM, Raromír a Antonín VALACHOVIČ. Anatomie a fyziologie člověka – učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 516 s. ISBN 08-032-69.

Obrázky

• Obr. 1: Janda, František a kol. Hygiena dětí a dorostu. 2. vyd. Praha: Avicenum zdravotnické nakladatelství, 1961, 320 s. 
• Obr. 2: Autor neznámý. Daktyloskopie. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. 25.11.2014 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/eb/Fingerprintonpaper.jpg
• Obr. 3: Autor neznámý. Daktyloskopie. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. [online]. 25.11.2014 [cit. 2014-11-25]. Dostupné z:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/15/Fingerprint_detail_on_male_finger.jpg
• Obr. 4:  Čihák, Radomír. Anatomie 3. 2. vyd. Praha: Grada Publishing,2011, 692 s. ISBN 978-80-247-3817-8.