1. Úvod
  2. Chemie
  3. Anorganická chemie
  4. s-prvky
  5. s<sup>2</sup>-kovy
  6. Výskyt prvků

Výskyt prvků

Výskyt kovů s2

Kovy s2 se v přírodě vyskytují pouze ve sloučeninách.

Obr. 1: Průměrné zastoupení s2 prvků v zemské kůře v hmotnostních procentech

 

Beryllium

Nejvýznamnějšími minerály jsou beryl Be3Al2Si6O18  a chryzoberyl BeAl2O4. Čistý beryl je bezbarvý. Příměsi dalších iontů mu dodávají různá zabarvení. Barevné odrůdy berylu jsou ceněny jako drahokamy: akvamarín – modrý (Fe2+), smaragd – zelený (Cr3+), zlatý beryl (heliodor) – žlutý (Fe3+), velmi vzácný červený beryl neboli červený smaragd (Mn3+), morganit – růžový (Mn2+). V přírodě byly nalezeny krystaly berylu s délkou hrany 1 m, o hmotnosti až 60 tun. Největší známý krystal byl objeven na Madagaskaru a tento krystal byl 18 m dlouhý a s 3,5 m v průměru vážil 380 tun.

Obr. 2: Chryzoberyl Obr. 3: Akvamarín Obr. 4: Smaragd
Obr. 5: Heliodor Obr. 6: Červený beryl Obr. 7: Morganit

Hořčík

Obr. 8: Magnezit

Nerosty hořčíku jsou velmi rozšířené. Tento prvek je součástí nerozpustných solí, zejména uhličitanů, síranů a křemičitanů. K nejvýznamnějším nerostům patří: magnezit MgCO3, dolomit CaCO3 · MgCO3, epsomit MgSO4 · 7 H2O a karnalit KCl · MgCl2 · 6 H2O. Karnalit může být bílý, žlutý až načervanalý. Dále je hořčík vázán v křemičitanech, jako je olivín (peridot) (Mg, Fe)2SiO4, mastek Mg3Si4O10(OH)2, azbest Mg3Si2O5(OH)4 . V mořské vodě je obsaženo asi 0,13 % Mg2+. Hořčík je také obsažen v zeleném rostlinném barvivu chlorofylu.

 

Obr. 9: Dolomit Obr. 10: Epsomit Obr. 11: Karnalit
Obr. 12: Olivín Obr. 13: Mastek Obr. 14: Azbest

 

Vápník

Vápník je pátým nejrozšířenějším prvkem zemské kůry a po hliníku a železe třetím nejrozšířenějším kovem. Je obsažen v sedimentární hornině vápenec. Vápenec je tvořen především kalcitem CaCO3 v klencové soustavě; jeho vzácnější kosočtverečná krystalová modifikace se nazývá aragonit. Perly a schránky korálů a mlžů jsou tvořeny převážně uhličitanem vápenatým. Rozsáhlé usazeniny z těchto schránek zabírají obrovské oblasti zemského povrchu. Vápence stejně jako dolomity CaCO3 · MgCO3 tvoří celá pohoří. Dalšími významnými minerály obsahujícími vápník jsou sádrovec CaSO4 · 2 H2O, anhydrit CaSO4, fluorit (kazivec) CaF2, apatit Ca3(PO4)2. Hydroxyapatit Ca5(OH)(PO4)3 je součástí zubní skloviny a fluorapatit Ca5F(PO4)3 zvyšuje její odolnost.

Obr. 15: Kalcit Obr. 16: Aragonit Obr. 17: Sádrovec
Obr. 18: Anhydrit Obr. 19: Fluorit Obr. 20: Apatit

Stroncium

Nejvýznamnějším minerálem obsahujícím stroncium je celestin SrSO4, dalším je stroncianit SrCO3.

Obr. 21: Celestin Obr. 22: Stroncianit Obr. 23: Stroncianit

Baryum

Baryum tvoří podobné minerály jako stroncium. Nejvýznamnějším je baryt BaSO4, dalším minerálem je witherit BaCO3.

Obr. 24: Baryt Obr. 25: Witherit

 

Zdroje
  • BANÝR, Jiří a Renata HŘÍCHOVÁ. Základy anorganické chemie. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1981, 256 s. ISBN 60-69-81.
  • GREENWOOD; EARNSHAW. Chemie prvků. Praha: Informatorium, 1993, 793 s.  ISBN 80-85427-38-9.
  • http://www.prvky.com/

Obrázky

Zajímavost
  1. Sádrovec
     V jeskyni Naica v mexické poušti byly objeveny největší krystaly na světě. 
    Podívejte se na video z jeskyně největších objevených krystalů sádrovce na světě.
  2. Největší světový smaragd velikosti melounu byl nalezen v Brazílii, váží 11,5 kg.
  3. Největší akvamarin na světě.
  4. Heliodor znamená v řečtině "dar Slunce".
    Obr. 26: Heliodor (zlatý beryl)
Úkol

Sestavte systematické názvy sloučenin, které vytvářejí minerály s názvy:

  1. dolomit
  2. magnezit
  3. epsomit
  4. karnalit
  5. fluorit
  6. apatit
  7. sádrovec
  8. celestin
  9. stroncianit
  10. baryt
  11. karnalit
  12. hydroxyapatit
  13. fluorapatit
  14. kalcit
Obrázek
Metodika práce se systémem ELUC
Nastavení Cookies