Kadmium, cadmium, ₄₈Cd

Kadmium doprovází zinkové rudy jako CdS.

Je to měkký kov, dá se krájet nožem. Na vzduchu je kadmium stálé, s kyselinami reaguje jako zinek, s hydroxidy nereaguje. Vzhledem k jeho toxicitě je využívání kadmia v současnosti omezeno na minimum.

Sloučeniny kadmia

Sloučeniny kadmia jsou mimořádně jedovaté. V lidském těle se hromadí v ledvinách a játrech. Dlouhodobý příjem i velmi malých dávek vede k selhání ledvin. Druhé nebezpečí spočívá v tom, že kadmium může nahradit zinek v enzymech, a tím změnit metabolické reakce.

Sulfid kademnatý (kadmiová žluť) CdS je žlutý prášek nerozpustný ve vodě, využívaný jako malířský pigment.

Zdroje

• BÁRTA, Milan. Chemické prvky kolem nás. 1. vydání. Brno: Edika, 2012. 112s. ISBN 978-80-266-0097-8.
• BENEŠOVÁ, Marika a Hana SATRANOVÁ. Odmaturuj z chemie. 1.vydání. Brno: Didaktis, 2002. 208 s. ISBN 80-86285-56-1.
• DVOŘÁČKOVÁ, Svatava. Rychlokurz chemie. 1. vydání. Olomouc: Rubico, 2000. 238 s. ISBN 80-85839-42-3.
• FLEMR, Vratislav a Bohuslav DUŠEK. Chemie I/Obecná a anorganická. 1. vydání. Praha: SPN, 2001. 120 s. ISBN 80-7235-147-8.
• KOTLÍK, Bohumír a Květoslava RŮŽIČKOVÁ. Chemie I v kostce. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Fragment, 1996. 120 stran. ISBN 80-7200-056-X.
• ŠRÁMEK, Vratislav a Ludvík KOSINA. Obecná a anorganická chemie. 1. vydání. Olomouc: FIN, 1996. 262 stran. ISBN 80-7182-003-2.

Obrázky

• Obr. 1: Alchemist-hp. commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2014-5-10]. Dostupný na www: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cadmium-crystal_bar.jpg.