MOZEK (encephalon, cerebrum)

Mozek je uložen v dutině lebeční. Váží okolo 1300 g, u mužů váží více než u žen. V mozku se nachází asi 30 miliard neuronů. Před poškozením je chráněn mozkovými obaly a mozkomíšním mokem. Mozek je centrem, do kterého se sbíhají veškeré nervové dráhy, a řídí činnost všech orgánů těla. Jsou v něm zpracovávány vstupní signály a vytvářeny signály výstupní, které jsou pak odesílány k orgánům.

Mozek se skládá z 6 oddílů:

• prodloužená mícha;

• Varolův most;

• střední mozek;

• mozeček;

• mezimozek;

• koncový mozek.

VAROLŮV MOST (pons Varoli)

• Varolům most je 2,5 cm široký val uložený nad prodlouženou míchou. Jeho konce se zanořují do mozečku. Spojuje mozek koncový s mozečkem. Skládá se z mozkových drah – vzestupných a sestupných. Je tvořen převážně z bílé hmoty, pouze vzadu se nachází hmota šedá. Šedá hmota je zodpovědná za produkci slz a slin.

• Mezi mostem a prodlouženou míchou z něj vystupuje VI. mozkový nerv (nerv odtahující), VII. mozkový nerv (nerv lícní) a VII. mozkový nerv (nerv sluchorovnovážný). Dále z něj vystupuje V. mozkový nerv (nerv trojklaný).

• Ve tkáni Varolova mostu a prodloužené míchy se nachází roztroušené nervové buňky propojující šedou a bílou hmotu a vyváří tzv. retikulární formaci. Ta je zodpovědná za aktivaci mozkové kůry, kterou má udržovat v bdělém stavu. Pokud se činnost kůry zastaví, člověk upadá do bezvědomí.

• Funkce Varolova mostu je totožná s funkcí prodloužené míchy. Také se uplatňuje při řízení nepodmíněných reflexů.

STŘEDNÍ MOZEK (mesencephalon)

• Střední mozek představuje velmi malý, avšak funkčně velmi důležitý oddíl mozku. Nachází se mezi Varolovým mostem a mezimozkem.

• Na spodní straně středního mozku jsou patrné dva mohutné mozkové stonky. Z jamky mezi stonky vystupují III. mozkové nervy, nervy okohybné. Stonky nasedají na Varolův most.

• Zadní stranu tvoří dva horní a dva dolní hrboly. Toto uskupení souhrnně označujeme jako čtverohrbolí. Čtverohrbolí je tvořeno šedou hmotou. V jeho přední části se tvoří vlákna zrakového nervu, v části zadní vlákna okohybného nervu. Čtverohrbolí slouží jako podkovové centrum pro zužování zornice, akomodaci oční čočky, pohyby očí a hlavy.

• Velmi důležitou částí středního mozku je středomozkový čepec (tegmentum). Ten obsahuje jádra šedí hmoty nervové, označované jako černá a červená jádra. Jádra černá se uplatňují při pohybu a jejich narušením člověk ztrácí kontrolu nad motorikou. Červená jádra, obsahující železo, regulují svalové napětí a tím udržují rovnováhu a také pohyb. V čepci jsou uložena jádra III. a IV. mozkového nervu, nervu okohybného a kladkového.

• Středem mozku středního probíhá Sylviův kanálek spojující III. a IV. mozkovou komoru.

MOZEČEK (cerebellum)

• V zadní lebeční jámě je uložen mozeček vážící asi 140 g. Mozeček se skládá ze dvou polokoulí (hemisfér), které jsou spojeny mozečkovým červem.

• Povrch mozečku pokrývá šedá hmota – mozečková kůra. Ta je silně zprohýbána a vytváří závity. V mozečkové kůře se nachází Purkyňovy buňky. Pod kůrou je hmota bílá. Keříčkovitě rozvětvená bílá hmota se rozbíhá do závitů a vytváří typickou kresbu, tzv. strom života.

• Činnost mozečku je pro organismus velmi důležitá. Hlavní funkce mozečku:

  • centrum úmyslných i neúmyslných pohybů;

  • řízení, koordinace a udržování rovnováhy – postoj, chůze;

  • činnost svalového napětí;

  • regulace rychlých a přesných pohybů.

• Poškození mozečku se projevuje narušením motorických funkcí. Dochází k neschopnosti provádět přesné a rychlé pohyby a dochází ke ztrátě napětí hladkého nebo kosterního svalstva. Dále zaznamenáváme třes, závratě, rychlé kmitání oční a také poruchy řeči. Tyto příznaky registrujeme i po požití nadměrného množství alkoholu. Proto se v opilosti objevují nekoordinované pohyby, vrávoravá chůze i nesrozumitelná řeč.

MEZIMOZEK (diencephalon)

• Mezimozek je trubicového tvaru a navazuje na mozkový kmen. Uvnitř trubice se nachází III. mozková komora. Postranní stěny jsou tvořeny pravým a levým hrbolem (thalamem). Šedá hmota tvořící dno komory se nachází pod thalamy a nazývá se podhrbolí (hypothalamus).

• Hypothalamus je nejníže položená oblast mezimozku. V podhrbolí se nachází hmota šedá. Hypothalamus je nadřazený centrem vegetativních funkcí. Hypothalamus se podílí na řízení tělesné teploty, regulaci příjmů potravy a vody, řízení oběhu krve, činnosti pohlavních orgánů a řídí limbický systém.

KONCOVÝ MOZEK (telencephalon)

• Koncový mozek tvoří největší část mozku. Je 16 cm dlouhý, 14 široký a 12 cm vysoký. Skládá se ze dvou polokoulí, hemisfér. Na každé hemisféře se nachází tři póly a tři plochy. Na povrchu koncového mozku se nachází mozková kůra. Pod ní je hmota bílá. Jeho povrch je rozbrázděn brázdami, mezi nimiž probíhají protáhlé mozkové závity.

 

Zdroje

• DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie – Učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium. 1. vyd. Olomouc: EPAVA Olomouc s. r. o., 2000, 480 s. ISBN 978-80-86297-05-7.
• FLEISCHMANN, Jaroslav a Rudolf LINC. Anatomie člověka II. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964, 240 s. ISBN 14-375-73.
• KOPECKÝ, Miroslav a Martina CICHÁ. Somatologie pro učitele. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2005, 263 s. ISBN 80-244-1072-9.
• KŘIVÁNKOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie – Učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2009, 214 s. ISBN 978-802-4729-886.
• PĚGŘÍM, Raromír a Antonín VALACHOVIČ. Anatomie a fyziologie člověka – učebnice pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1969, 516 s. ISBN 08-032-69.

Obrázky

• Obr. 1: KISLINGER, František a kol. Biologie III. (Základy biologie člověka). Klatovy: Gymnázium v Klatovech, 1994. ISBN neuvedeno.
• Obr. 2: SVOJKA, VAŠUT. Atlas anatomie, Praha, 1996, 96 s. ISBN 80-7180-092-9.
• Obr: 3, 5: NOVOTNÝ, Ivan a Michal HRUŠKA. Biologie člověka pro gymnázia. 3. vyd. Praha: Fortuna. 2010, 239 s. ISBN 80-7168-819-3.
• Obr. 4: JELÍNEK, Jan a Vladimír ZICHÁČEK. Biologie pro gymnázia. 1. vyd. Nakladatelství Olomouc: Olomouc. 1998, 327 s. ISBN 80-7182-050-4.