NERVOVÉ DRÁHY

V míšních provazcích probíhají dráhy nervové. Provazce míšní jsou uložené v bílé hmotě míšní. Vlákny nervových drah spojují jednotlivé části centrálního nervového systému. Dráhy se rozdělují na tři hlavní skupiny. První skupinu tvoří dráha sdružovací, která spojuje příslušné okrsky téže poloviny centrálního systému. Druhá skupina, dráhy komisurální, spojuje stejné části obou polovin centrálního nervstva. Poslední skupinou jsou dráhy projekční, spojující obojím směrem nervová centra uložená nad sebou. Poslední skupina je tedy motorické povahy.

Motorické, tedy sestupné dráhy probíhají v provazcích předních. Dráhy vzestupné probíhají v provazcích zadních. Dráhy vzestupné i sestupné procházejí postranními míšními provazci.

Podle směru vzruchu tedy můžeme rozdělit nervové dráhy na:

• sestupné dráhy, které vedou vzruchy k periferii;

• vzestupné dráhy, které vedou vzruchy do centrální nervové soustavy;

• krátké dráhy.

SESTUPNÉ DRÁHY (motorické)

• Dráha pyramidová (kortikospinální) – je hlavní hybná dráha odpovědná za vědomé, volní pohyby příčně pruhovaných svalů. Při narušení dráhy pyramidové dochází k ochrnutí končetin. Tato dráha začíná v pyramidových buňkách čelního laloku koncového mozku. Vede z mozkové kůry do míchy v postranních a v předních provazcích míšních. Na hranici míchy dochází k jejímu křížení. Vlákna vycházející z levé poloviny koncového mozku vystupují do pravé poloviny míchy a opačně.

• Dráhy mimopyramidové – prochází postranními provazci míšními. K těmto drahám patří dráha červenomíšní, olivomíšní, krytomíšní. Dráhy jsou vedeny do středního mozku, retikulární formace a prodloužené míchy. Tyto dráhy jsou zodpovědné za veškeré pohyby – chůze, běh, plávání.

VZESTUPNÉ DRÁHY (senzitivní)

• Vzestupné dráhy vychází ze zadních sloupců míšních a vedou vzruchy do centrální nervové soustavy. Dráha míchohrbolová zprostředkovává vnímání bolesti, tepla, chladu, dotyku. Míchomozečková dráha koordinuje a reguluje pohyby.

 

 

Zdroje

• DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
• FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
• KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.
• KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.
• PĚGŘÍM, Raromír a Antonín VALACHOVIČ. Anatomie a fyziologie člověka – učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 516 s. ISBN 08-032-69.

Obrázky

• Obr. 1: JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia. 1. vyd. Nakladatelství Olomouc: Olomouc. 1998, 327 s. ISBN 80-7182-050-4.